Boj o skládku v Čáslavi pokračuje. Obyvatelé ve volební dny rozhodnou, zda jsou pro zdvojnásobení hory odpadu za městem. Čelí přitom masivní kampani odpadové společnosti AVE CZ. Ta slibuje úlevy od poplatků za odpad a vyhrožuje třeba ukončením financování fotbalu.
Skládka u Čáslavi patří v rámci Česka k těm větším a AVE CZ, k jejímž větším akcionářům patří Daniel Křetínský, by ji ráda zdvojnásobila. O rozšíření skládky, která proslula největším počtem soudů, které se kolem ní točí, se jedná už více než dva roky. Paradoxní je, že skládka je od letošního ledna zavřená a přitom je na ní ještě místo pro další odpad na pár let dopředu. I bez žádaného rozšíření.
Zatímco vedení města v čele se starostou Jaroslavem Strnadem rozšíření skládky podporuje, část obyvatel Čáslavi se postavila proti. Dali se dohromady v rámci Iniciativy Referendum Čáslav a podařilo se jim nasbírat dostatek podpisů ke svolání referenda na 3. a 4. října. Obyvatelé Čáslavi spolu s volebním lístkem dostanou i pět otázek týkajících se budoucnosti hory odpadů, která se tyčí zhruba 400 metrů od prvních domů desetitisícového středočeského města.
Škoda dosahuje miliard
Martin Jusko, jeden z členů přípravného výboru referenda, žije v Čáslavi od malička a o skládku se začal zajímat postupně. V letech 2018 až 2022 byl zastupitelem, takže zblízka pozoroval snahu o vymáhání nezaplacených poplatků za odpady, na které upozornil tehdejší starosta Vlastislav Málek.
„Vedle toho jsem sledoval, jak skládka roste. Finální hřebíček mého zájmu přišel v roce 2022 na Vánoce, kdy se zveřejnil záměr AVE na obří rozšíření o 2,5 milionu krychlových metrů,“ vzpomíná Jusko. Právě o tomto rozšíření nyní rozhodne referendum.
„Přišlo mi nepředstavitelné, že taková obrovská hora by se měla ještě zdvojnásobit, zvlášť když je to firma (provozovatel skládky, společnost AVE CZ, pozn aut.), se kterou má město obrovské spory a problémy,“ dodává.
AVE CZ podle dřívějšího starosty Málka dlouhodobě vykazovala část odpadů jako takzvané konstrukční prvky skládky, z nichž neodváděla poplatky za odpady. O peníze tak přicházela nejen obecní kasa, ale i Státní fond životního prostředí. Podobné praktiky se neděly pouze v Čáslavi, ale také v Benátkách nad Jizerou, Mšeně a Hořovicích.
Doplacení stamilionů korun dosud řeší řada soudů, nicméně základní skutečnost, že odpadová firma nevykazovala odpady správně, takže odváděla obci méně peněz, už několikrát potvrdil Nejvyšší správní soud. Společnost AVE CZ, ve které mimo jiné podíl miliardář Daniel Křetínský, navíc začala v roce 2020 vyšetřovat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Letos v dubnu policisté podali návrh na obžalobu. Firmu AVE CZ stíhají pro trestný čin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Celková výše škody dosahuje 3,7 miliardy korun. Teď se čeká, až státní zástupce podá žalobu.
Cukr i bič
Současné dění naznačuje, že odpadová společnost se nechce smířit s prohrou, takže začala bojovat i proti referendu. Používá přitom obě nejobvyklejší techniky – cukr i bič.
Na čáslavskou radnici v září dorazily podle videa zveřejněného místostarostkou Renatou Vaculíkovou (ČSSD a Nezávislí) dva dopisy. Jeden je od místního fotbalového klubu, jehož je AVE CZ hlavním sponzorem. Klub má od odpadářů milion ročně a nyní byl varován, že o ně může v případě stopnutí byznysu na skládce přijít.
Druhý dopis poslala na město sama odpadová společnost AVE CZ. Předložila podle svých slov obyvatelům města nadstandardní nabídku, kde jim nabízí „úplné osvobození občanů od poplatků za komunální odpad“.
„Na základě Vašeho apelu (myšleno od starosty Jaroslava Strnada, pozn. aut.) se zavazujeme v letech 2026 až 2029 hradit místní poplatky za komunální odpad za všechny občany města Čáslav. V praxi to znamená, že každá rodina ušetří 650 korun za osobu ročně – čtyřčlenná rodina tak ušetří 2 600 korun ročně,“ píše AVE CZ ústy svých prokuristů Michala Klimeše a Milana Koreckého v dopise městu.
Jak ale připomínají odpůrci skládky, to je pouze viditelná část poplatků za odpady. AVE CZ slibuje občanům odpustit celkem zhruba šest milionů korun, nicméně město firmě platí ročně přibližně 20 milionů, které na svoz odpadu za občany doplácí navíc.
AVE CZ podporuje dobrovolně, ale…
AVE CZ rovněž nabízí, že vybuduje obchvat, který odvede z města pryč dopravu, a postaví moderní re-use centrum pro občany. „Reagujeme rovněž na současné trendy cirkulární ekonomiky a nabízíme zřízení re-use centra v rámci našeho sběrného dvora,“ píše. Všechny tyto „benefity“ ale odpadová společnost poskytne Čáslavi pouze za předpokladu, že občané v referendu ani zastupitelstvo neomezí budoucí provoz skládky.
„Rádi bychom podtrhli, že tyto nové závazky jsou zcela nad rámec našich stávajících povinností. Již dnes odvádíme městu průměrně okolo 50 milionů korun ročně na poplatcích a dobrovolně podporujeme místní nemocnici, sportovní kluby, kulturní akce a další projekty. Tyto aktivity budou z naší strany samozřejmě pokračovat, pakliže budeme moci ve Vašem městě i nadále podnikat podle původního plánu,“ zdůrazňuje AVE CZ.
„Je to bezcenná nabídka. Chápu, že z pohledu rodinných rozpočtů někomu může přijít 650 korun ročně na osobu významné, ale je to jenom na čtyři roky. Skládka se rozšiřuje na 20 let, pokud se rozšíří. Ten odpad tady pak bude stovky let a pro AVE je tento příspěvek fakt nula,“ shrnuje pohled části obyvatel Martin Jusko.
Kdo umí počítat, zjistí, že příspěvek občanům by odpadovou firmu stál zhruba pět milionů korun ročně. AVE CZ loni městu zaplatila na poplatcích za odpady asi 50 milionů. Před rokem 2020 firma odváděla i pětkrát méně. Předchozí vedení města v čele s bývalým starostou Vlastislavem Málkem tehdy vyčíslilo celkové ušlé příjmy za osm let do roku 2020 na 1,4 miliardy korun. Ty AVE CZ podle Čáslavi nezaplatila za ukládání odpadů na místní skládku a teprve nyní je město postupně vymáhá.
„Nemorální, a zřejmě i na hraně zákona“
Praktiky AVE CZ, jimiž se snaží ovlivnit výsledek referenda, podle expertů organizace Transparency International vzbuzují otázky, nakolik je tato kampaň ještě přípustná. Organizace přitom kauzu sleduje již několik let.
„Taktiky, ke kterým se společnost AVE uchyluje, jsou silně nemorální, a navíc zřejmě i na hraně zákona. Finanční pobídky směřující ke zrušení poplatků za svoz odpadu výměnou za možnost navýšení kapacit skládky omezují debatu o klíčové otázce na pouhou finanční rovnici,“ okomentoval pro Ekonews právník Transparency International Kryštof Doležal.
Roli ale hrají i další proměnné, které zahrnují otázky týkající se životního prostředí, estetiky, příjemného místa k životu či možných zdravotních rizik spojených s ukládáním velkého množství odpadu v bezprostřední blízkosti města. „V konečném důsledku bude na občanech, aby o celé záležitosti rozhodli. Učinit by tak měli na základě objektivních informací předkládaných všemi zúčastněnými stranami, což je požadavek, který se bohužel v Čáslavi nedaří zcela naplnit,“ dodal Doležal.
Martin Jusko je ohledně referenda optimista. K tomu, aby byl návrh úspěšný, potřebují kritici skládky zhruba 2700 hlasů. Záleží ovšem na volební účasti, protože dle zákona se musí referenda účastnit aspoň 35 procent oprávněných občanů. Splnění této podmínky by mělo napomoci to, že je referendum spojeno s volbami, kde je obvyklá účast kolem 60 procent.
Zvítězí ta varianta návrhu, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných oprávněných občanů a alespoň 25 procent. „Čekáme, že to bude dobré, a vede nás k tomu i odezva, kterou dostáváme od lidí různě na sítích nebo v osobním kontaktu, když roznášíme tiskoviny s informacemi. Jediný otazník, který máme, je, co dělají ti, kteří mlčí, kteří nejsou vidět nebo se nevyjadřují, jak moc jich je a co si myslí,“ říká Jusko.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
