Vánoce jsou často svátky konzumu a zbytečného odpadu. Pro začátek stačí pár kroků, jak je udělat o něco více udržitelnější. Například výběrem lokálního stromku, použitím recyklovaného papíru, či správnou likvidací oleje po smažení.

Vytipovali jsme pro vás šest poměrně jednoduchých opatření, s pomocí kterých si můžete Vánoční svátky učinit více zelenější a nezbyde vám po nich hromada odpadu v podobě stromečku, krabic, lesklých balicích papírů a jídla k tomu.

Stromek především lokální

Roční spotřeba přírodních vánočních stromků v Česku se odhaduje na 1,3 miliónu kusů. Každoroční dovoz vánočních stromků narůstá. Na český trh se jich každoročně dostane přes půl miliónu. Doprava s sebou nese více skleníkových plynů, takže vhodnější je pořídit si lokální stromek, ať řezaný či v květináči.

Nejudržitelnější verzí řezaného stromku je ten z lesních prořezů. Bývá i levnější, ale není jednoduché ho sehnat. U stromku z prořezávky je třeba počítat s tím, že není dokonalý. Nerostl totiž na plantáží, ale v přírodě. Výhodou takového stromku je, že nebyl ošetřován žádnými chemickými postřiky.

Další variantou udržitelnějšího živého stromku je ten v květináči, který se následně dá zasadit třeba na zahradě či do přírody. Vrátit stromek do přírody je lepší pod dohledem odborníků na přesně určených místech. Sázecí akci každoročně organizují například Lesy hl. m. Prahy. U nich zakoupené vánoční jedle bělokoré v květináči se začátkem jara sází do lesů.

Stromky v květináči nabízí i půjčovny stromků. Na jejich stánkách se dá vybrat konkrétní stromek s dovozem i odvozem. Po vrácení se půjčovny o stromek starají, aby příští rok mohl posloužit znovu. Jeden stromek zvládne tři, čtyři vánoční sezóny a pak se zasadí.

Nejméně ekologický je vánoční stromek z dovozu. Jejich podíl stále narůstá

Nejméně zelenou variantou je nákup umělého stromku, i když vydrží déle. Ty jsou totiž vyrobené ze směsi plastu a obvykle obsahují PVC. Také se většina na český trh dováží. Pokud si přece jen chcete umělý stromek pořídit, je lepší se poohlédnout po nějakém z druhé ruky.

Papír bez povrchové úpravy

Vánoční svátky se neobejdou bez balícího papíru, který za pár minut končí v modrém kontejneru. A častokrát je to špatně. Lesklý, křídový či voskovaný papír se totiž nedá recyklovat a správně by měl skončit v popelnici na směsný odpad.

Lepší je tedy používat recyklovaný balící papír, zjednodušeně řečeno ten hnědý nebo šedivý. Jedině ten se dá následně recyklovat. Ještě lepší variantou, pokud je to v rámci rodiny tolerovatelné, je použít zachovalý papír od minula, anebo zabalit dárky třeba do lesklých šátků, které se vám bez užitku válí ve skříni.

Existují rovněž vánoční pytlíčky, které jsou znovupoužitelné. Prodávají se v různých velikostech, nahoře se zavazují na šňůrku a vydrží roky.

Konec prodeje živých kaprů? Neziskovka volá po tom, aby se Češi vzdali domácí vánoční „zabijačky“

Krabice odevzdat

Většina vánočních nákupů dnes již probíhá online a spotřeba balícího materiálu roste. Krabice a náplně z online objednávek lze ale odevzdat k dalšímu použití.

Sběr krabic a výplní zjednodušuje například aplikace Kam s ním?, která nabízí databázi kamenných obchodů, které o balící materiál mají zájem. Použité krabice a výplně do balíků v perfektním stavu tak nemusí po jednom použití končit v popelnici, ale dají se znovu využít.

Existují také e-shopy, které se snaží o to používat k balení obaly, které už mají nějakou cestu za sebou. Může jít buď o už jednou použité krabice, které dnes nabízí řada internetových prodejců krabic. Některé e-shopy také doručují zboží do boxů nezabalené, je třeba ale tuto možnost při objednávce zvolit.

Svíčky bez umělé parfemace

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří i svíčky, ať již na adventním věnci, či na stromečku anebo zapálené jen tak v bytě pro lepší atmosféru. Ty běžně dostupné jsou vyrobeny z parafínu, tedy z ropného produktu. Při jejich pálení se tak do ovzduší mohou dostávat látky jako je toluen, aceton, benzen či formaldehyd. Uvolňuje se také oxid uhličitý, oxid uhelnatý či nespálené parfemovací příměsi. Ačkoliv při příležitostném pálení svíček nedochází k uvolňování velkých hodnot těchto látek, je lepší následně vyvětrat.

Přírodní svíčky se vyrábí z rostlinných či živočišných surovin, tedy takových, které pochází z obnovitelných zdrojů a jsou biologicky odbouratelné. Nejčastěji se vyrábí ze sójového vosku. Na výrobu se dá použít i vosk kokosový, palmový či řepkový.

Nepalte svíčky tam, kde spíte. Při výběru je lepší sáhnout po přírodním vosku

Obezřetnost je ale na místě i u přírodních parfemovaných svíček. Škodlivost svíček není pouze v parafínu, ale především v esencích, které se do svíčky přidávají. Problémem jsou syntetické vonné oleje, které mohou uvolňovat těkavé látky. Vůně by měly být z přírodních éterických olejů či vonných olejů.

Z hlediska lokálnosti je vhodné pořídit i svíčky z včelího vosku, které neobsahují žádné další parfemace.

Správná likvidace oleje

Během vánočních svátků také významně narůstá v domácnostech spotřeba oleje, který se většinou likviduje špatně. Olej totiž nepatří ani do dřezu ani do záchodu. Litím oleje do kanalizace se může ucpat potrubí, hroudy tuku poškozují a ucpávají čerpadla nebo zrychlují korozi.

Správně by se použitý olej slitý v uzavřené PET lahvi měl vyhodit do speciální popelnice určené na sběr oleje. Následně se z recyklovaného oleje vyrábí například biopaliva.

Vánoční svátky oleje. Zbylý tuk z kapra nepatří ani do dřezu ani do záchodu

Ideálně bez rachejtlí

Odpalování petard a rachejtlí se spíše než s Vánoci, pojí s oslavami Silvestra a Nového roku. K tématu udržitelnějších svátků však patří.  Odpalováním ohňostroje se do ovzduší uvolňuje velké množství chemikálií, jako je třeba hořčík, titan, rubidium, červený fosfor, práškový zinek, barium, stroncium či měď. V některých se se nachází i jedovaté sloučeniny arsenu.

Škodlivé látky z pyrotechniky se dostávají do lidského těla a ovzduší. Následně se dostávají i do vody a půdy, z kterých se mohou dostat do potravinových řetězců. Samotné výbuchy pyrotechniky děsí jak domácí, tak i divoká zvířata. Některá města tak již ohňostroje omezují. Odpustit si pálení petard ale může každý.

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.