Více než 15 tisíc běžců a přes 120 tisíc kelímků v ulicích, to byl výsledek sobotního půlmaratonu RunCzech v Praze. Podívali jsme se, jak si jedna z největších sportovních akcí v hlavním městě poradí s odpadem.

Profesionálové i nadšenci do běhání se propletli během sobotního dopoledne Prahou od Bubenského nábřeží v Holešovicích skrze Smíchov až k ostrovu Císařská louka. A poté se vrátili po druhé straně přes Národní třídu, Příkopy, Staroměstské náměstí  a po nábřeží v Karlíně do Holešovic. Na trase dlouhé 21 kilometrů a kousek za sebou všude zanechávali spousty kelímků a slupek od banánů a pomerančů.

Z informací na webu RunCzech vyplývá, že běžců bylo 15,5 tisíce a osvěžovací stanice stojí na každém dvouapůltém až třetím kilometru. Z toho jednoduchým výpočtem plyne, že na trati zůstalo odhadem přes 120 tisíc kelímků. Běžci si obvykle kelímek vezmou, za běhu obsah vypijí a obal odhodí.

Odpadky na ulici nezůstanou dlouho, protože po proběhnutí nastupuje okamžitě úklidová četa. V tomto případě pracovníci společnosti Komwag, která se zaměřuje na čištění, sběr a odvoz odpadů. Uklízeči všechny odpadky z ulice lopatami házejí do připravených popelnic. Ve Zborovské na Smíchově všechno končilo na jedné hromadě v kontejneru – kelímky i slupky od banánů a pomerančů.

To, že fandům do běhání není množství odpadu lhostejné, dokazuje i reakce přihlížejících, zatímco jsme kelímky v popelnicích fotili. „To si fotíte kvůli ekologii, že? To by mě zajímalo, jak to dělají v zahraničí. Nejde to nějak jinak?“ zajímal se nedaleko stojící pán s dcerou.

Papírové kelímky? Ne tak docela

RunCzech má na svých webových stránkách ekologický slib z roku 2019, který zmiňuje minimalizaci odpadu, jeho zpětné využití a vzletně hovoří o „proměně odpadu v hodnoty“. „Žádné plastové kelímky: Je pro nás samozřejmostí, že již několik let během našich závodů používáme papírové kelímky na občerstvovacích stanovištích,“ zní první slib.

Papírové kelímky modré barvy, které přistávaly na ulici, ale čistě papírové nejsou. Nesou značku C/PAP 81, což znamená, že jde o kombinovaný obal, kde většinu tvoří papír. Jde o podobný materiál, z něhož jsou nápojové kartony. Teoreticky se dá recyklovat, ale jestli se tak děje i s kelímky po běhu, není jasné. Někdo by je totiž musel vyhrabat z bioodpadu, s nímž skončily v jedné popelnici.

Energetika, Klimatická změna
Zachytávání CO2 vyjde na miliardy. V Česku ho zatím zkoušejí jen vědci

Z tiskové zprávy na webu RunCzech vyplývá pouze to, že v roce 2019 se tak nedělo. „A jak je to po závodě s nepropustnými papírovými kelímky a co tolik populární osvěžovací houbičky? Ty podléhají druhotnému energetickému využití odpadu. Vyrábí se z nich teplo pro další využití,“ uvádí se v ní.

Společnost Komwag, která měla úklid po půlmaratonu a svoz odpadu na starosti, se o detaily likvidace odpadu nepodělila. „Logistika svozu je u této masové akce podřízena maximální rychlosti, aby bylo možné promptně otevřít komunikace pro standardní dopravu. Veškerý odpad je potom dopraven na naše překladiště, kde probíhá následné třídění odpadů pro maximální materiálové a energetické využití. Na skládce končí mikro množství z celkového objemu odpadů, ostatní končí v papírnách, bioplynkách, anebo k energetickému využití ve spalovně,“  uvedl ředitel Komwagu Jaroslav Stružka. Celkem se podle něj zpracuje do deseti tun odpadu.

Pořadatel běžeckého závodu RunCzech na dotazy Ekonews do uzávěrky článku neodpověděl.

Dva druhy kelímků

Kromě modrých kelímků na ulicích navíc končily také kelímky s logem RunCzech. Na nich stálo, že jsou biokompostovatelné. Výrobcem je společnost Foopak, která o sobě na webu tvrdí, že její kelímky bio natura jsou z původního dřeva, nikoliv recyklátu papíru, a místo obvyklé plastové vrstvičky mají patentovanou vodní disperzní povrchovou úpravu. Takový kelímek se má podle tvrzení firmy rozložit v průmyslové kompostárně do 12 týdnů, anebo do 26 týdnů v domácím kompostu.

Otázkou zůstává, kdo tyto kelímky vytřídí od těch s plastovou vrstvou. Anebo zamíří jako všechno ostatní do spalovny?

Jako nejlepší varianta se nabízí závod bez jednorázových kelímků. Že to jde, potvrzuje pořadatel RunCzech. Ve zmíněném pět let starém ekoslibu na webu píše, že „v průběhu libereckého Mattoni Nature Run si účastníci berou svoji vlastní lahev, kterou doplňují na předem určených místech“.

CEO o ESG, Rozhovory
Moc lidí si to neuvědomuje, ale bez krabic se nenajíme, říká šéf výrobce obalů z lepenky

Závodníci v Londýně se musí vykoupit

V západní Evropě se pořadatelé závodů snaží ve větší či menší míře být k prostředí ohleduplnější. Například jeden z nejprestižnějších běžeckých závodů ve Velké Británii Half Bath o sobě uvádí, že od roku 2022 žádný odpad nejde na skládku. Navíc se pořadatelé obejdou bez plastových lahví. Ty dříve využívali běžci i během závodu, nyní jsou ty jednorázové zakázané. A používají podle webu papírové kompostovatelné kelímky. Sbírají je údajně dobrovolníci a poté je zpracuje lokální firma.

Velké maratony kromě odpadu řeší uhlíkovou stopu. Podílejí se na ní i elitní běžci, kteří létají na závody letadlem. Jeden z nejlepších běžců Damian Hall dokonce spoluzaložil organizaci Green Runners a odmítá účast na některých maratonech.

Jak napsal server Business Insider, pařížský maraton lákající ročně na 57 tisíc účastníků si nechal spočítat uhlíkovou stopu už v roce 2019. Tehdy za 94 procent emisí mohla doprava účastníků na místo a jen za šest procent organizace akce na místě. Proto organizátoři začali posílat peníze na projekty pomáhající životnímu prostředí, aby své emise offsetovali a mohli se prohlásit za uhlíkově neutrální. Nakoupili mimo jiné emisně šetrnější sporáky pro obyvatele keňských vesnic.

Nejdále je zřejmě zatím ohledně omezování emisí z dopravy londýnský maraton. Ten účtuje běžcům ze zahraničí klimatickou přirážku a finance využívá na snižování své uhlíkové stopy.

Klimatická změna dopadá na maratony i v jiném smyslu. Zatímco na tom pražském o uplynulém víkendu bylo více kolapsů kvůli nezvykle teplému počasí, maraton The Twin Cities v Minneapolis musel být loni v říjnu kvůli vedrům poprvé po čtyřiceti letech zrušen. Teploty vystoupaly až na 33 stupňů Celsia.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.