Stavět na toxické skládce a vést skrz ni železniční tunel? Pražský magistrát v tom nevidí problém

Metropolitní plán má v Praze umožnit zahuštění výstavby a zároveň ochránit nové zelené plochy. Po říjnovém zveřejnění přinesl však i řadu kontroverzí. Patří mezi ně možnost stavět na bývalé skládce u Uhříněvsi, která je monitorována kvůli úniku nebezpečných látek.

Skládce mezi Uhříněvsí a Pitkovicemi na jihovýchodním okraji Prahy místní říkají „Hliník“. Nachází se pod osmimetrovým nánosem zeminy a lidé na ní sportují nebo venčí psy. A také je v Systému evidence kontaminovaných míst pod ministerstvem životního prostředí.

V minulosti se sem vozil nebezpečný odpad z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky nebo Teplárna Malešice. Navážka ukrývá nebezpečnou směs těžkých kovů, radioaktivních látek nebo bóru. Území se proto neustále monitoruje. Probíhají pravidelné odběry a vyhodnocení spodních vod ze sond rozmístěných v lokalitě i přilehlém okolí. Z úředních dokumentů vyplývá, že tato péče o skládku by měla probíhat až do roku 2049.

Chtěli, ale už nechtějí

Loni v dubnu si uhříněveští zastupitelé odhlasovali kontroverzní změnu části území bývalé skládky z původní kategorie nezastavitelného území na „veřejnou vybavenost“. Tedy území, na němž je možné stavět. Jde přitom z velké části o soukromé pozemky firmy Track Consulting, která už v lokalitě dříve chtěla vybudovat byty, ale nepodařilo se jí to prosadit.

Přání části zastupitelů změnit charakter pozemků se vyplnilo až překvapivě hladce, jejich záměr se stal součástí nedávno zveřejněného Metropolitního plánu Prahy. Mnozí očekávali, že přes pražské zastupitelstvo a odbor územního plánování magistrátu věc neprojde. Spletli se.

Ve svém loňském usnesení uhříněveští zastupitelé navíc požadovali, aby na území proběhlo strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). To se však nestalo. Na posledním uhříněveském zastupitelstvu 28. listopadu proto většina „vzala zpátečku“ a vlastní usnesení přehodnotila.

Nově zastupitelé chtějí pozemky pro veřejnou výstavbu opět převést do kategorie nezastavitelného území. Zároveň zástupce veřejnosti Martin Linhart podal námitku k pražskému metropolitnímu plánu, kterou podepsalo 500 občanů. Roli v tom mohou hrát i blížící se komunální volby, jež proběhnou v říjnu příštího roku.

Výstavbu na části bývalé skládky rozporuje místní opozice, mnozí občané i starostové z okolních obcí. Tvrdí, že by ohrozila nejen Pitkovický potok, ale následně i Botič a celé Povodí Vltavy.

Místo pro seniory

Proti zamezení výstavby na skládce „Hliník“ byly jen dva hlasy, jedním z nich byl letitý podporovatel výstavby – první místostarosta MČ Praha 22 Martin Langmajer (ODS). Ten je podle vyjádření pro Ekonews velmi spokojen, že se změna do metropolitního plánu propsala.

„Možná stojí za zmínku, že zhruba 70 procent této těžební jámy Uhříněveské cihelny je již léta zastavěno bytovými domy. V metropolitním plánu je dále zakreslena vysokorychlostní trať, která je vedena tunelem přímo tělesem skládky v délce cca jednoho kilometru,“ argumentuje. Záměrem je podle Langmajera vybudovat „v nově stabilizovaném území“ především domov s pečovatelskou službou a další občanskou vybavenost, kterou populačně rychle rostoucí Uhříněves tolik potřebuje.

Překvapen je naopak radní za životní prostředí Martin Turnovský (DvacetDvojka + Svobodní), který loni hlasoval „pro“ výstavbu. Tehdy uvedl pro web Aktuálně.cz, že pravděpodobnost, že se změna podaří, je „velmi malá“.

„Součástí usnesení bylo i doporučení směrem k pořizovateli provést zhodnocení vlivu záměru na životní prostředí vypracováním studie SEA. Díky tomuto postupu jsme předpokládali, že území bude po odborné stránce detailně zhodnoceno a budeme se moci vyjádřit v průběhu pořizování změny i k samotné studii SEA,“ sdělil Turnovský. S jeho názorem se dnes „zcela ztotožňuje“ i starosta městské části Praha 22 Tomáš Kaněra (ANO), jak napsal Ekonews.

Pro Metropolitní plán Prahy je sice zpracována studie SEA, ale ne detailní. „V samotné studii jsou zmínky o naší lokalitě velmi omezené. Obrátili jsme se v této souvislosti na řešitelský tým SEA a očekáváme odpověď. Nejsem osobně spokojen s určitou nejistotou plynoucí ze shora popsaného postupu a raději bych v této chvíli podpořil vynětí lokality ze zastavitelných ploch,“ uvedl Turnovský.

Vlaky pod toxickým odpadem

Za zdaleka nejrizikovější Turnovský považuje vedení železniční trati tunelem napříč celým tělesem skládky. A to včetně oblastí zakrytých separační folií, kam byly ukládány nejrizikovější odpady. „Realizace takového záměru by znamenala zásadní narušení celistvosti rekultivované skládky s dosud nespecifikovanými riziky, zejména v oblasti podzemích vod. Přitom o tomto investičním záměru s celostátním významem s naší městskou částí nikdo nejedná,“ dodal radní za životní prostředí.

Podle vyjádření Správy železnic nemá jít o vysokorychlostní trať neboli VRT, jak se domnívá Langmajer, ale železniční stavbu rychlého spojení ze směru z jižních Čech, která má posílit kapacitu tratí. „Protože není možné ve stopě stávající trati dostatečně rozšířit koridor, uvažuje se v určitém úseku o nové paralelní trati pro osobní dálkovou dopravu. (…) Nová trasa byla rozpracována a potvrzena v rámci studie proveditelnosti železničního uzlu Praha včetně rychlých spojení. Dílčí technické detaily a podrobné průzkumy se v adekvátní míře podrobnosti rozpracují až v navazující projektové přípravě podle stavebního zákona,“ sdělil Ekonews mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Zjednodušeně řečeno, Správa železnic plánuje v lokalitě skládky vyrazit tunel s nadložím o výšce přibližně 23 až 34 metrů. V rámci přípravy chystá inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, doplněný o průzkum kontaminace.

Demokratičtí úředníci

Redakce Ekonews se s dotazy o výstavbě na toxické skládce obrátila na pražský Institut plánování rozvoje, který metropolitní plán zpracovává. Ten až po několika urgencích doporučil zeptat se raději Magistrátu hlavního města Prahy. Magistrátu pak vytvoření následující odpovědi trvalo déle než týden.

„Plocha je vymezena pro prověření možného rozvoje veřejné vybavenosti. Došlo k tomu jen a pouze na základě požadavku zastupitelstva této městské části, která svojí demokratickou většinou po nás požadovala takovouto úpravu Metropolitního plánu před asi dvěma roky. Dokonce byl požadován mnohem větší rozsah, nám se ale podařilo jej významně redukovat a také požadovat podrobnou architektonicko-urbanistickou studii, kterou proto městská část v této ploše nechala zpracovat,“ tvrdí úředníci z odboru ústy mluvčího Magistrátu hlavního města Prahy Víta Hofmana.

„Každá městská část má demokratické právo územní plán připomínkovat. A to dokonce i ta, která se za takovouto změnu zasazovala a prosazovala ji. Magistrát hl. m. Prahy nyní každou připomínku řádně vyhodnotí a vypořádá,“ shrnují úředníci. K tomu, zda je standardní povolit možnost stavby na skládce nebezpečného odpadu a zda město nemá obavu o kontaminaci vodních toků, se úředníci nevyjádřili.

„Doufali jsme, že jsme civilizovaný stát“

Podle Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) jsou na některých částech skládky překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, vodu tak nelze použít ani k závlaze. Doporučení je jasné – se skládkou není radno hýbat.

„Stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využitím současným,“ píše se ve vyjádření Evy Procházkové ze společnosti GEOtest založeném v SEKM. Společnost skládku posuzovala v roce 2021.

„Poté, co si změnu územního plánu na skládce vedení městské části v zastupitelstvu prohlasovalo, občané jen kroutili hlavou. Vznikla petice s více než 1100 podpisy. Pořád jsme doufali, že do metropolitního plánu to přes magistrát neprojde, že jsme civilizovaný stát, že se to včas zastaví. Ale nestalo se,“ říká opoziční zastupitelka Radka Motlochová (Občanská kandidátka 22).

Občanská vybavenost podle ní může být jen přestupní stanicí pro výstavbu bytů. Už dokonce vznikla územní studie, ve které vedení obce slibovalo občanům na pozemcích skládky krytý bazén a zimní stadion. Pozemky přitom nepatří městské části ani magistrátu. „Navíc stavět bazén na skládce je ekonomický nesmysl. Změnit územní plán na byty pak bude už jen další krok,“ domnívá se.

Důležité je pohlídat začátek

Největší obavu má Motlochová z toho, že jakmile se do skládky zasáhne, dostanou se chemikálie do podzemních vod. Ani starosta Milan Kozel z nedaleké městské části Praha-Křeslice by se do „odšpuntování“ skládky nepouštěl. Má strach o Pitkovický potok a následně kontaminaci Vltavy skrze Botič, který se do ní vlévá.

„Pokud se do toho kopne, začnou se tam vztyčovat nějaké pylony, tak to otráví celou Prahu. Určitě podám jako občan námitku,“ říká Kozel. Upozorňuje na to, že už teď uniká ze skládky do Pitkovického potoka bór, i když v přijatelných mezích.

Metropolitní plán Prahy jako celek kritizuje například spolek Arnika. Anna Vinklárková, která má v Arnice agendu na starosti, jej přirovnala k obdobě kuponové privatizace ve prospěch developerů.

Petra Humlíčková z Katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy sice kauzu detailně nezná, ale upozorňuje na to, že nejlepší je podobné záležitosti pohlídat vždy na začátku – na úrovní místních správ. „Místní samospráva pak už nikdy v tom procesu nebude rozhodovat. Může se vyjadřovat nebo odvolávat a setrvalým tlakem to třeba vyjde, ale důležité je z pohledu obce pohlídat ten začátek,“ říká právnička.