Audio verze článku:

Majitelka téměř stoletého domu se rozhodla, že už nechce topit pánubohu do oken a stavbu zateplí. Využila k tomu dotaci Oprav dům po babičce, získala díky ní 600 tisíc korun.

Na podání žádosti si majitelka domu Vladimíra Hellerová najala firmu za téměř 70 tisíc korun a je za to ráda. Ty mraky technických detailů, jak říká, by prý nikdy sama dohromady nedala.

Firma ke starému domu zpětně zajistila potřebné technické dokumenty, dům zaměřila a propočítala způsob zateplení tak, aby vyhověl podmínkám dotace. „Dnes už se jen kocháme novou fasádou a střechou,“ říká stavitelka s „Babičkou“.

Na vyřizování si najala firmu

Před devíti lety zdědila Vladimíra Hellerová po svém otci dům v pražském Hloubětíně. Je to její rodný dům, prožila v něm dětství, ale stojí už od roku 1929, což se projevilo na jeho vytápění. „Byl opravdu starý, v zimě jsem topila pánubohu do oken. Dům nebyl zateplený, měl starou eternitovou střechu, která příliš neizolovala, v létě pod ní bylo velké horko. Celkově byl energeticky velmi náročný,“ říká Hellerová.

Proto se loni rozhodla, že dům o dispozici 4+1 zateplí. Ovšem jak Hellerová říká, není milionářka, tak se začala rozhlížet po možnostech financování s pomocí dotací. Rozhodla se, že využije financování z programu Oprav dům po babičce z Nové zelené úsporám. „Pročítala jsem parametry a zjistila, že splňuji podmínky – trvalý pobyt jsem tam měla, dům je v mém vlastnictví. Rozhodla jsem se tedy, že do toho půjdu a zkusím, jestli dotaci získám,“ vzpomíná Hellerová.

Měla ovšem obavy, zda dotaci zvládne vyřídit. Když si totiž na stránkách ministerstva životního prostředí pročítala podmínky, co vše potřebuje splnit a co musí doložit, šlo o velké množství položek. A jelikož se jedná o starý dům, i když hledala všude možně, například technickou dokumentaci stavby vůbec nenašla.

Ilustrační foto: Getty Images
Nejčastější mýty o dotaci Oprav dům po babičce. Odborníci vysvětlují, jak je to doopravdy

„V tu chvíli jsem si řekla, že to bude problém. Že sama tu dotaci prostě nezískám,“ popisuje Vladimíra Hellerová. Oslovila proto jednu z několika firem na trhu, které se vyřizováním dotací Oprav dům po babičce profesionálně zabývají.

„Těch peněz mi líto není“

„Poradila jsem se s nimi a oni to za mě všechno vyřídili. I technickou dokumentaci mi zajistili, stejně jako energetický štítek (Průkaz energetické náročnosti budovy, PENB, pozn. aut.), který je rovněž k získání dotace potřeba,“ pokračuje Hellerová.

„To, že mi všechny podklady pomohli sehnat a vytvořit, mi dost pomohlo, protože sama bych tohle nedokázala. Asi bych musela jít na úřad, na nějaký stavební odbor, hledat ve starých dokumentech, z čeho byl můj dům postavený, získat zaměření domu a tak dále. To oni u mě všechno udělali, přesně dům zaměřili, všechny plochy zakreslili,“ říká.

Za službu zaplatila 69 tisíc korun, padesát tisíc se jí vrátilo po získání dotace. „Těch peněz mi líto není, stejně bych si na každý z těch úkonů musela někoho najmout a zaplatit mu. Takhle za mě všechno vyřídila jedna firma a mně jen přišly peníze na účet,“ uvádí Hellerová.

Firma žádost o dotaci podala a zaregistrovala do systému. Hellerová jako majitelka nemovitosti se jen přihlásila pomocí linku, který obdržela e-mailem. „Samozřejmě nějaké kroky přes banku jsem musela podniknout já sama, ale bylo to úplné minimum. Jinak všechno vypíší a vyřídí oni. V té žádosti byly mraky technických parametrů, to bych bez pomoci fakt nedokázala,“ tvrdí Hellerová.

Pohled na nejvýchodnější obec Česka Hrčavu. Fotovoltaika na domě. Foto: ČTK
Novinky v Oprav dům po babičce: lepší peníze za vícero úsporných technologií a dům lze prodat už po pěti letech

Zateplovali i stropy ve sklepě

Hellerovou překvapila rychlost celého procesu. Loni v srpnu oslovila firmu na vyřizování dotací, její zástupce přijel, vše probrali, zástupce zaměřil dům, vypočítal parametry zateplení a udělal cenovou nabídku. „V září jsme si plácli a v říjnu jsem měla peníze na účtě,“ pochvaluje si Hellerová. Dotace Oprav dům po babičce se totiž vyplácejí zálohově před zahájením prací.

Hellerová získala dotaci 595 tisíc korun, celkově ji rekonstrukce stála dva miliony. V Oprav dům po babičce lze získat až jeden milion korun, na zbylé přímé realizační výdaje může stavitel využít zvýhodněný úvěr od spořitelen a bank, tedy úvěr s nízkým úročením a dlouhodobou splatností. To ale Hellerová nevyužila, jelikož měla prostředky vlastní.

V případě jejího domu se jednalo pouze o zateplení, neinstalovala žádné doplňující energetické technologie, jako fotovoltaickou elektrárnu nebo tepelné čerpadlo. Už má totiž plynový kotel.

Jednou z podmínek získání dotace je, že se musí snížit celková energetická náročnost budovy alespoň o 30 procent oproti původnímu stavu. Hodnotí se nejen spotřeba primárního tepla, ale celková spotřeba veškeré energie nutné na provoz domu – tedy na vytápění, ohřev vody, větrání a případně chlazení.

V případě domu paní Hellerové bylo nutné zvolit zateplení o šířce 16 centimetrů. „Abych splnila podmínky dotace, musela jsem zateplit také střechu a sklepy. To mě původně vůbec nenapadlo, že budu muset zateplit stropy ve sklepě, aby dům vyhověl energetickým standardům. Je prostě třeba izolovat celou schránku domu, nikoli jen zdi,“ konstatuje Hellerová.

Zuzana Filipová si s přítelem vybrala domek v menší obci vzdálené 15 minut autem severně od Brna, který stojí na pozemku o rozloze 800 metrů čtverečních. Foto: poskytnuto Zuzanou Filipovou
Zápisník stavitelky s Babičkou: Žádost jsem chtěla podat sama, ale uffff… Bylo toho moc

Fotili od zahájení po hotovou stavbu

Firma Comfort Group, která získání dotace zajišťovala, ještě vytvoří závěrečnou zprávu pro doložení realizace, což je rovněž povinné. „Vždy děláme takto vše na klíč,“ podotýká Luděk Lošťák, obchodní a technický ředitel společnosti Comfort Group. Dodává, že u paní Hellerové museli zapracovat atypický požadavek na zateplení střechy a nejvyššího stropu v podkroví. Návrh musel počítat s tím, že realizační firma bude zateplovat zvenku.

Jakmile měla Hellerová peníze na účtě, zavolala druhou realizační firmu, společnost Diamond Construction. Poprvé se přijeli na dům podívat loni v říjnu. „Řekli, že za realizaci ručí, že dodrží určený postup rekonstrukce. A celou rekonstrukci si fotili, od zahájení až po hotovou stavbu,“ podtrhuje Hellerová.

To bylo velmi důležité, protože fotodokumentaci je nutné pořídit před, během a po realizaci jednotlivých opatření. Tato fotodokumentace je jedním z podkladů pro doložení realizace projektu a čerpání dotace.

Hellerová čekala na začátek rekonstrukce sedm měsíců, kdy byl první volný termín realizační firmy. S rekonstrukcí se začalo letos v květnu, nyní už má hotovo, stavba samotná trvala sedm týdnů. Zateplení zahrnovalo kompletně celou fasádu domu, stropy ve sklepě a dělala se také nová střecha včetně zateplení. Okna Hellerová neměnila, protože ta již měla moderní, plastová.

Ilustrační foto. Foto: Unsplash
Savo raději vynechejte. Uklízet se dá i bez agresivních prostředků, říká expertka

Už pár týdnů se kocháme

„Domeček má novou, světle šedou fasádu a krásnou oranžovou střechu. Od té doby, co to v červnu dokončili, se kocháme, nemůžeme se na něj vynadívat. A také čekáme, že letošní zima bude příjemnější,“ usmívá se Hellerová. Dodává, že před rekonstrukcí měla strach pustit si řemeslníky do domu a celkově se bála, jak to celé dopadne. „Od prvního dne, co přišli, makali na jedničku, opravdu odvedli skvělou práci. A za sedm týdnů jsme podepisovali předávací protokol,“ říká Hellerová.

Do rekonstrukce by se prý pustila i bez dotace, protože neměla jinou možnost. Ve starém nezatepleném domě ročně protopila až šedesát tisíc korun. K rekonstrukci se ale odhodlávala již dlouho a získání dotace ji postrčilo. „Psychicky mi to pomohlo. Říkala jsem si, dobrý, to je hezká částka, takže to už do toho jdu,“ zmiňuje Hellerová.

Po své zkušenosti by majitelům domů, kteří rovněž nad rekonstrukcí s Babičkou uvažují, doporučila, aby si na získání dotace najali firmu. Tedy pokud nejsou ze stavebního oboru. „Ta firma opravdu všechno udělá. Na začátku vám zkontroluje, jestli vůbec splňujete parametry pro dotaci. Může se totiž stát, že začnete rekonstrukci řešit a pak se zarazíte třeba na třetím kroku. Nebo nesplníte parametry a ministerstvo vám to hodí na hlavu,“ varuje Hellerová.

Společnost Diamond Construction přiznává, že tato rekonstrukce byla náročná hlavně kvůli tomu, že bylo třeba přizpůsobit moderní návrh technickému stavu starší stavby, řešit skryté vady a citlivě skloubit původní prvky s novými materiály a technologiemi. „Zaměřili jsme se především na kvalitní zateplení obálky budovy. Dále bylo zatepleno podkroví a suterén, tedy obvodové zdi pod úrovní terénu. Tato opatření výrazně zlepšila tepelněizolační vlastnosti domu i bez výměny oken či nového zdroje vytápění,“ dodává Lukáš Ježek, jednatel firmy Diamond Conctruction.

V dalším dílu podcastu Domácnost bez jedů si redaktorka Ekonews Irena Buřívalová povídala s Terezou Kovalčíkovou, odbornicí spolku Arnika na odpady (vpravo). Foto: Ekonews
Proč volit sypké prací prášky namísto tekutých? V podcastu Domácnost bez jedů zjistíte vše o úklidu a praní

Schovávat faktury a neměnit zateplení

Jak uvádí Luděk Lošťák, dům paní Hellerové patřil k těm šťastným, protože vše proběhlo vcelku hladce, včetně podání a schválení dotace. „U mnohých klientů to ale tak nebývá. Státní fond životního prostředí, který žádosti Oprav dům po babičce administruje, bohužel vytváří u některých žadatelů byrokratické překážky. Někteří administrátoři si vykládají metodiku dotace po svém, což je velice frustrující jak pro nás, tak pro žadatele,“ zoufá si Lošťák.

Nejčastější chybou při rekonstrukci s Babičkou podle něj je, že lidé často mění způsob zateplení oproti tomu, jaké mají v projektu. A to aniž by se zeptali, jestli změny mohou způsobit potíže s dotací. Většinou to totiž problém je a dotace se pak musí vracet.

„Stává se také, že některé společnosti neúměrně navyšují cenu realizace, když zjistí, že klient čerpá dotaci,“ konstatuje Lošťák. V takovém případě by se klient měl proti navýšení ceny ohradit. „U instalací technologií se také často setkáváme s tím, že instalační firma nemá patřičné oprávnění pro protokoly, které jsou potřeba doložit Státnímu fondu životního prostředí. Mnohdy se jedná o montážníky, kteří sice vědí jak instalaci provést, ale oprávnění v registru ministerstva průmyslu nemají. S tím bývá zásadní problém a i to by si klienti měli před zahájením rekonstrukce zjistit,“ radí Lošťák.

Lukáš Ježek dodává, že lidé často podceňují technickou přípravu. „Nedají třeba zpracovat energetický posudek včas nebo neřeší návaznosti mezi jednotlivými opatřeními. Stává se také, že udělají jen část opatření, ale pak zjistí, že nesplňují podmínky pro získání celé dotace,“ podotýká Ježek.

Další častá chyba je špatná dokumentace, tedy neúplné fotky, chybějící faktury nebo použití necertifikovaných materiálů. „Je dobré vést si pečlivou dokumentaci – fotit stavby, uchovávat faktury, používat materiály s deklarovanými vlastnostmi. A ideálně mít jednoho koordinátora nebo projektanta, který dohlédne na návaznosti a celkovou kvalitu řešení,“ doporučuje Ježek.

Zuzana Keményová
Zuzana Keményová

Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.