V pražských Radlicích roste největší tuzemský bytový dům ze dřeva. Lehčí uhlíková stopa o 550 tun CO2, energeticky úsporné bydlení a kvalitní vnitřní prostředí z něj dělají místo, ve kterém se lépe žije.
Onyx, Krystal a Dřevák – letos v létě odstartovala výstavba tří bytových domů na brownfieldu u pražské ulice Radlická poblíž stejnojmenné stanice metra. Za návrhem stojí architektonické studio Jakub Cigler Architekti. Vedle dvou klasických budov tu vyroste jedna výjimečná.
Dřevák se 76 byty bude stát na železobetonové podnoži. Nosnou konstrukci budou tvořit CLT panely, tedy křížem vrstvené dřevo. To nahradí až polovinu potřebného betonu.
Do bytů dřevo přináší teplý pocit a oživuje interiéry. Navíc stabilizuje klima a vlhkost v místnosti, díky čemuž lépe izoluje teplo. Studie ukazují, že jeho přítomnost pozitivně ovlivňuje psychiku, snižuje stres a podporuje celkovou pohodu i kreativitu obyvatel.
Vyroste rychleji
Prozatím stavba probíhá jako každá jiná. Na práci se dřevem dojde až během jara příštího roku. Už teď je ale jasné, že se Dřevák postaví rychleji. CLT panely jsou připravené předem, což zkracuje dobu výstavby. Dokončení areálu za 1,6 miliardy se plánuje na rok 2027.
„Důvodů, proč jsme se do dřevostavby pustili, je několik. Chceme být lídry v udržitelnosti, a proto se zaměřujeme na všechny aspekty šetrného stavění od volby materiálů po energetickou efektivitu,“ popisuje Ondřej Flanderka, manažer udržitelného rozvoje Skanska Residential.
Skupina Skanska chce být do roku 2045 uhlíkově neutrální. A právě dřevo může být jednou z cest. Během růstu stromy absorbují oxid uhličitý z okolí a při jeho využití se uhlík vlastně „ukládá“.
„Současně chceme porovnat, co dřevostavby přinášejí z hlediska délky výstavby, produkce odpadu a dalších provozních aspektů. Stavba tohoto typu nám umožní ověřit řadu faktorů do budoucna,“ doplňuje.
Každé rozhodnutí podloženo daty
Skanska Residential se při svých projektech opírá o data. „Práce s nimi je pro nás klíčová. Ovlivňuje řadu rozhodnutí, která nás mohou výrazně posunout směrem k vyšší efektivitě a udržitelnosti,“ vysvětluje Flanderka.
Společnost všechny své projekty certifikuje podle mezinárodního standardu BREEAM, což umožňuje objektivně posoudit kvalitu stavby z hlediska udržitelnosti, energetické efektivity a dopadů na životní prostředí. Součástí certifikace je analýza životního cyklu (LCA), kterou po dokončení projektové dokumentace zpracovalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov při ČVUT. Analýza hodnotí dopad stavby a použitých materiálů na životní prostředí od výroby až po konec životnosti.
„Porovnali jsme dva objekty stejného rozměru a energetického konceptu a jedinou proměnnou bylo použití dřeva místo železobetonu. Tak je možné přesně ukázat, jaký vliv má samotný materiál, aniž by výsledky zkreslovaly další faktory,“ dodává manažer udržitelného rozvoje.
Co říkají čísla
„Úspora činí přibližně 550 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Pokud se na to podíváme z pohledu celého životního cyklu budovy, včetně veškeré spotřeby během 50 let, činí rozdíl mezi dřevostavbou a konvenční výstavbou přibližně 11 procent,“ popisuje Ondřej Flanderka.
Co se týká samotné konstrukce, celkově se při využití dřeva sníží potenciál globálního oteplování o skoro polovinu (48 procent). Reálné úspory mohou být ještě větší. Analýza nepočítá s tím, že dřevo může být následně znovu využito, například energeticky.
Dřevo je navíc lokální zdroj, ročně ho přiroste přibližně 20 milionů metrů krychlových. „Samozřejmě je to obnovitelný materiál, který se dá opět vysadit a pěstovat. Oproti tomu kámen či beton mají omezené zdroje a často bývají po demolici částečně kontaminované,“ podotýká.
Všechny tři budovy, Onyx, Krystal a Dřevák, mají nejnižší možnou energetickou třídu PENB A. Oproti legislativnímu standardu pro rok 2024 vychází úsporněji o 47 procent. K tomu přispívá zateplená fasáda, izolační zasklení a exteriérové stínění.
Příjemně v nich bude přes zimu i léto. Budovy totiž využívají centrální rekuperaci odpadního tepla a obnovitelné zdroje energie. Na střechách budou umístěné fotovoltaické i fototermické panely.
Ty doplňuje modrozelená infrastruktura, která skvěle pracuje s dešťovou vodou. „Vnímáme, že teploty stoupají a častěji přicházejí přívalové deště. Proto plánujeme budovy s ohledem na dlouhodobou odolnost. Tyto prvky pomáhají eliminovat tepelné ostrovy a vytvářejí příjemné klima,“ popisuje manažer udržitelného rozvoje.
Voda ze sprchy míří na splachování
V trojici nových budov najde využití i „šedá“ voda z koupelen. „Využíváme úsporné armatury a systémy dvojitých vodovodů. Část vody ze sprch a umyvadel se čistí a vrací zpět do oběhu na splachování toalet,“ vysvětluje Flanderka.
„Všechny tyto principy vycházejí z našich dlouholetých zkušeností. Ať už se jedná o akumulační nebo retenční nádrže či zelené střechy, osvědčila se nám na předchozích projektech například modrozelená infrastruktura a postupně se stala standardem. Vše, co dobře funguje, přebíráme dál a stále zdokonalujeme,“ uvádí.
„Naše filozofie je jasná: nestavíme jen metry čtvereční, ale domovy, které mají kvalitní prostředí, občanskou vybavenost a dostupnou dopravu. Chceme, aby v nich lidé mohli žít, vychovávat děti a cítit se dobře,“ dodává.
Na pohodu obyvatel se firma zaměřila i v dalších oblastech. Dřevák se řadí mezi první bytové domy v Česku, které procházejí certifikací WELL for Residential. Tento standard klade důraz na komfort, ve kterém lidé žijí.
Certifikace hodnotí například kvalitu vzduchu, osvětlení, akustiku, tepelnou pohodu či přístup k zeleni. Pro budoucí obyvatele to znamená příjemnější a zdravější prostředí k životu, kde se lépe spí, pracuje i odpočívá.
„Před třemi lety jsme začali uvažovat o vyzkoušení nového certifikačního nástroje a zvolili jsme právě WELL for Residential. Pilotní testy nám otevírají prostor pro nové technologie. Neznamená to, že každou novinku hned implementujeme. Pokud v danou chvíli nedává smysl, odložíme ji a vrátíme se k ní později,“ popisuje Flanderka.
Omezení výšky už padlo
V Česku bude podobných bytových dřevostaveb v nejbližších letech přibývat. Podle přehledové studie finských vědců, publikované v časopise Environmental Research Letters, by právě dřevostavby mohly výrazně pomoc s ukládáním uhlíku.
Kdyby 80 procent nové rezidenční výstavby v Evropě vznikalo ze dřeva, pohltila by až 55 milionů tun oxidu uhličitého ročně. To se přibližně rovná emisím celého Maďarska za rok 2023.
Cesta k dalšímu rozvoji se v tuzemsku otevřela letos. Od srpna platí dodatek k požární normě, který umožňuje stavět dřevostavby až do 22,5 metru a osmi nadzemních podlaží. Stát chce navíc klást důraz na zvýšení podílu dřevostaveb u veřejných budov. Minimální hranici stanovil na pětinový podíl dřeva na výstavbě.
Dřevák je pro Skanska Residential v Česku prvním takovým projektem, následovat by mohly další. „Zajímá nás, kam naše stavby může dřevo posunout. Je důležité vyzkoušet alternativy, poznat jejich výhody i případná omezení,“ popisuje Flanderka.
„Podle reálných zkušeností se dřevem můžeme rozhodovat, zda bude nejvhodnější použít železobeton, dřevo, cihlu nebo jejich kombinaci. Jde vždy o to, aby výsledné řešení mělo největší smysl pro konkrétní projekt,“ říká manažer udržitelnosti.
Partnerem tohoto článku je Skanska Residential.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
