Je skvělé, že máme povinnou školní docházku pro děti. Když jsem se ale díval na nedávné vystoupení Saši Vondry v Evropském parlamentu, napadlo mě, jestli by se nám nehodila i pro dospělé.

Saša Vondra se rozčiloval, že navrhované opuštění fosilních paliv EU je příliš rychlé. Dělá to přitom v době, kdy padají jedny rekordy globálních teplot za druhým, uplynulý rok byl nejteplejší v historii teplotních záznamů a kdy začíná být čím dál zřejmější, že pokud cokoliv, tak svět opouští fosilní paliva příliš pomalu. A co riskujeme je široká klimatická destabilizace, na kterou se prakticky nedá připravit.

Čím to, že konzervativec Vondra je v klidu z bezprecedentní situace, která má potenciál zcela rozvrátit status quo, ve kterém jsme jako civilizace žili? Není konzervatismus ideologie, která si zakládá na řádu, tradici a předvídatelnosti? Není konzervatismus ideologie, která se děsí dalekosáhlých revolučních událostí?  

Odpověď nám dá, pokud se podíváme na starší Vondrův rozhovor pro DVTV. Vondra v něm vehementně přesvědčuje Danielu Drtinovou, že vliv antropogenních emisí na klima není důležitý. Prý za to můžou jiné vlivy, jako je změna gravitačního pole nebo aktivita Slunce.

Jak, to nám Vondra ovšem bohužel nevysvětlil. Příchozí sluneční energie v posledních desetiletích klesá a podle dlouhodobých trendů spojených s proměnou orbitální dráhy (Milankovičovými cykly) by měla spíš následovat doba ledová. Jakým způsobem by za klimatickou změnu mohla být gravitační pole, netuším už vůbec.

Když se Drtinová lehce posměšně ptala na to, jak to, že si Vondra myslí přesný opak toho, co tvrdí prakticky všichni klimatologové a klimatoložky, tak se Vondra rozčílil a prohlásil, že on má přírodní vzdělání a zkoušky z klimatologie.

Klimatická neutralita bude pro turistický ruch výzva, říká šéf lyžařského areálu v Dolomitech

Volný trh klimatické destabilizaci nezabrání

Vondra ovšem promoval v polovině 80. let. Už tehdy sice v klimatologických kruzích převládal závěr, že pokud nedojde ke snižování emisí CO2, tak klima musí zákonitě směřovat k oteplení. K mainstreamovému vědeckému konsenzu poté došlo až v průběhu 80. let, nicméně se dá pochybovat, že tehdejší poznatky o antropogenní klimatické změně od úzké skupiny expertů pořádně probublaly do výuky na vysokých školách v poněkud periferní ČSSR.

Nicméně od té doby se chápání fungování klimatického systému značně prohloubilo. Přibylo obrovské množství výzkumů a z dříve okrajové odborné hypotézy se stala jedna z nejověřenějších vědeckých teorií. A bohužel Vondrovy klimatologické zkoušky z první poloviny 80. let nejsou rozhodně zárukou toho, že problematiku chápe. Zvláště proto, že tyto vědomosti ale doplňuje ještě něčím dalším — ideologickým dogmatismem.

Vondra totiž tvrdí, že opatření na snižování emisí jsou hlavně o omezování lidské svobody. Stranou ponechává to, že lidské svobodě klimatická destabilizace také zrovna neprospívá — může vést k tomu, že obrovské oblasti mohou být prakticky neobyvatelné, že problémy bude představovat nedostatek pitné vody, že klimatická změna může spustit řadu konfliktů a další rizika, která ani nemusíme dohlédnout. A to se nedíváme na „fat-tailed“ scénáře, tedy méně pravděpodobné, ale velmi nebezpečné trajektorie spojené s náhlými krizemi klimatického systému.

Klimaticky neutrální bramborové placky? Snaha dobrá, ale nic takového neexistuje, varují experti

Historické paralely

Pro dogmatické volno-tržní ideology je to ovšem stále opakující se refrén. Omezování svobody je pro ně v podstatě jakákoliv environmentální regulace. Zdá se, že vidíme psychologický obranný mechanismus v praxi, kdy silně ideologicky ukotvení jedinci začínají bojovat proti fenoménu, který zpochybňuje jejich životní víru. V tomto případě tedy přesvědčení v to, že prakticky všechno nejlépe vyřeší trh.

Pro nestora klima-popíračských kruhů a inspirace pro Václava Klause Freda Singera bylo například omezování freonů za účelem záchrany ozonové vrstvy znakem skryté anti-kapitalistické politické agendy. Tyto a další paralely mezi popíráním problematiky ozonové díry a popírání závažnosti klimatické změny výborně popsal fyzikální chemik Petr Slavíček v přednášce „Alarmismus a skepse“.

Když se objevilo dostatek přesvědčivých argumentů pro to, že lidmi vynalezené freony ničí ochrannou vrstvu ozónu, začala panika. Ozónová vrstva chrání lidstvo i biosféru před smrtícím ultrafialovým zářením a její ohrožení tak dávalo v sázku životní osudy lidstva, ale i našich souputníků z dalších živočišných druhů. Panice ale nepropadali všichni. Část konzervativních kruhů tehdy přišla s geniálním řešením, někdy přezdívaným Ray-ban plan podle populární značky slunečních brýlí. Adaptace namísto mitigace! Osobní zodpovědnost místo státní regulace!

Cena cukru ve světě roste. Po kávě a pivu je další komoditou, která zdražuje kvůli změně klimatu

Brýlemi proti rakovině

Trápí vás rakovinotvorné UV záření? Nasaďte si čapku a sluneční brýle. Osobní odpovědnost proti rakovině kůže a slepotě! Ronald Reagan se naštěstí „Ray-ban plan“ rozhodl ignorovat. A to navzdory lidem, jako byl Fred Singer, kteří tvrdili, že ohrožujeme multimiliardový průmysl jenom kvůli nějakým vědeckým spekulacím, které se nemusí potvrdit. Mezi těmito lidmi byli i někteří odborníci — typicky ti, kteří v daném problému nepublikovali a zároveň byli silně ideologicky ukotvení ve volno-tržním fundamentalismu.

Podle vzpomínek Reaganova tajemníka George Schultze to vyřešil tehdejší prezident USA takto: „A pak udělal něco, co už nikdo nedělá. Šel k vědcům, kteří nesouhlasili, objal je a řekl: My si vás vážíme. Ale souhlasíte, že pokud by se to stalo, tak je to katastrofa. Tak si pojďme uzavřít pojistku.“ Tomu, že světoví lídři (včetně Ronalda Reagana nebo Margareth Thatcher) tuto pojistku uzavřeli, dnes vděčíme tomu, že můžeme vyjít ven, aniž bychom měli za několik minut spáleniny od Slunce nebo riskovali slepotu a rakovinu kůže.

Zcela analogickou debatu, dokonce vedenou stejnými subjekty, dnes vidíme na problematice klimatické krize. O problému přitom víme již několik desetiletí. Ale s uzavíráním pojistky nám to nějak vázne. Lidé jako Vondra, kteří si myslí, že klimatické přehřívání je způsobeno změnou gravitačního pole, přitom celou dobu stojí za zbrzďováním politik, které by nás mohly před nebezpečnou destabilizací klimatu chránit.

Přechod k nízkouhlíkové ekonomice je přitom dnes už globální megatrend, do kterého investuje celý svět. Pařížskou dohodu přijalo 194 států a závazné cíle pro omezování emisí skleníkových plynů má Čína, USA i Indie. Celá ekonomika se velmi rychle proměňuje a ohrožuje nás především to, že nám ujede vlak.

Vzpomeňme si jenom na to, jak blokovali odpůrci investice do elektromobility s tím, že elektromobily jsou drahé. Příležitosti se chopila Čína a mohutnými investicemi se stala největším trhem elektromobilů na světě. Dnešní odpůrci „drahých elektromobilů“ jsou tak v panice, že evropský automobilový průmysl převálcují levné elektromobily z Číny. Tahle situace ale nespadla z nebe. A evropský průmysl se se svým ignorováním reality může dostat do existenčních problémů.

Dnes se nacházíme v kritické dekádě. Na tom, jak rychle budeme schopni snižovat své emise, závisí nejen naše budoucí prosperita, ale hlavně naše bezpečnost. A pokud o našem směřování budou rozhodovat lidé, kteří nemají elementární znalosti o problematice, budou následky zlé. Před několika lety hnutí Fridays for Future pohnulo světem. Mladí lidé odmítali chodit do školy kvůli neřešení klimatické krize. Když si člověk čte vyjádření Alexandra Vondry, tak si říká, že bychom potřebovali i podobné hnutí za školní docházku dospělých.

Avatar
Vojtěch Pecka

Vojtěch je autorem knihy Továrna na lži - výroba klimatických dezinformací a působí také jako analytik Klimatýmu Asociace pro mezinarodní otázky (AMO).