Udržitelnosti ve sportu se v Česku nikdo systematicky nevěnoval. Teď se to mění, říká ředitelka Nadace Tipsport

Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě, které projekty fungují a kde české kluby narážejí na vlastní omezení.

„Mnohá opatření už se u nás dělají. Například výměna osvětlení za LED, zachytávání dešťové vody nebo zavádění vratných kelímků. V jiných zaostáváme,“ popisuje šéfka Nadace Tipsport Lucia Štefánková.

„Troufám si říct, že dokud jsme jako Nadace Tipsport to téma nezačali otevírat, téměř se o něm v Česku nemluvilo. Dnes se situace rychle mění. UEFA tlačí na kluby, aby měly manažery udržitelnosti a dodržovaly ekologické standardy,“ dodává Štefánková.

„Sport má obrovský dosah a byla by škoda toho nevyužít“

Začátkem října jste se zúčastnila Sport Positive Summitu v Londýně. Co vás na největší světové konferenci o udržitelnosti ve sportu nejvíce zaujalo?

Pro nás je to nesmírně inspirativní událost. V České republice jsme prakticky jediní, kdo se tématu udržitelnosti ve sportu skutečně systematicky věnuje, a možnost setkat se s organizacemi a sportovními kluby z celého světa je velmi cenná. U nás taková platforma chybí, proto je důležité jezdit do zahraničí, sdílet zkušenosti, diskutovat o překážkách při zavádění udržitelných opatření a inspirovat se nejlepšími příklady z praxe.

Na konferenci byli zástupci klubů Arsenal FC nebo Forest Green Rovers, které patří mezi lídry v udržitelnosti. Která jejich opatření jsou přenositelná i do českého prostředí?

Když vystupovala manažerka udržitelnosti z klubu Arsenal FC, zmínila například plán výsadby stromů v okolí stadionu s cílem ochlazovat celé území. To mě potěšilo, protože přesně to v Česku děláme. Nadace Tipsport má samostatný grant zaměřený na výsadbu stromů v okolí sportovišť.

Mnohá opatření už se u nás dělají. Například výměna osvětlení za LED, zachytávání dešťové vody nebo zavádění vratných kelímků. V jiných zaostáváme, zejména kvůli technologickému a finančnímu zázemí klubů. Arsenal má de facto neomezené finanční prostředky, takže inovace v oblasti energetiky či hospodaření s vodou mohou zavádět mnohem rychleji.

Naopak velmi přenositelná jsou opatření, který souvisejí hlavně se změnou chování. Forest Green Rovers například už několik sezon nabízí v rámci občerstvení pouze veganské menu. To je typ změny, která nestojí mnoho peněz, ale může mít významný dopad.

Na summitu se diskutovalo také o spolupráci sportovních klubů s energetickými či fosilními společnostmi. Může být takové partnerství cestou k udržitelnosti?

Bylo to velmi zajímavé téma a v různých příspěvcích zaznívaly dva odlišné názory. Bývalý anglický fotbalista David Wheeler například zastával názor, že sportovní kluby by vůbec neměly spolupracovat se společnostmi spojenými s fosilními palivy. Naopak Norman Vossschulte z klubu amerického fotbalu Philadelphia Eagles říkal: „Vezměte od těch společností všechny prostředky, které můžete, a použijte je na dobrou věc.“ Na konferenci se střetnul konzervativnější evropský přístup s dynamičtějším americkým. Asi neexistuje jedná správná odpověď, protože oba přístupy jsou možné.

Jak na téma udržitelnosti reagují sportovci? Považují ho za prioritu, nebo spíše za něco navíc?

Bavili jsme se zahraničními partnery na konferenci, proč je tak málo sportovních osobností, které o ekologii veřejně mluví. A došli jsme k tomu, že to je tím, že se v otázkách ekologie očekává dokonalost. Když se sportovec vyjádří, že mu záleží na klimatu, okamžitě se na něj snese kritika, že někdy letěl letadlem, jel autem, dal si maso a podobně. To, že nejste dokonalí, ale ještě neznamená, že nemůžete dělat dobré věci. Tohle je velmi nevhodný společenský tlak, který brání sportovcům veřejně se k tématu ekologie a udržitelnosti hlásit.

Sport má obrovskou sílu oslovit miliony lidí. Jak lze tuto popularitu využít k šíření udržitelných návyků mezi fanoušky?

To je základní myšlenka, ze které v Nadaci Tipsport vycházíme. Více než 80 procent dospělé populace v Česku fandí některému sportu. A z výzkumů víme, že sportovní fanoušci mnohem raději přijmou doporučení od svého sportovního vzoru než od vědců či politiků.

Proto se snažíme komunikovat udržitelnost přímo na stadionech. Tedy v prostředí, které mají fanoušci rádi a které ovlivňuje jejich chování. Sport má obrovský společenský dosah a byla by škoda toho nevyužít.

Jak si české sportovní prostředí stojí v oblasti udržitelnosti ve srovnání s ostatními zeměmi?

Začali jsme později než západní Evropa nebo USA. Debata o tom, že sport a ekologie jsou propojené a že chování na stadionech má dopad na životní prostředí, u nás prakticky neprobíhala. Přitom víme, že například pořádání olympiády nebo mistrovství světa vyprodukuje tolik emisí oxidu uhličitého jako některé menší státy za rok.

Troufám si říct, že dokud jsme jako Nadace Tipsport to téma nezačali otevírat, téměř se o něm v Česku nemluvilo. Dnes se situace rychle mění. UEFA tlačí na kluby, aby měly manažery udržitelnosti a dodržovaly ekologické standardy. Letos byla při Ligové fotbalové asociaci zřízena komise pro udržitelnost, kde působí ESG manažeři největších klubů. Posun je vidět.

Které hlavní překážky brání českým klubům v přechodu na udržitelnější provoz?

Je jich několik. Za prvé je to stará infrastruktura stadionů. Například zcela běžné, ale neudržitelné je zavlažování trávníků pitnou vodou z vodovodu. To už by se dávno dít nemělo. Za druhé je to nedostatek personálních kapacit. Sportovní kluby nemají dostatek lidí, kteří by se udržitelnosti věnovali.

Třetí překážkou je nedostatek finančních zdrojů, protože některá opatření vyžadují vstupní investice. A poslední překážkou je chybějící legislativa, která by kluby více nutila k ekologickým změnám.

Mají kluby o tato témata zájem?

Ano, mají. Nestalo se nám, že by klub, který oslovíme, nechtěl spolupracovat. Problém byl spíš v tom, že se o udržitelnosti ve sportu vůbec nemluvilo a nikdo ji aktivně neřešil. Překvapil nás velký zájem malých a amatérských klubů. Díky našemu programu Sport bez odpadu existuje tisíce stanovišť na třídění odpadu po celé republice.

„Úplným základem jsou vratné kelímky“

Do druhého ročníku projektu Sport bez odpadu se začátkem prosince zapojila celá Chance liga. Co se na stadionech změnilo?

Ligové kolo Sport bez odpadu proběhlo první prosincový víkend. Na stadiony přišlo kolem 36 tisíc fanoušků. Připravili jsme informační stánky, edukativní kampaň a aktivity zaměřené na snižování množství odpadu. Chceme fanouškům ukázat, že stadion je jejich „druhý domov“ a že je přirozené se na něm chovat ohleduplně, stejně jako doma.

Takže na stadionech přibyly koše na třídění odpadu?

Ano. Odpad je vstupní téma, kterému každý rozumí. Koš nebo vratný kelímek je takový symbol. Touto kampaní chceme především informovat fanoušky, že odpad vzniká i na stadionech, že ho mají třídit do správných košů a nenechávat po sobě nepořádek.

Na osmi stadionech první ligy jsme v posledních dvou letech zavedli tříděné koše, vratné kelímky a další opatření. Tam, kde už infrastruktura existuje, teď fanoušci díky kampani vědí, že mohou odpad třídit. A tam, kde opatření zatím nejsou, věříme, že kluby motivujeme, aby je s naší pomocí zavedly.

Co je největší výzvou projektu Sport bez odpadu?

Největší výzvou je změna chování lidí. Ačkoliv to nic nestojí, je to ta nejtěžší část. Z mezinárodních studií víme, že přibližně 60 procent opatření potřebných ke snížení dopadů klimatické změny je čistě behaviorální. Je potřeba společnosti vysvětlit, že i malé změny mají obrovský dopad.

Nakolik nákladné je zavádění udržitelných opatření?

Záleží na velikosti stadionu. Systém vratných kelímků stojí u velkých stadionů kolem 250 tisíc korun. Kvalitní odpadové hospodářství se v závislosti na rozsahu může pohybovat v desítkách až stovkách tisíc.

Infrastrukturní změny, jako je kompletní modernizace elektroinstalace nebo hospodaření s vodou, se mohou vyšplhat do milionů korun. V těchto případech pomáháme klubům téma otevřít a hledat další zdroje financování.

Jaký krok by mohl udělat každý sportovní klub, aby byl udržitelnější?

Úplným základem jsou vratné kelímky. Je to opatření s okamžitým efektem. Na stadionech, kde se zavedly, kleslo množství plastového odpadu až o 80 procent.

Které projekty Nadace Tipsport plánuje v příštích letech intenzivněji podporovat?

Téma udržitelnosti na sportovištích je velké a každým rokem roste počet klubů, které mají zájem. Chceme v této práci pokračovat, rozšiřovat projekty a také oceňovat kluby s příkladnou ekologickou praxí – dobré příklady táhnou. Cílem je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN postupně dospět k uhlíkové neutralitě i ve sportu. Dokud toho nedosáhneme, čeká nás ještě mnoho práce.

Partnerem tohoto článku je Nadace Tipsport.