Balíček opatření Fit for 55 má dovést Evropskou unii do roku 2030 k již schválenému cíli snížení emisí CO2 o 55 procent do roku 2030 a ke klimatické neutralitě do roku 2050. A zatímco na zákazu spalovacích motorů v nových autech  se poslanci shodli, na rozšíření systému emisních povolenek na budovy a silniční dopravu zatím ne.

Rozšíření systému emisních povolenek (EU ETS) má zajistit nejvyšší díl z plánovaného  a nutného snížení emisí skleníkových plynů. Doprava a budovy patří dlouhodobě k oblastem, kde se emise snižovat nedaří. Zatímco celkové emise EU klesly od 90. let do roku 2019 podle dat webu Fakta o klimatu o 24 procent, u dopravy šly jako jediné nahoru. Transformace energetiky, která se v EU donedávna podílela na emisích nejvíce (a v Česku stále podílí) je naopak více či méně rozjetá (i přes rozdíly v jednotlivých státech, kdy Česko je v tomto snažení na chvostu). Zatímco obnovitelné zdroje se rozšiřují, v dopravě a u budov se přechod na čistší varianty zatím nedaří.

Středeční hlasování v parlamentu, které návrh odmítlo, je výsledkem toho,  že Zeleným a další poslancům přišly návrhy málo ambiciózní, pravicovým poslancům naopak příliš. Výbor Envi, který návrh předkládal, totiž mimo jiné rozhodl zahrnout do rozšířeného systému povolenek jen nákladní dopravu. Návrh se nyní vrací zpět do výboru, kde se bude hledat nový kompromis.

ETS funguje tak, že „znečišťovatelé“ zahrnutí v systému si musí kupovat emisní povolenky. A jsou tak automaticky tlačeni k ozelenění svého byznysu. Proto se postupně, bez ohledu na různé tlaky včetně nynějšího vývoje kvůli válce na Ukrajině, přestává vyplácet uhlí. A zatímco „energetika“ v systému ETS naplno je, průmysl měl zatím nárok na tak zvané povolenky zdarma.

„Bezplatná alokace je tu od toho, aby povolenky průmysl nezruinovaly, ale průmysl ví, že bezplatná alokace a také celkové množství povolenek v systému bude klesat. To je jasná perspektiva do roku 2050, bezplatná alokace zmizí ještě rychleji,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Ekonews expert ministerstva životního prostředí Jan Tůma. Jak je ale vidět z posledního hlasování, i o bezplatnou alokaci a tempo jejího snižování bude ještě boj.

Uhlí tu může být déle, ale jeho konec je jistý. Ekonomicky nevychází, říká odborník z ministerstva
Umím si představit, že tu uhlí s námi bude o pár let déle, než jsme si mysleli. Ale perspektiva toho, že povolenek bude čím dál méně a budou čím dál dražší, zůstává, říká Jan Tůma, který na ministerstvu životního...

Problematické také může být, že zároveň s návrhem o emisních povolenkách spadly i další dva s ním spojené. Jde o návrh na zavedení tak zvaného „uhlíkové cla“ na dovozy oceli či cementu (systém CBAM) a na zřízení sociálního fondu. Ten měl z výnosů emisních povolenek podporovat obyvatele unie, převážně v souvislosti s nynější energetickou krizí.

„Je nešťastné, že nastavení Sociálního klimatického fondu se opožďuje za nastavením opatření pro snižování emisí. Přitom právě nyní, kdy vysoké ceny fosilních paliv doléhají na obyvatele Evropy a ruský režim má kvůli tomu vyšší příjmy na vedení války proti Ukrajině, by bylo potřeba směřovat více financí do přímé pomoci lidem se zateplováním domů a instalací lokálních obnovitelných zdrojů,“ uvádí Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. A dodává: „Členské státy si zatím budou muset pomoci sami a efektivněji využívat peníze z emisních povolenek či třeba rostoucí zisky domácích energetických společností.“

Rozhodnutí parlamentu je překvapující v kontextu toho, že v minulosti podpořil ambicióznější klimatický cíl EU (ve výší šedesátiprocentního snížení emisí CO2 na místo 55procentního). Na nedostatečnost původního cíle EU s ohledem na nutnost naplnit Pařížskou dohodu přitom poukazuje například i Climate Action Network, koalice neziskových organizací působících napříč Evropou.

Nový emisní cíl pro Česko

Další návrhy z balíčku Fit for 55 naopak  problém se schválením neměly. Poslanci přijali změny, přísnější cíle a nová pravidla pro emise pocházející ze sektorů mimo EU ETS, které definuje tak zvané Nařízení o sdílení úsilí. To stanovuje závazné roční cíle pro emise skleníkových plynů a nyní reguluje zhruba šedesát procent evropských emisí.

Komise navrhla zvýšit povinnou redukci skleníkových plynů do roku 2030 na třicet až čtyřicet procent na úrovni celé EU. To znamená, že jednotlivé členské státy musí poprvé snížit emise o deset až padesát procent.

Konkrétně Česká republika musí snížit do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 emise o 14 až 26 procent.

Jak ale upozorňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth, největší výzvou nyní bude, aby schválené klimatické cíle lícovaly s nastaveným systémem emisních povolenek. Jednotlivá opatření EU zaměřená k cíli uhlíkové neutrality jsou totiž vzájemně provázaná.  „Uhlíkové clo“ musí korelovat s postupným snižováním poskytováním povolenek zdarma. Snižování emisí pomocí ETS musí navazovat na zbývající sektory, aby vše vedlo k závěrečnému cíli.

Konec spalovacích aut

Přijat byl také návrh omezit prodej nových osobních vozů a dodávek v EU po roce 2035 pouze na bezemisní modely. „Protinávrh, který otevíral prostor pro zhruba desetiprocentní podíl spalovacích motorů, ovšem podmíněný vznikem složitého a dle mého soudu nákladného ´kreditního schématu´, nepřesvědčil nejen mne, ale ani jasnou většinu poslanců,“ uvedl k  tomu  na své facebookové stránce europoslanec Luděk Niedermayer.

„Schválení navrženého cíle pro rok 2030 (55 procent) a 2035 (sto procent) v osobní dopravě je jasný signál k masivní adopci elektromobility v nejbližších letech. Ani pro zemi, jako je Česko, tento přechod rozhodně nemusí být negativní a naopak dává jasný mandát automobilce jako Škoda Auto stát se regionálním leaderem,“ doplňuje Michal Hrubý z Institut pro evropskou politiku Europeum.

Jak ale dodává Luděk Niedermayer, v každém případě spalovací motory na trhu nových aut čeká ještě více než dekáda a k tomu další nejméně dvě pro ty, kteří je budou považovat za lepší řešení své mobility. „Jsem si jistý, že postupně se rozšiřující elektromobilita nabídne efektivnější řešení, ale možnost volby tu nepochybně na hodně dlouho dobu bude,“ uvedl.

V neposlední řadě hlasovali europoslanci i o směrnici LULUCF, která stanoví podmínky pro využití půdy a krajiny. Ta je totiž důležitou součástí klimatického cíle, protože jak půda, tak lesy účinně pohlcují CO2. Nynější cíl přijatý parlamentem je ambicióznější než původní a teoreticky by měl vést k vyššímu než 55 procentnímu omezení emisí v roce 2030 za celou EU.
Všechny tyto návrhy ještě ale čeká poměrně dlouhý legislativní proces. Zatím totiž šlo jen o schvalování pozice Evropského parlamentu, o které bude dále jednat s europoslanci Rada, zastupovaná od července na půl roku Českem v rámci našeho předsednictví. Dosažený návrh se vrátí zpět k ministrům a poslancům a pak teprve získá definitivní podobu.

Česko tak bude mít v dalších jednáních  důležitou roli. „České předsednictví musí zajistit, aby prošly návrhy ke splnění klimatických cílů, aby byly přijaty,“ uvedl tento týden na setkání k prioritám českého předsednictví Tomáš Jungwirth, analytik AMO. Dodal přitom, že je třeba dát pozor, aby Česko bylo vůbec kapacitně schopné do jednání vstupovat a řídit vzhledem k nízkému rozpočtu na předsednictví a leckde nedostatečným personálním kapacitám.