Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. Bez konvenčních elektráren vznikají potíže s řízením napětí nebo s obnovováním soustavy po blackoutu, vysvětluje Zdeněk Müller z ČVUT v Praze.
Množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí loni oproti předchozímu roku až na výjimky kleslo, vyplývá z dat Integrovaného registru znečišťování. Na znečištění se daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty.
Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.
S útlumem uhelných elektráren skončí jejich dodávky surovin pro stavebnictví, které dnes nahrazují materiály, jako je písek, štěrk, sádrovec či cement. Jednou ze společností, jež je závislá na vedlejších energetických produktech, je společnost Rigips z nadnárodní skupiny Saint-Gobain. Ten si plánuje zásoby energosádrovce až na 20 let.
Množství vypouštěných látek, které způsobují rakovinu, genetická poškození a ohrožují reprodukci se v Česku meziročně výrazně zvýšilo. Narostly také emise skleníkových plynů a rtuti, na kterých se stále nejvyšší měrou podílejí uhelné elektrárny.
