Pro stát je většina z nich nepotřebných a investovat do nich nehodlá. Tisíce starých vojenských krytů po celém Česku se tak už dostaly do soukromých rukou a hledají nové uplatnění. Někteří nadšenci dokazují, že mohou fungovat jako netradiční prostory pro kulturní akce nebo svérázné ubytování.
Každý rok se v České republice vyřadí více než sto tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů. Co se s nimi děje dál, jaký je jejich skutečný potenciál pro získávání druhotných surovin a jak recyklaci řeší obce, výrobci či průmysl?
Fotovoltaické panely vydrží v průměru 25 let. Jejich recyklace je podobně jako u elektrospotřebičů ze zákona povinná. V Kralupech nad Vltavou od loňského podzimu běží linka, která umí fotovoltaiky poslat zpátky do oběhu.
Hnědých popelnic na biologicky rozložitelný odpad přibývá, ale zatím většina z něj končí v těch černých. Podle odbornice spolku Arnika Terezy Kovalčíkové máme v třídění tohoto druhu odpadu velké rezervy.
Česká firma 2JCP se specializuje na cirkulární ekonomiku a bezemisní technologie. Vyrábí ale také technologie a podpůrné systémy pro plynové turbíny. Tuzemský trh je podle generálního ředitele Vojtěcha Křenovského pro firmu malý, proto zhruba 98 procent výrobků exportuje.
Zálohování nápojových PET lahví a plechovek, které loni schválila vláda, stále čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Jelikož jde ve společnosti o jedno z velmi diskutovaných témat, není jisté, zda zákon do podzimních voleb projde.
Většina domů, které budeme v následujících letech využívat, již stojí. Když se v Česku podaří hloubkové rekonstrukce, budovy mohou ušetřit až 32 megatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně, což je více, než kolik emisí ročně vyprodukují největší tuzemské uhelné elektrárny.
Staré nabíječky, myši, tužkové baterie, powerbanky, telefony či fén – to vše mohou nově zákazníci zdarma odevzdat O2 technikovi, který k nim přijede domů instalovat nebo servisovat internet. Zabrání tím úniku nebezpečných látek do životního prostředí a zároveň podpoří recyklaci cenných surovin.
Česká společnost NIL Textile vyvíjí látky, jež lze chemicky recyklovat a znovu z nich vytvářet produkty bez ztráty kvality. Její obchodní ředitelka Hana Fořtová si myslí, že chemická recyklace je pro transformaci textilního průmyslu nezbytná.
Už zanedlouho se začnou proměňovat bytové projekty, rodinné domy i veřejné budovy. Proč? Docházejí totiž nerostné suroviny, jako jsou písek či kamenivo. Řešením je co nejvíce využívat materiály z budov, které se bourají, a současně stavět úsporněji.
