Na vedra a přívalové deště si už začínáme zvykat. Jenže klima se mění i nenápadněji – sucho přichází častěji, trvá déle a působí větší škody. Právě tyto dopady pomáhá mapovat nová platforma vědců z CzechGlobe a amerického National Drought Mitigation Center, která kombinuje tradiční sledování sucha s globální analýzou online článků o jeho dopadech.
Nová online platforma TerraDrought přináší inovativní propojení dat monitoringu sucha na zemi, jeho předpovědi ale také informace o globálních dopadech sucha. Právě část zaměřená na sběr dopadů přináší nový přístup, který informace o tom, co se ve světě děje, zakládá na analýze online článků ze zpravodajských serverů. Metoda zahrnuje automatické hledání článků ve 14 jazycích a klade si za cíl získat informace o dopadech sucha z míst, kde chybí tradiční monitoring sucha, nebo se informace nedaří získávat z jiných zdrojů.
Jak „měřit“ dopady sucha?
Ačkoliv se dnes odborníci z výzkumného sektoru i praxe shodují na tom, že monitoring dopadů sucha a jejich vztah k samotnému výskytu suchých epizod je klíčový pro pochopení lokálních specifik a nastavení správných postupů pro management sucha, sběr tohoto typu dat přináší velké množství výzev. Část z nich vychází z nejednoznačné definice sucha, dále také z obtížného určení začátku a konce suché epizody a v neposlední řadě ze samotné komplikované povahy dopadů sucha – ty jsou velmi často regionálně specifické, začínají se projevovat s různými časovými odstupy po výskytu sucha, řetězí se a jejich spojení s konkrétním výskytem sucha v prostoru a čase nemusí být jednoznačné.
Pro některé oblasti lidské činnosti, jako je třeba zemědělství či výroba elektrické energie, je snazší efekty sucha vyčíslit například poklesem výnosů či snížením produkce. Další odvětví ale takto přímé pojítko postrádají a je velmi těžké změřit třeba dopady sucha na prohlubování sociálních nerovností, zdraví populace či kondici ekosystémů.
Obecné nástroje pro sledování těchto efektů sucha jsou dostupné spíše lokálně a odpovídají na konkrétní potřeby jednotlivých regionů. Vybudování a udržování těchto nástrojů (třeba monitorovací sítě nebo pravidelných hlášení) je velmi nákladné a na pomyslné světové mapě dopadů sucha tak vznikají slepá místa.
Informace online zaplní slepá místa
Využití novinových článků a online textu při získávání informací o dopadech přírodních katastrof není nový koncept, ale využití tohoto zdroje dat bylo často omezeno na zpětné vyhodnocení konkrétní suché epizody pro specifickou zemi či region. Díky současnému rozvoji jazykových modelů a umělé inteligence bylo možné otestovat tuto metodu v automatickém režimu a na globální úrovni.
Postup, který tým vědců z Czechglobe nyní opakuje každý týden, zahrnuje automatické vyhledávání tematických článků v obsahu zpravodajských portálů ve 14 jazycích. Články jsou dále tříděny podle relevance k suchu a dalších kritérií – musí na příklad obsahovat přesné informace o dopadech sucha, místo a čas.
Text článku se dále klasifikuje a výsledkem je strukturovaná databáze dopadů sucha, která má globální pokrytí a je aktualizována každý týden. V současnosti zahrnuje dopady od března roku 2022 až do současnosti a obsahuje více než 11 tisíc záznamů.
Tam, kde chybí meteorologické stanice
Pro Česko je situace příznivá – jsou zde funkční podrobné monitorovací sítě meteorologických stanic, informační webové stránky Českého hydrometeorologického úřadu, monitoring půdního sucha v rámci portálu Intersucho i sledování dopadů sucha na zemědělskou produkci díky dobrovolným reportérům ze zemědělské praxe. Ne všude ve světě se ale mohou spolehnout na takto kvalitní a dobře zavedené nástroje pro sledování stavu krajiny nebo dopadů sucha.
Právě tyto oblasti se data platformy TerraDrought snaží vyplnit pomocí analýzy a čerpání dat z médií a článků. Velmi často je totiž jedná o místa, kde chybí tradiční sítě pro sledování lokálních dopadů a ačkoliv ani online texty nemohou zachytit vše a pozornost médií není rovnoměrně rozložena mezi všechny oblasti, dosáhneme tímto způsobem na specifické zprávy i z nedostatečně zastoupených oblastí. Díky globálnímu rozsahu databáze jsou vidět rozdíly v dopadech sucha v jednotlivých oblastech.
Různost dopadů dle kontinentů
Pokud se dostupná data rozdělí dle kontinentů, jsou odlišnosti v dopadech sucha zjevné – ačkoliv pro všechny kontinenty platí, že důležitým a často reportovaným sektorem je zemědělství, tak v Evropě po něm následují kategorie dopadů zaměřené na zásobování domácností pitnou vodou a omezení jejich dodávek a používání a dále pak dopady na stav nádrží a vodních toků. Ty platí také pro severní Ameriku, kde jsou další zásadní skupinou dopadů přírodní požáry vegetace či jejich zvýšené riziko a s ním spojená omezení jako je třeba uzavřený vstup na turistické trasy.
Naprosto jiný obrázek ukazuje databáze pro Afriku a Asii, kde jednu z hlavních skupin dopadů tvoří dopady na společnost a lidské zdraví – tady jsou zahrnuty změny v sociálním zatížení, nedostupnost jídla, vody či výskyt nemocí spojených se suchem a kvalitou pitné vody.
Specifický příklad ze sucha v jižní Americe zase ukazuje výrazné dopady na lodní dopravu, kdy extrémní sucho v Amazonii způsobilo odříznutí některých oblastí a komunit, dostupných pouze místní lodní dopravou.
Kromě informací o specifických dopadech sucha, přináší platforma TerraDrought také monitoring a předpověď sucha s využitím tradičních kvantitativních indexů a ukazatelů. Cílí tedy na to, abychom přinášeli co nejkomplexnější pohled na globální stav sucha a jeho dopadů. V tomto ohledu je TerraDrought unikátní projekt, navazující na předchozí spolupráci Czechglobes a National Drought Mitigation Center, tak s Windy.com a dalšími.
Monika Hlavsová
Monika Hlavsová působí v rámci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v týmu věnujícímu se modelování dopadů, adaptace a změny klimatu.
