Pylová sezona v Česku začala koncem ledna a kvůli změnám klimatu nejspíš i později skončí. Situace je nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy tvoří jehličnany, k nimž se přidávají travní pyly.
Lékaři doporučují alergikům preventivní užívání léků. Koncentrace alergenů totiž zůstává vysoká, i když situaci občas zlepší déšť. Podle alergoložky a imunoložky Radky Šedivé z ambulance Synlab se dá v souvislosti s oteplováním a rozšiřováním vegetačního období rostlin i v dalších letech předpokládat brzký nástup pylové sezony i její prodloužení.
Letos se kvůli teplejšímu počasí začala první pylová zrna lísky objevovat v nižších polohách v polovině ledna. Začátkem února už v ovzduší pyl lísky dominoval a začala se přidávat olše. „S tím souvisí i změna vegetace. Ve větší míře se tu projevuje například alergie na pyl ambrózie,“ řekla Šedivá pro Deník.cz.
Ambrózie přitom dříve byla typičtější pro jižnější státy, invazivní je především šedozelená ambrózie peřenolistá. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá podle alergologů předpokládat rozvoj dalších alergií.
Cítí to i ti, kterých se to netýkalo
Nyní je kromě zmíněných stromů nejvýznamnějším zdrojem alergií pyl z trav. Alergici by měli být vybaveni léky (antihistaminiky) nebo lokálními přípravky, jako jsou spreje do nosu či kapky do očí. Pomáhají také solné výplachy dýchacích cest, uvádí server Yale Climate Connections.
Nejvyšší koncentrace pylů bývá za slunného počasí, zejména v odpoledních a podvečerních hodinách. Nejčastější reakce na alergeny jsou rýmy, záněty spojivek, vyrážky a v těžších případech alergické průduškové astma.
Dopady pylové sezóny zaznamenávají i ti, kterých se to dříve netýkalo. Po celém světě se v několika posledních desetiletích zvýšila četnost a závažnost alergických reakcí. Může za to kromě pylu znečistěné ovzduší. Silnější pylovou sezonu zaznamenávají vědci i v USA.
„V současné době víme, že v celých Spojených státech se vlivem klimatických změn prodlužuje pylová sezóna a zvyšuje se koncentrace pylu. A to platí pro trávy, plevele i stromy,“ říká Nicholas Nassikas, pneumolog a výzkumník z bostonského Beth Israel Deaconess Medical Center.
Znečistěné ovzduší může zvětšit sílu alergenů
V poslední době si vědci všímají další souvislosti: interakce mezi pyly a znečistěným ovzduším. Zplodiny a emise z automobilů či průmyslových center, jež se týkají zejména lidí žijících ve městech, mohou také zesilovat alergické reakce. Ve složité souhře mohou pyly a znečistění zhoršovat alergie a vést k dlouhodobým zdravotním rizikům, jako je zmíněné průduškové astma.
Většina lidí si uvědomuje, že znečistění ovzduší (směs nebezpečných plynů a pevných částic) poškozuje lidské zdraví a životní prostředí. Znečisťující látky v ovzduší mohou způsobovat nebo zhoršovat plicní a srdeční onemocnění, a dokonce ovlivňovat kognitivní funkce. Méně známá je neviditelná daň, kterou si znečistění vybírá na rostlinách.
„Je známo, že rostliny, které rostou ve znečistěném prostředí, uvolňují více alergenů,“ říká Elaine Fuertesová, výzkumná pracovnice National Heart and Lung Institute v londýnské Imperial College. V závislosti na druhu rostliny mohou látky znečisťující ovzduší měnit chemické složení pylu, čímž zvyšují sílu alergenů a vyvolávají u lidí silnější alergické reakce.
Když výzkumníci ve Španělsku porovnávali pyl trav ze znečistěných městských zón s méně znečistěnými venkovskými zónami, lidé vystavení „znečistěnému pylu“ vykazovali při alergických testech větší kožní reaktivitu. Tyto výsledky potvrzují zjištění z jiné studie, kde pyl z borovic s nejvyšší expozicí znečistěnému ovzduší způsoboval u účastníků testů vyšší míru alergizace.
Každé pylové zrno má jiné množství alergenu
Znečisťující látky v ovzduší, jako jsou pevné částice a oxidy dusíku, mohou také způsobit, že exin (vnější obal pylových zrn) některých druhů rostlin je křehčí. Kvůli tomu je pravděpodobnější, že se roztrhne na menší úlomky, které mohou proniknout hlouběji do plic. Je to vysvětlení, proč lidé často pociťují nepříjemné příznaky alergie i ve dnech s nízkým množstvím pylů.
„Každé pylové zrno uvolňuje do ovzduší jiné množství alergenu. Představa, že pouhé měření množství pylů bude mít vztah jedna ku jedné ke skutečnému množství alergenů, se ukázala jako mylná,“ říká Elaine Fuertesová. Podle výzkumnice by se měření mělo zaměřit přímo na koncentraci alergenů.
Nedávná vědecká studie také prokázala, že nový test hodnotící přímo hladinu travních alergenů lépe odpovídá prožívání alergických příznaků u lidí než pouhá hodnota množství travních pylů. Schopnost výzkumníků měřit hladiny alergenů u obrovského množství druhů rostlin je však stále ve fázi experimentů.
„Rozhozený“ organismus
Silnější reakce na pyl nesouvisí jen s „posílením“ pylu, ale i se stavem lidského organismu. Pokud lidé vdechují znečisťující látky, jako je přízemní ozón, pevné částice a zplodiny z výfuků, poškozují tyto toxické látky sliznici jejich dýchacích cest a narušují obranyschopnost, což může v důsledku zesílit i reakce na pyl. Jakmile je náš imunitní systém vystaven znečisťujícím látkám v ovzduší, jako jsou pevné částice, může dojít k jeho „rozhození“, takže začne napadat i neškodné látky, jako je pyl.
Vědci zjistili, že částice výfukových plynů z dieselových motorů mohou zvyšovat hladinu imunoglobulinu E (IgE), který je klíčovým hráčem při alergických reakcích. Ve studii zaměřené na osoby citlivé na pyl ambrózie byla u jedinců vystavených jak částicím výfukových plynů z dieselových motorů, tak pylovým alergenům ambrózie reakce specifického IgE 16krát vyšší než při vystavení samotnému pylovému alergenu.
S rostoucími globálními teplotami se očekává delší a intenzivnější pylová sezóna. Zároveň se očekává další zhoršování kvality ovzduší způsobené znečisťujícími látkami, jako je přízemní ozon. To znamená, že sezónních alergií a dalších alergických plicních onemocnění, jako je astma, bude pravděpodobně přibývat.
Alergologové a imunologové radí alergikům sledovat kvalitu ovzduší a množství pylů pomocí indexů a předpovědí a plánovat podle toho aktivity. V interiérech pomůžou čističky vzduchu s HEPA filtry, které odstraňují pyl, znečisťující látky a další alergeny. Během dnů s vysokým výskytem pylu pomůže mít zavřená okna.
A co může udělat pro lepší ovzduší každý? Používat veřejnou dopravu, jezdit na kole a chodit pěšky, kdykoli to bude možné. Kdo má možnost, může investovat do elektromobilu nebo podporovat iniciativy za čistou energii.
Petra Schwarz Koutská
Petra vystudovala žurnalistiku a bezpečnostní studia na Univerzitě Karlově, poté působila jako bezpečnostní analytik či komunikační manažerka pro neziskový sektor. Nyní se snaží v rámci svého projektu přemostit propast mezi vědci a mainstreamovými médii, jimž zprostředkovává jejich názory na téma klimatické změny.
