Více než půlka světového HDP je závislá na přírodě a fungujících ekosystémech. Dopady jejich degradace začínají pociťovat i firmy, a proto začínají pečovat o biodiverzitu. ČEZ se se zavázal k dosažení pozitivního dopadu na biodiverzitu do roku 2030.
Jako lidé jsme nadáni rozumem a vědomím sebe sama, což nám dává příležitost podporovat životní prostředí, a tím posilovat náš vlastní ekosystém. Co konkrétně tedy můžeme pro hmyz dělat na našich zahradách, balkonech, v obcích a regionech?
Organizace spojených národů uvádí, že čelíme takzvané trojité planetární krizi. Označuje tímto termínem současně probíhající a vzájemně propojené jevy: změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a nárůst znečištění.
Rozmanitost druhů, ekosystémů a přírodních procesů dlouho stála v porovnání s klimatickou změnou na okraji zájmu firem. To se však rychle mění. Velké společnosti začínají vnímat úbytek přírody jako významné podnikatelské riziko.
Ve strategiích Evropské unie, v připravovaných zákonech, ve firemních ESG reportech, ve slibech korporací i v požadavcích investorů. Biodiverzita je všude. Máme ji chránit, sledovat, reportovat. Co to ta biodiverzita ale vlastně je?
Do Severního moře se vracejí ryby, velryby, delfíni i tuleni. Vědci doufají, že by se tak časem mohla zotavit oblast, která v druhé polovině minulého století kvůli lidem ztratila velkou část biodiverzity.
Bez zdravé půdy a rostlin by lidstvo zemřelo hlady a žízní. I přesto se v zemědělství hojně využívají průmyslová hnojiva, která přírodě škodí. Pěstovat se dá však i bez zbytečné chemie, a to díky biodynamickému zemědělství, které využívá kosmetická značka Weleda.
Biodiverzita je důležitým faktorem pro udržení přírodní rovnováhy. Rozmanitost života na Zemi hraje klíčovou roli pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti naší planety a potravinové bezpečnosti. Z tohoto důvodu společnost Lidl dlouhodobě přispívá k ochraně biodiverzity.
Na začátku jsme si řekli, že chceme vytvářet i pozitivní dopad na přírodu. Proto jsme si vytipovali lokality v okolí zdrojů našich minerálních vod a na nich začali obnovovat původní louky, popisuje Klára Hálová, jak se Mattoni začala starat o biodiverzitu v okolí svých pramenů.
Vánoční pouliční prodej živých kaprů nenechá spát ochráncům zvířat. Přírodovědci ovšem hlavní problém v souvislosti s tradiční českou rybou vidí jinde. Velké množství kaprů v tuzemské přírodě podle jejich dlouhodobých výzkumů škodí ostatním druhům i celému prostředí.
