Skupina lidí z různých měst, kteří se nechtějí smířit se zamořením Česka reklamními billboardy a plachtami, zakládá iniciativu. Jejím cílem je vznik legislativy, která by často nelegální nosiče dokázala výrazně zredukovat. Jsou přesvědčeni, že je země zahlcena vizuálním smogem.

Obavy marketérů, že outdoorová reklama vlivem té digitální utrpí, se ukázaly jako neopodstatněné. Stačí se rozhlédnout v hlavním městě. Podle odhadů loňské studie pražského magistrátu nicméně 80 procent billboardů porušuje nějaké předpisy. Podle platformy nelegalnireklama.cz jich je v celém Česku celkem až 14 tisíc.

Nově vznikající iniciativa (zatím bez jména) čítá Zdeňka Jahna z Přidej se a strhni to, Veroniku Rút Fullerovou z brněnské iniciativy Naše kultivovaná města, Václava Cinádra z iniciativy Vizuální smog v Plzni nebo autorku Manuálu pro kultivovanou Prahu, Kristýnu Drápalovou.

„Když chceme omezit billboardy a reklamní plachty, musíme nahlížet do zhruba pěti různých zákonů a v nich vždy najít nějaký okrajový argument, který na reklamní nosič vztáhneme. Rozhodli jsme se proto lobbovat v poslanecké sněmovně za zákon, který by veřejný prostor řešil,“ říká Drápalová. Podle ní je zároveň nutné, aby si veřejnost budovala citlivost k tématu a dávala najevo, že nechce prostoru přesyceném sděleními žít.

Z mapy na webu nelegalnireklama.cz, který shromažďuje informace o legálních, nelegálních a odstraněných reklamních nosičích, vyplývá, že se iniciativním občanům a organizacím zatím podařilo odstranit přes 400 nosičů. Téměř 1100 platforma eviduje jako „nelegálních v řešení“. Dalších více než 400 je trvale povolených.

Za velmi problematickou považuje Jahn, který web provozuje, například smlouvu mezi Správou železnic a společností Railreklam (součást skupiny BigBoard, pozn. aut.).

„Vedle reklamních zařízení v prostorách nádraží smlouva zahrnuje také stovky billboardů ve volné krajině a reklamních panelů na železničních mostech, které primárně cílí na řidiče jedoucí po silnicích v okolí dráhy, nikoliv na cestující ve vlaku. Příjem, který Správa železnic z této smlouvy má, je naprosto směšný a v jejím celkovém rozpočtu zcela zanedbatelný,“ říká Jahn s tím, že cílem by mělo být ukončení této smlouvy.

„Není důvod, aby státní organizace propůjčovala státní pozemky provozovatelům billboardů za zjevně nevýhodných podmínek a podílela se tak na zaplevelování naší krajiny,“ zdůrazňuje Jahn.

Pryžové povrchy na dětských hřištích mohou být toxické, hlavně ve vedru. Dávají se do nich recyklované pneumatiky

Správa železnic potvrzuje, že jedinou společností, která může umisťovat reklamu na jejich majetku, je Railreklam. „Společnost průběžně modernizuje svoje zařízení zejména v jednotlivých stanicích a dochází i k jejich redukci,“ napsala Ekonews Nela Eberl Friebová z generálního ředitelství Správy železnic.

Dodala, že státní firma dlouhodobě spolupracuje s Veronikou Rút Fullerovou, která pro ni zpracovala Manuál pro kultivovaná nádraží. „Ten postupně (zejména v souvislosti s rekonstrukcemi nádražních budov) aplikujeme,“ dodala. Zda vnímá Správa železnic vizuální smog jako problém, nejen v kontextu nádraží, ale obecně, mluvčí neodpověděla. Sdělila, že celkově má Správa železnic na svém majetku 3324 reklamních nosičů, které v roce 2023 vynesly 33 milionů korun.

Sama společnost BigBoard problematiku vizuálního smogu nekomentovala a odpověděla pouze to, že „venkovní reklama pomáhá nejen k růstu podniků a firem, které zaměstnávají miliony lidí, ale výrazně také propaguje oblast kultury, vzdělání, politiky, dává vědět o činnostech nejrůznějších komunit“.

Plachty jen na „slepé“ stěně?

Specifickým problémem veřejného prostoru jsou reklamní plachty. Vůči nim se vymezila před časem Praha, která je chtěla zakázat i v širším centru. „Plachtaři“ se ale odvolali k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Od té chvíle je situace zablokovaná. Plachty jsou na mnohých domech nelegálně, ale město stržení nevymáhá.

Když jsem začala řešit fast fashion, nikdo ten pojem neznal, dnes je to nadávka, říká greenfluencerka Natália Pažická

Podle Jahna se má situace brzo změnit. „Po dvou letech došlo k dohodě, že Praha poleví, ÚOHS zastaví přezkum a plachty budou jen na slepých štítových stěnách, bez nočního osvětlení,“ říká Jahn. Sám by byl raději, kdyby zmizely úplně, ale výsledek považuje za posun k lepšímu. Nová pravidla by měla platit od poloviny roku.

Vedle billboardů a plachet ho trápí i relativně nová média jako například světelné obrazovky ve výlohách.  „Dnes, když se projdete po centru, tak to mají pomalu v každé druhé výloze, třeba v prodejně módní značky Desigual Na Příkopě, což je památková rezervace, ale ta reklama je tak agresivní, že si připadáte, jako byste se ocitli pod stroboskopem. Běží ve smyčce, a to i v noci,“ popisuje.

Podle něj mají třeba ve Francii zákon, že obchody musejí hodinu po zavírací době „zhasnout“. Naše současná legislativa je ale na tento problém krátká, v soukromém prostoru prodejny za výlohou nelze reklamu příliš ovlivnit, přestože výrazným a agresivním způsobem vstupuje do veřejného prostoru mimo provozovnu.

Návrat „kadibudky“. Suché kompostovací toalety mají zachránit české hory od výkalů

Regulace existuje

Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které má ve své gesci zákon o regulaci reklamy (č. 40/1995 Sb.), předpis umožňuje obcím v přenesené působnosti stanovit, kde a kdy je na jejím území reklama zakázaná nebo určit, kterými druhy komunikačních médií nesmí být šířena.

„Reklamní nosiče povolené na dobu neurčitou, výlohy, vývěsní štíty a podobně, mohou tedy obce ve své působnosti řešit, a to již od roku 2005. Jako příklad lze uvést Hlavní město Praha, které v rámci své pravomoci vydalo nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Obdobná nařízení vydalo více obcí,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Milcová.

Podle ní zákon o regulaci reklamy zároveň obsahuje zvláštní opatření, které umožňuje orgánu dozoru nařídit odstranění nebo ukončení reklamy. Problematiku billboardů u silnic a jejich odstraňování upravuje zákon o pozemních komunikacích v gesci Ministerstva dopravy. Billboardy, jež nejsou umístěny v okolí silnic spadají zase do gesce Ministerstva pro místní rozvoj, připomíná.

Členové nové iniciativy vítají, že od letoška platí novela zákona o pozemních komunikacích, která odstranění nelegálních billboardů od silnic a dálnic výrazně zrychluje a zjednodušuje. Silniční správní úřady a správci komunikací se podle Jahna postupně učí reklamy odstraňovat podle nových pravidel.

„Odstranění podle zákona o pozemních komunikacích je mnohem snazší a rychlejší (v řádu týdnů až měsíců) než prostřednictvím stavebních úřadů za použití stavebního zákona. To se může klidně táhnout i několik let,“ upřesňuje Jahn.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.