Vláda tvrdí, že Česko patří mezi nejšetrnější země v používání pesticidů. Žádná seriózní data k tomu ale nejsou

Nový systém sběru dat o spotřebě pesticidů se letos rozbíhá v Evropské unii. Má konečně umožnit její porovnání mezi členskými státy. První výsledky by mohly být k dispozici okolo roku 2028.

Nová vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení tvrdí, že se české zemědělství řadí mezi nejšetrnější v Evropě. „Spotřeba pesticidů i minerálních hnojiv se dlouhodobě drží pod průměrem EU a podíl ekologického hospodaření stabilně roste,“ uvádí strategický dokument.

„Není důvod trestat zemědělce, kteří dosahují lepších výsledků než jejich kolegové na Západě. Přístup k používání hnojiv, pesticidů a přípravků bude vycházet z vědeckých poznatků a agronomické praxe, nikoli z ideologických tlaků. Rozhodovat mají odborníci, nikoli aktivisté,“ deklaruje vládní prohlášení.

Jenže porovnávat spotřebu pesticidů mezi evropskými státy není možné. Členské země sice posílaly dílčí data do konce roku 2024 evropskému statistickému úřadu Eurostat, samy ale určovaly plodiny i sledované období. Jinými slovy, data přicházela stylem každý pes, jiná ves – údaje se lišily nejen mezi státy, ale i druhy rostlin ošetřovaných pesticidy. Výsledná data tak spíš ukazují dílčí obrázky národní praxe než jednotný přehled, z něhož by se dalo spolehlivě tvrdit, kde se pesticidy používají více a kde méně. Blíže důvody popisují odborníci v časopisu Úroda.

Porovnávat budeme až za dva roky

Martin Rexa z Hnutí Duha upozorňuje, že nedává smysl porovnávat pouze absolutní spotřebu pesticidů mezi státy. Klíčové je sledovat množství na hektar konkrétní plodiny, protože struktura zemědělství se v jednotlivých zemích výrazně liší.

„Nelze například porovnávat Česko, kde převažují méně náročné obilniny, s Nizozemskem, které se specializuje na intenzivní produkci zeleniny a řezaných květin,“ říká.

Letošní sklizeň nicméně přinese změny. Nařízení EU platné od minulého roku má za úkol zemědělská data zpřehlednit. Státy je budou poprvé povinně odesílat za předem určené plodiny i období. Porovnání by pak mělo být dostupné podle odhadu Hnutí Duha až v roce 2028.

Ani nový systém neposkytne úplný přehled, měl by ale zachytit alespoň množství látek používaných na 75 procentech zemědělské půdy. S postupným zaváděním povinného elektronického hlášení ze strany zemědělců by se tento podíl měl zvýšit až na 95 procent.

Původně měly státy zavést elektronickou evidenci použitých látek na ochranu rostlin pro profesionální zemědělce už letos. Po žádostech několika zemí se termín nakonec posunul na začátek příštího roku.

Česko možnost využilo a bere si čas navíc. Úpravou musí projít nejprve zákon o rostlinolékařské péči i příslušná vyhláška. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) chystá také osvětu pro menší zemědělce a nezemědělské subjekty.

Spotřeba pesticidů klesala do roku 2023

V Česku aktuálně platí povinnost odesílat data pro zemědělce hospodařící na ornici, vinicích, chmelnicích či sadech v součtu větších než 200 hektarů. Tyto údaje ale nejsou veřejně dostupné. „Mohou s nimi nakládat a využívat pouze orgány státní správy,“ doplňuje mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková.

Ústav každoročně publikuje souhrnnou statistiku, v níž ale nejsou zahrnuti všichni zemědělci. Data shromažďuje od subjektů hospodařících na více než deseti hektarech. Za hospodářský rok 2024 šlo podle Bohumila Musila z ÚKZÚZ o 3427 subjektů pro 19 vybraných plodin.

V praxi to znamenalo, že se opatření týkala většiny zemědělské půdy – zhruba tří čtvrtin (76 %) ornice, téměř všech (93 %) chmelnic, 70 procent vinic a tři pětiny (60 %) sadů. Naopak u trvalých travních porostů šlo jen o více než čtvrtinu (28 %), jak přibližuje Musil.

Na česká pole zemědělci v roce 2024 aplikovali přípravky na ochranu rostlin s účinnými látkami v celkovém objemu zhruba 3195 tun. Oproti roku 2012, kdy byla spotřeba nejvyšší, jde o pokles o 40 procent. Nejšetrnějším byl doposud rok 2023 s 3158 tunami.

Nejvíce se dlouhodobě využívá herbicidů a fungicidů na boj s pleveli a houbovými onemocněními. Zajímavé také je, že se oproti roku 2009 snížilo o skoro tři čtvrtiny využívání insekticidů, které ohrožují opylovače.

„Pohled ministerstva zemědělství na spotřebu přípravků na ochranu rostlin má několik rovin. Z pohledu ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí vnímáme dlouhodobý trend snižování spotřeby pozitivně,“ hodnotí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ještě za působení bývalého ministra Marka Výborného (KDU-ČSL).

„Současně vnímáme, že tento klesající trend je zčásti způsoben úbytkem účinných látek. Právě jejich nedostatek znamená velkou výzvu v ochraně rostlin pro naše zemědělce, protože v řadě případů je efektivní ochrana zemědělské produkce možná pouze za použití chemických prostředků,“ tvrdí.

Mimořádných povolení vydáváme víc

Pokles patrný z národních dat se odráží na vývoji harmonizovaných ukazatelů rizik (HRI), které EU používá pro srovnání namísto dat o spotřebě. HRI 1 vychází z množství účinných látek uváděných na trh nejen pro zemědělství a jejich rizikovosti pro životní prostředí i zdraví lidí. V Česku se dlouhodobě vyvíjí příznivě a potvrzuje klesající trend. Zatímco v roce 2011 byl index na hodnotě 116, v roce 2023 dosáhl hodnoty 33. Jde tak o pokles o více než 70 procent. Hodnota za celou EU je 39 bodů.

Druhý ukazatel, HRI 2, se zaměřuje na počet mimořádných povolení, která stát uděluje v krizových situacích. Jeho hodnota se proměnlivě mění a v posledních letech se spíše zhoršuje. Index v roce 2023 dosáhl 239 bodů. Hodnota za celou EU je 95 bodů.

„Nepříznivý vývoj HRI 2 souvisí s již zmiňovaným ubýváním účinných látek, kdy mimořádné povolení je často jedinou možností, jak efektivně ochránit zemědělskou produkci,“ vysvětluje Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství.

„Biologických přípravků stále není dost, jejich účinnost nedosahuje účinnosti těch chemických a schvalovací proces je zdlouhavý,“ doplňuje.

Vedle těchto ukazatelů je možné srovnat data o uváděných látkách na ochranu rostlin na národní trhy. Zatím poslední kompletní statistika pochází z roku 2023. Spadají sem také pesticidy používané například v lesnictví, což opět zkresluje mezinárodní srovnání.

Česká republika se umístila na 13. místě ze 33 států. Celkově se u nás prodaly přípravky na ochranu rostlin s účinnými látkami o hmotnosti přibližně 4500 tun. To je o tunu méně než v roce 2022. V roce 2024 pak množství kleslo na 3900 tun.

Oficiální statistiky zachycují jen legální část trhu. Podle odhadů Europolu se na evropském trhu pohybuje přibližně 14 procent nelegálních pesticidů. Jen v roce 2022 při celoevropské kontrolní akci úřady zabavily kolem dvou tisíc tun těchto přípravků.