V ovoci a obilí jsou koktejly pesticidů. Našly se i na polích ekologických farmářů

Výzkumníci varují před „koktejly“ pesticidů a riziky kontaminace ekologických plodin ze sousedních konvenčních farem. Rezidua pesticidů měřili v šesti typech plodin sklizených v deseti evropských zemích.

Na pesticidy ve vinné révě, zelenině, ovoci, olivách, olejninách či obilninách se zaměřila studie Sprint (Sustainable Plant Protection Transition), mezi jejíž autory patří vědci z ústavu Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Vzorky pocházely z Česka, Chorvatska, Dánska, Francie, Itálie, Portugalska, Slovinska, Španělska, Švýcarska a Nizozemska. Výzkumníci odebrali celkem 193 vzorků a zkoumali přítomnost 197 různých pesticidů.

Odhalili 78 pesticidů včetně těch, které mohou způsobit zdravotní problémy, jako jsou neurologické a vývojové poruchy. Rezidua pesticidů obsahovala většina vzorků z konvenčních farem(85,7 %) a v průměru šlo o směs tří látek.

Zbytky pesticidů obsahovalo ale také 40 procent vzorků z ekologických farem. V konvenčních plodinách bylo nalezeno maximálně 18 pesticidů a v ekologických plodinách maximálně pět. Šlo přitom i o dlouho zakázané látky.

Při rozhodování o tom, zda je pesticid bezpečný pro uvedení na trh, se regulační orgány obvykle zaměřují na posouzení rizik jednotlivých látek aplikovaných na konkrétní plodiny. Nicméně stále častěji se ukazuje, že pesticidy mohou mít nepředvídatelné a silnější účinky, pokud se vyskytují ve směsích.

V ovoci více než v zelenině

Nejvíce pesticidů obsahovaly trvalé kultury, jako je ovoce ze sadů, vinná réva nebo olivy. Ty vykazovaly vyšší koncentraci a počet látek než jednoleté plodiny, jako jsou zelenina a obiloviny. Na jednoleté plodiny totiž není takový tlak škůdců.

V bioplodinách se pesticidy také našly, ale v mnohem nižších koncentracích než u vzorků z konvenčních farem. Jednalo se přitom jak o zakázané, tak schválené pesticidy, které nejsou povoleny pro ekologické zemědělství.

Zakázané látky, jako jsou dieldrin, lindan nebo DDT, mohou v půdě přetrvávat po desetiletí. Plodiny je proto pravděpodobně absorbovaly z půdy, uvádí studie. Mezi další způsoby, jak se ekologické plodiny mohou kontaminovat nežádoucími látkami, patří „úlet“ postřiku ze sousedních konvenčních polí nebo závlaha podzemní vodou. I v té se totiž obvykle nacházejí pesticidy používané na okolních konvenčních polích.

Pesticidy létají vzduchem

Manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Kateřina Urbánková tvrdí, že ekologičtí zemědělci dělají vše možné, aby zabránili kontaminaci. „Tah je na konvenčním zemědělství. Nejde říkat, my to používáme, a dál se nestarat,“ myslí si.

„Na řadě je i pojišťovací sektor, který by měl do ceny pojištění promítnout preventivní opatření, a pokud nejsou dostatečná, pojištění zdražit,“ navrhuje Urbánková. Podle ní je většina kontaminace způsobená „přestřikem“, tedy přenosem vzduchem. „Z půdy to tolik není, i proto mají trvalé kultury delší přechodné období (na bio) než klasická orná půda,“ vysvětluje.

Legislativa doposud podle Urbánkové nahrávala spíše konvenčnímu hospodaření, například při sanaci škod. „Ekologická farma s kontaminovanou produkcí přijde o možnost prodávat bio produkty a musí prodávat v režimu ,konvenčních‘ výpěstků. Přijde tak o spoustu peněz,“ upozorňuje.

Na podobný problém naráží u svých dodavatelů téměř každý rok společnost Sonnentor, která prodává například čajové směsi. Naposledy se jednalo o případ rodinné bezové Farmy Křížov, která v ekologickém režimu hospodaří už téměř deset let a jejich letošní úrodu kontaminovalo sousední hospodářství.

„Očekávám, že Evropská komise otevře legislativu pro ekologické zemědělství, a věřím, že to půjde dobrým směrem. I české ministerstvo zemědělství už se snaží hledat kroky, které pomohou ekologické produkci,“ dodává Urbánková.

Dánové jsou přísnější

Omezování pesticidů před dvěma lety shodil ze stolu Evropský parlament. Evropská komise měla v plánu snížení používání chemických pesticidů o 50 procent do roku 2030 a celkový zákaz veškerého používání pesticidů ve veřejných parcích, zahradách škol a na hřištích. Legislativa měla být klíčovým prvkem pro zvrácení současných negativních vlivů zemědělství na přírodu i zdraví lidí a měla nahradit neúčinnou směrnici z roku 2009.

Nezisková organizace Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) také apeluje na Evropskou komisi, aby řešila problému kyseliny trifluoroctové. To je látka, na kterou se rozkládají „věčné chemikálie“ neboli PFAS obsažené mimo jiné v některých pesticidech.

PAN Europe argumentuje tím, že Komise neplní své právní závazky podle práva EU na ochranu podzemních vod a veřejného zdraví. Naléhá kvůli tomu na Komisi, aby zakázala všechny pesticidy obsahující PFAS.

Některé státy nicméně už jednají. Dánská agentura pro ochranu životního prostředí odejmula povolení 23 pesticidům obsahujícím PFAS, které se mohou rozkládat na kyselinu trifluoroctovou.

Spotřeba pesticidů v Česku dosáhla podle statistik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vrcholu v roce 2012 a od té doby klesala. V roce 2023 se však pokles zastavil. Od 1. ledna 2019 navíc není možné používat přípravky s obsahem  pro desikaci (urychlení dozrávání, pozn. aut.) plodin potenciálně určených pro potravinářské účely.

Podle průzkumu agentury IPSOS z roku 2023, který si objednala PAN Europe, v šesti evropských zemích (Dánsko, Francie, Německo, Polsko, Rumunsko a Španělsko) se 81,8 procenta respondentů obává dopadu používání pesticidů na životní prostředí.