Nakupování vánočních dárků letos probíhá převážně online, což vede k větší spotřebě balícího materiálu než v uplynulých letech. Existují ale možnosti, jak se záplavě nového odpadu vyhnout.

Variant udržitelnějšího balení je několik. Nejjednodušší a pro internetové obchody i nejlevnějším ekologickým balením objednávek je využití obalů, které získaly od svých dodavatelů. K takovému řešení se uchylují jak velké, tak i malé firmy.

„Zpět do oběhu posíláme většinu krabic, které zůstávají v našich skladech po zpracování příjmu zboží,“ uvádí ředitel logistiky v Alze Michael Ondomiši. Pro zásobování poboček Alza využívá přepravky či různé druhy přepravních klecí a vozíků pro převozy mezi logistickými centry.

O optimalizaci balícího procesu tak, aby představoval co nejmenší zátěž pro životní prostředí a krabice nekončily v odpadu, se snaží i obchod s módou a doplňky Freshlabels. „Používáme nepoškozené krabice na posílání balíků a rozbité krabice skartujeme a dáváme je do výplně balíků, které obsahují křehké produkty,“ uvádí Barbora Geršlová, vedoucí nákupčí Freshlabels.

A dodává, že při balení používají také pásky z recyklovaného papíru, díky kterým balíky zůstanou po rozbalení nepoškozené.  „Zákazník může zboží, pokud ho chce vrátit, v té stejné krabici poslat zpět. A my takovou krabici můžeme opětovně využít,“ vysvětluje Geršová. Při nákupu v internetovém obchodě Freshlabels má zákazník možnost si vybrat balící materiál. Novou krabici získá za příplatek. „I ta je ale z recyklovaného papíru a pokud se k nám vrátí, znovu ji použijeme,“ dodává Geršlová.

Krabice od dodavatelů využívá i internetový obchod s ekologickou kosmetikou a drogérií Econea. Občas se jim stane, že je osloví sami zákazníci a krabice, které se dají znovu využít, mu věnují. Pouze s balícím materiálem od dodavatelů a dárců si však firma nevystačí.

„Spolupracujeme s Recyklboxem, který použité krabice vykupuje či zachraňuje ty, které by skončily v odpadu,“ uvádí Pavel Milan Černý, jeden ze zakladatelů e-shopu Econea.cz. Internetový obchod přistupuje šetrně i k výplňovému materiálu.

„Nepoužíváme žádné nové plastové výplně. Jen ty, které dostaneme v balících od dodavatelů. Výplňové materiály používáme z recyklovaného papíru, kartonovou vlnu z krabic nebo si je vyrábíme sami z našich krabic,“ dodává Černý.

Krabice a výplň není odpad

Sběr krabic a výplní od zákazníků by měla zjednodušit nedávno spuštěná aplikace Kam s ním?. Aplikace má uživatelům primárně pomoci při třídění odpadu, ale nabízí i databázi obchodu a e-shopu, které mají zájem o balící materiál. Použité krabice a výplně v perfektním stavu, tak nemusí končit v popelnici, ale dají se využít znovu.

Databáze e-shopů, které mají zájem o použitý balící materiál se stále rozrůstá. „K dnešnímu dni je to 66 e-shopů, v drtivé většině spojených i s kamennými obchody, a postupně přibývají,“ uvádí Radek Janoušek ze spolku Ukliďme Česko, který aplikaci vytvořil. I přestože na aplikaci zatím nebyla spuštěná placená propagace, má již stovky uživatelů denně.

Podle Janouška se pro samotné obchody není nijak těžké do databáze dostat. Po vyplnění jednoduchého formuláře se obchod zařadí do aplikace jako sběrné místo. Aplikace pak na základě polohy uživatele ukáže obchody, které mají zájem o použité balící materiály.

Znovupoužitelné obaly z bannerů

Ne vždy se ale daří udržitelná řešení prosadit. Příkladem je rok a půl starý projekt Repetebox, který se snažil zavést univerzální systém vratných obalů pro e-shopy. Vratné obaly jsou vyrobeny z použitých reklamních plachet nebo nových bannerů. Zakladatel projektu Richard Bystřický uvádí, že životnost takového obalu je minimálně padesát cest. Při šetrnějším použití zvládne obal cestu i stokrát.

Internetovým obchodům se však nákup takových obalů prodraží. A to je jeden z důvodů, proč se projekt Repetebox v takové podobě na českém trhu neuchytil.

„Hlavním důvodem je, že cesta obalu zpět je dražší než cena nového obalu. A někdo by tu cestu musel zaplatit. E-shopům se nechtělo, protože marže mají často napnuté jako struny a skupina nakupujících, která by si byla ochotná za vratný obal připlatit, není dostatečně velká na to, aby se takový systém uživil. “ vysvětluje Richard Bystřický zakladatel Repeteboxu.  Zároveň uvádí, že v rámci projektu se řešilo mnoho variant, které by umožnily kompenzovat tuto ekonomickou neefektivitu. Žádná se však neukázala jako dostatečná a stále velmi příznivá pro planetu.

Repeteboxy však některé společnosti stále využívají. Od loňského léta testuje Repeteboxy na Slovensku i Alza v rámci doručování službou AlzaExpres. „Ohlas zákazníků na ekologický přístup při používání vratných přepravních obalů je velmi pozitivní. Vzhledem k tomu, že tyto obaly využívá naše interní služba, zákazníci dostávají pouze zboží, které před nimi z obalu kurýr vyjme, proto nemusíme zatím řešit systém jejich navracení od zákazníků,“ uvádí Daniela Chovancová z tiskového oddělení Alzy a dodává, že společnost pracuje na tom, aby vratné obaly mohli začít využívat ve větším měřítku.

Mimo Alzu v současnosti vratné obaly z bannerů využívá i knihkupectví Martinus nebo společnost Leo Express. Znovupoužitelné obaly obě firmy využívají v rámci interního posílání balíčků.

Projekt nekončí, jen se pozmění

I přestože se projekt Repetebox na českém trhu v takové podobě neuchytil, jako takový nekončí. „Ukázalo se, že je velice silná poptávka po ekologických obalech a udržitelných způsobech balení, na kterou chceme reagovat. V tuto chvíli třeba dáváme tipy, jak balit udržitelně a plánujeme tržiště obalů,“ dodává Bystřický. O opakovaně využitelné obaly mají zájem i menší firmy, ale vzhledem k financím si Repeteboxy častokrát nemohou dovolit.

V současnosti Richard Bystřický založil Repekum.cz. Jedná se o projekt, který je vodítkem k odpovědnějšímu nakupování. Mapuje totiž obchody a firmy, kterým není spotřeba a udržitelnost balícího materiálu lhostejná.  V databázi se dají najít společnosti jako je knihkupectví Megaknihy, půjčovna dětského oblečení Ebuu či internetový obchod Notino, který nabízí možnost ekologického balení objednávky.

 

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.