Andrej Babiš přišel za prezidentem Petrem Pavlem s novým návrhem, ve kterém je místo Petra Macinky kandidátem na ministra životního prostředí Filip Turek. Proč je jedno, který z nich to bude?
Původní kandidát Petr Macinka šíří o klimatické změně mnohokrát vyvrácené dezinformace a mýty, stejně jako jeho dlouholetý šéf a ideový vzor Václav Klaus. Zřejmě v duchu pořekadla koho chleba jíš, toho píseň zpívej…
Macinka ale klausovskou rétoriku okořenil trochou agresivity a už v předvolebním klání sliboval resortu životního prostředí destrukci a „prolévání zelené krve“. Uhlí pro něj přitom není nepřítel, má také vazby na uhlobarona Pavla Tykače a mluví o rušení národního parku Soutok, který leží v žaludku sponzorovi jeho strany. Toť hrubý výčet argumentů proti Macinkově angažmá na životním prostředí.
Filip Turek by byl pro resort stejně kontroverzním šéfem jako Macinka. Hájí stejné zájmy stejné strany a sponzorů. Do vysoké politiky ho vyneslo překrucování a dezinformace o klimatické změně, zelené politice EU či elektromobilitě.
Ani Turek, ani Macinka by nepřinesli to, co Česko a čím dál důležitější ministerstvo životního prostředí, přes které jde na řešení klimatické změny stále více peněz, nutně potřebují: konstruktivní klimatickou politiku založenou na datech, analýzách a faktech.
Co místo toho nabízejí? Destrukci, překrucování faktů či konspirační teorie. A to v době, kdy český průmysl potřebuje od politiků v oblasti dekarbonizace jistoty, levnou energii a předvídatelná pravidla.
To, že jsou motorističí kandidáti vůbec ve hře o vládní posty má jediný důvod: jsou ochotni zachránit Andreje Babiš před vydáním k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, kde je budoucí premiér obviněný z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Bez jeho vydání nebude možné trestní řízení dotáhnout. Kdyby Babiš od motoristů tuhle službičku nepotřeboval, ani jeden z nich by tak velkou politickou moc na dosah neměl.
Jak moc Babiš o kontroverzního Turka ve vládě skutečně stojí, lze číst z jeho komentáře k výhradám, které má k Turkovi prezident Pavel. „Já za sebe si myslím, že mohl dostat šanci. Ale dobře, já respektuji názor pana prezidenta, takhle to projednám s Motoristy,“ prohlásil Babiš. Jinými slovy si nad Turkem rád umyl ruce a může se teď vymlouvat na to, že ho prezident ve vládě nechce.
Kam s Turkem?
Kam tedy s Turkem, který stranu Motoristé sobě vynesl do Poslanecké sněmovny a který se kvůli angažmá v domácí politice vzdal lukrativního mandátu europoslance a chce za každou cenu teplé místo? Tohle rozhodnutí zůstane na Babišovi. Ten je odpovědný za svůj tým.
Třeba nakonec Turkovi najde úplně jiné angažmá. Něco, co bude víc ladit s jeho zálibou v rasismu, výhružkách násilím, zvedání pravice a dlouhých kožených kabátech…
