Strategické projekty spolknou zhruba polovinu ze čtyřiceti miliard korun, které mají získat regiony poškozené těžbou uhlí. Jistou dotaci má šest projektů, ke všem ale měla výběrová komise výhrady. Jeden projekt vrátila zpět.

Šestnáct projektů ke konci října oficiálně zažádalo o dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace, což je polovina ze 32 projektů předvybraných jednotlivými kraji. Všemi kolečky schvalování zatím prošlo šest projektů ze severní Moravy, ale každý s doplňující podmínkou, jež se často týkala financování. Sedmou projednávanou žádost komise vrátila k přepracování.

Jako první dostaly zelenou návrhy Černá kostka a LERCO. První z nich je projekt vědeckotechnické knihovny v Ostravě už z roku 2007, který dnes jeho autoři nazývají centrum digitalizace, vědy a inovací. Má stát 2,6 miliardy korun, z čehož dotace tvoří 1,65 miliardy. Od doby svého vzniku se projekt výrazně proměnil, nicméně tvar budovy a počet pater zůstaly stejné.

LERCO neboli Life Environment Research Center Ostrava má být Výzkumné centrum ostravské univerzity za 1,8 miliardy. Dotace má z celkové částky tvořit téměř 1,6 miliardy.

Podobných návrhů je v žádostech o dotace nejvíce. Kritici ale namítají, že tyto projekty nikterak nepomohou pozvednutí regionu, nastartování malých a středních podniků ani vyřešení tamních sociálních problémů, kterých je spousta.

Řada „vědeckých center“ se naopak může stát zátěží pro krajské rozpočty tím, že budou potřebovat v budoucnu peníze na údržbu, takže se nedostanou jinde. Jak uvádí Zuzana Klusová, krajská zastupitelka Moravskoslezského kraje za Piráty a rodačka z Karviné, „vystavět spoustu nových budov náročných na provoz není řešení“.

„Karviná nám už teď říká, že nemá peníze na preventivní sociální služby a další věci. Pokud bude muset financovat další budovy v řádu milionů, tak zase nebude na něco jiného,“ upozorňuje Klusová. Sama vede v Karviné komunitní centrum a z první ruky sleduje příběhy dětí bez zdravotní péče, vystavené násilí, drogám. „My si tady postavíme megalomanské projekty, ale ten problém, který tu bují, se tím pádem asi řešit nebude,“ dodává.

Sporná technologie může získat miliardovou dotaci. Má polykat odpad a vyrábět z něj vodík

Když to kraj zaplatí, komise to neřeší

Právě kvůli provozní finanční náročnosti dostaly některé dosud schválené projekty „výhradu“. Výběrová komise ministerstva životního prostředí tím dává najevo, že projekt ještě musí splnit určité podmínky.

Například Poho park si dává za cíl vybudovat centrum pohornické krajiny na místě bývalého dolu Gabriela za zhruba půl miliardy korun. Podle úředníků je největší riziko projektu „financování v době udržitelnosti“ (to je doba, kdy musí projekt fungovat a plnit stanovené podmínky; většinou jde o pět let, pokud je součástí projektu nemovitost, měla by sloužit svému účelu minimálně deset let, pozn. aut.). Vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí z ministerstva Jan Kříž ale uvedl, že „ztrátovost projektu a financování v době udržitelnosti nebude výběrová komise řešit, protože kraj se zavázal k dofinancování projektu“. „A tento fakt nemůžeme rozporovat,“ uvedl při jednání komise.

Nároky na krajský rozpočet bude mít i Eden, projekt obřích skleníků botanické zahrady pod Slezskou univerzitou v Opavě. Náklady se měly vyšplhat na 2,5 miliardy korun, z čehož dotace měla tvořit 2,38 miliardy (podle původního návrhu, který ale bude snížen, pozn. aut.). Roční náklady na provoz areálu studie proveditelnosti odhaduje na 210 až 215 milionů korun ročně. Přitom pražská Botanická zahrada má roční výnosy zhruba 160 milionů korun a město Praha jí dalších více než sto milionů ročně musí přispívat.

Podle prorektora Slezské univerzity pro komunikaci a strategii Pavla Tuleji se chystá k podpisu dohoda s krajem o podpoře s tím, že provozní ztrátu bude krýt maximálně do 30 milionů ročně.

Potřebujeme řešit rozbité chodníky a starý bazén, ne sponzorovat firmy s miliardovými zisky

Snižte náklady, nedublujte se

Bez pochybností není ani budoucí financování centra LERCO. Výběrová komise ministerstva životního prostředí, v níž jsou zástupci resortu, Státního fondu pro životní prostředí a jednotlivých ministerstev dle zaměření projektu, proto k dotaci dodala následující podmínku: „Tato poskytnutá dotace nezakládá automaticky nárok na další financování.“ Jan Hlaváček z Výběrové komise navíc upozornil na riziko „nedostatečných finančních prostředků MŽP pro kofinancování ze státního rozpočtu již v letošním roce“.

Jeden projekt výběrová komise vrátila žadatelům úplně k přepracování. Jde o Centrum veřejných energetiků, což má být nová organizace Moravskoslezského kraje, která má bezplatně radit s transformací energetiky. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman k tomu podle zápisu z jednání komise uvedl, že služba základního poradenství má sice význam, ale otázkou je rozsah. Projekt má málo hmatatelných výstupů, zato náklady 200 milionů korun jsou velmi vysoké.

Komise se proto usnesla na tom, že projekt se musí rozšířit z Ostravska na celý kraj, měl by zúžit své zaměření, a tím pádem se zlevnit. Jinak dotaci nezíská. Jako poradci v regionu už navíc fungují Energetičtí koordinátoři Místních akčních skupin (tzv. EnKo MAS), rovněž podpoření z evropských peněz.

Nemáme dost informací, zda peníze půjdou tam, kam mají, říká expertka na přeměnu uhelných regionů

Dotační ohýbání

Ze zápisů regionálních konferencí, tedy sdružení složených ze zástupců ministerstev, krajů i velkých firem, přitom vyplývá, že vyhovět dotačním podmínkám není snadné a projekty se musí upravovat. Na zářijovém zasedání Regionální stálé konference Moravskoslezského kraje zástupce Státního fondu pro životní prostředí uvedl, že hodnocení některých strategických projektů se zpožďuje z důvodů nejasnosti v oblasti veřejné podpory.

Ministerstvo životního prostředí podle své mluvčí Lucie Ješátkové počítalo s tím, že lhůty budou delší a proces náročný. „Snažíme se být důslední a s využitím týmu pod Evropskou komisí správně určit režim veřejné podpory, což je u řady projektů faktor určující výslednou míru dotace a ovlivňuje konečnou podobu projektů,“ uvedla.

Schválené projekty, které mají pomoci přeměnit uhelné regiony

Černá kostka –  centrum digitalizace, vědy a inovací s dotací 1,65 miliardy

LERCO – Life Environment Research Center Ostrava s dotací téměř 1,6 miliardy korun

REFRESH – Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries Vysoké školy báňské v Ostravě s dotací 2,2 miliardy korun

CEPIS – Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií s dotací 577 milionů Kč

TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání s dotací 924 milionů Kč

POHO Park Gabriela s dotací 428 milionů korun

Pramen: www.opst.cz

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina se věnuje ekonomické novinařině už déle než dvacet let. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou web Ekonews.