Organizace spojených národů uvádí, že čelíme takzvané trojité planetární krizi. Označuje tímto termínem současně probíhající a vzájemně propojené jevy: změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a nárůst znečištění.
Rozmanitost druhů, ekosystémů a přírodních procesů dlouho stála v porovnání s klimatickou změnou na okraji zájmu firem. To se však rychle mění. Velké společnosti začínají vnímat úbytek přírody jako významné podnikatelské riziko.
Ve strategiích Evropské unie, v připravovaných zákonech, ve firemních ESG reportech, ve slibech korporací i v požadavcích investorů. Biodiverzita je všude. Máme ji chránit, sledovat, reportovat. Co to ta biodiverzita ale vlastně je?
Do Severního moře se vracejí ryby, velryby, delfíni i tuleni. Vědci doufají, že by se tak časem mohla zotavit oblast, která v druhé polovině minulého století kvůli lidem ztratila velkou část biodiverzity.
Bez zdravé půdy a rostlin by lidstvo zemřelo hlady a žízní. I přesto se v zemědělství hojně využívají průmyslová hnojiva, která přírodě škodí. Pěstovat se dá však i bez zbytečné chemie, a to díky biodynamickému zemědělství, které využívá kosmetická značka Weleda.
Biodiverzita je důležitým faktorem pro udržení přírodní rovnováhy. Rozmanitost života na Zemi hraje klíčovou roli pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti naší planety a potravinové bezpečnosti. Z tohoto důvodu společnost Lidl dlouhodobě přispívá k ochraně biodiverzity.
Na začátku jsme si řekli, že chceme vytvářet i pozitivní dopad na přírodu. Proto jsme si vytipovali lokality v okolí zdrojů našich minerálních vod a na nich začali obnovovat původní louky, popisuje Klára Hálová, jak se Mattoni začala starat o biodiverzitu v okolí svých pramenů.
Vánoční pouliční prodej živých kaprů nenechá spát ochráncům zvířat. Přírodovědci ovšem hlavní problém v souvislosti s tradiční českou rybou vidí jinde. Velké množství kaprů v tuzemské přírodě podle jejich dlouhodobých výzkumů škodí ostatním druhům i celému prostředí.
Za posledních téměř dvacet let zmizelo z okolí silnic v Česku více než sto tisíc stromů. Situaci dlouhodobě monitoruje spolek Arnika na základě čísel poskytnutých krajskými správami údržby silnic. Ty se potýkají s nedostatkem financí, takže nestíhají aleje podél komunikací obnovovat.
Úhor je část půdy, která se po sklizni nechává ležet ladem, takže zůstane rok nebo i déle neosetá a nic se na ní nepěstuje. To ovšem neznamená, že na ní nic neroste a že k ničemu neslouží, právě naopak.
