Horkým tématem posledních let je udržitelnost. Obchodní řetězce na své k přírodě odpovědné konání lákají i zákazníky. Když ale dojde na tvrdá data, většina z nich se o ně nerada dělí a těžko tak porovnat sliby s reálnými činy. Situace se ale zlepšuje.

Společnost Impact Metrics, která je parnerským projektem Ekonews.cz, se snažila posbírat data od všech velkých obchodních řetězců na českém a zčásti i na slovenském trhu. Ze čtrnácti vybraných obchodníků mělo nefinanční zprávu, či CSR report, v nějaké formě pouze sedm z nich. Data však nebyla srovnatelná, všechny řetězce proto byly poté ještě osloveny s konkrétními otázkami na doplnění chybějících údajů.

Kompletní data za ukazatele vybrané z ESG oblasti (enviromentální, sociální, řízení společnosti) jako uhlíková stopa, spotřeba energie, vody, potravinový odpad či poměr mužů a žen měl ve své nejnovější nefinanční zprávě pouze český Kaufland. Ten proto také vede žebříček, kde Impact Metrics (IM) poměřoval dostupnost dat a jejich hodnoty za rok 2019. Všechna kritéria měla stejnou váhu.

Zdroj: Impact Metrics

 

„Transparentnost je důležitá. Řetězce investují v Česku každý rok okolo dvanácti miliard a je dobře, že to není jen do výstavby nových prodejen, ale i do modernizace, snižování energetické náročnosti a dopadů na životní prostředí,“ uvádí k výsledkům Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Při nedostupnosti dat ztrácejí řetězce v bodování nejvíce. „Věříme, že se žebříček s přibývajícími daty bude měnit. Již nyní připravujeme srovnání za rok 2020, který bychom rádi publikovali na konci letošního roku, a už teď je zřejmé, že se řetězce za rok významně posunuly. S pořadím to určitě zamíchá,“ uvádí Dan Heuer, který má v Impact Metrics na starosti metodiku.

Například Albert, Billa či Globus neposkytly vůbec žádná data. „Řadu údajů komunikujeme v Ahold Delhaize sustainability reportu,“ uvedl za Alberty manažer komunikace Jiří Mareček. Ten však neobsahuje data za konkrétní země, kde má skupina své prodejny.

Některé řetězce zveřejňují anebo na vyžádání poskytly pouze vybrané údaje. „Data týkající se spotřeby vody a energií a emise skleníkových plynů považujeme za interní a zatím je nezveřejňujeme ani ve Zprávách o udržitelném rozvoji,“ uvedla CSR specialistka českého Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.

Kauflandu pomohlo k vítězství především to, že aktivně zveřejňuje všechny důležité informace ve svém CSR reportu. „To je základní předpoklad, ze kterého jsme vycházeli a domníváme se, že by to měl být již standard. U jiných řetězců jsme se museli dotazovat a někde jsme ani po aktivním doptávání informace nezískali vůbec,“ shrnuje Dan Heuer.

Nejnižší uhlíkovou stopu má slovenský Kaufland

Všechny obchodní řetězce, a nejen ty, usilují o snižování uhlíkové stopy. Když jde o nadnárodní společnosti, což vybraní obchodníci bez výjimky jsou, tlačí je tímto směrem hlavně jejich centrály.

Data o tom, kolik emisí CO2 vytvořily, však publikuje jen málo společností. Ze čtrnácti oslovených řetězců pouze Kaufland a Makro zveřejňuje emise v kompletní sestavě, která má nejvyšší vypovídací hodnotu, tedy za tak zvaný Scope 1,2,3 (zjednodušeně jde o emise z vlastních zdrojů, z elektřiny, emise třetích stran např. dodavatelů).

Tesco a Ikea publikují omezenější výčet (buď jen Scope 1 nebo 2).

Ze srovnání na metr čtvereční prodejní plochy či na tržby vede slovenský Kaufland, který má nejnižší uhlíkovou stopu.

Zdroj: Impact Metrics

Cíle a více či méně ambiciózní plány v této oblasti však mají téměř všichni. „Cílem skupiny Metro je snížit množství emisí CO2 připadajících na každý metr čtvereční prodejní a distribuční plochy o polovinu do roku 2030 ve srovnání s rokem 2011,“ uvádí manažer udržitelnost Makra Martin Čivrný s tím, že Makro už snížilo emise o 44 procent.

Další z řetězců, Lidl, v tuto chvíli finišuje definování konkrétních cílů a opatření, kterými lze snížit nebo vyrovnat emise CO2 ve vlastních provozech a v dodavatelském řetězci.

Na uhlíkové stopě řetězců se z velké části podílí emise z elektřiny, na kterou jsou obchody náročné kvůli velkému množství chladících a mrazících zařízení. Proto byla sledována i spotřeba energií, zahrnující spotřebu elektřiny, zemního plynu a dalších zdrojů energie využívaných v dané firmě.

„Ve spotřebě energií jsou na tom nepotravinové obchodní řetězce obecně lépe než potravinové. V přepočtu na tržby deklaruje nejnižší spotřebu Asko a v závěsu s Ikea. Je zajímavé, že spotřebu energie má velmi dobře podchycenou řetězec Kaufland. Přepočteme-li jejich spotřebu na prodejní plochu, nejlépe je na tom slovenský Kaufland v závěsu s českým Kauflandem,“ popisuje Dan Heuer.

Zdroj: Impact Metrics

 „S cílem ochrany životního prostředí stavíme naše prodejny od roku 2013 s rekuperací, měníme klasické osvětlení za LED, které je už nyní na všech prodejnách, využíváme nastavené automatické vypínání světel, v chladící technologii využíváme směs na přírodní bázi s nízkou hodnotou GWP (vliv chladiva na globální oteplování, pozn. aut.) a všechna energie, kterou v naší společnosti využíváme, pochází z obnovitelných zdrojů,“ popisuje Lucia Vargová, mluvčí slovenského Kauflandu, jaká opatření na snížení spotřeby energie a tím i uhlíkové stopy provedli.

Pokud jde o další ukazatel, spotřebu vody, i tady jsou opět nároky potravinářů a nepotravinářů značně rozdílné. Z velkých potravinových řetězců vede při přepočtu na plochu i tržby slovenský Lidl (český Lidl data pro rok 2019 neposkytl).

Potravinové sbírky dělají jen procento odpadu

Dalším ukazatelem charakteristickým právě pro obchodní řetězce je potravinový odpad. O jeho snížení se snaží všichni obchodníci, čísly se ale chlubí málokdo. Veřejně publikovaným údajem je každoročně pouze sbírka potravin. Jak vyplývá ze sesbíraných dat, ta přitom tvoří pouhé procento z potravinového odpadu a darovaného jídla.

Valná většina, 93 procent neprodaných potravin, putuje k dalšímu zpracování, převážně do bioplynových stanic, anebo na zpracování pro živočišnou produkci. Pouze šest procent vyřazených potravin jde do potravinových bank.

V přepočtu na tržby vyhodí nejvíce potravin slovenský Lidl a nejméně Makro. Šetrný je také český Kaufland.

Zdroj: Impact Metrics

Výsledky se odvíjí vždy od toho, jaký systém má daná prodejna nastaven. Od včasných slev, když se blíží datum spotřeby, po redistribuci do potravinových bank (kam ale primárně míří trvanlivé potraviny) či k jinému využití.

Například skupina Albert Delhaize ve svém posledním Sustainability reportu zmiňuje, že nesplnila cíl recyklace devadesáti procent potravinového odpadu, ale šlo jen o 75 procent. „V Evropě čelí výzvám na recyklaci potravinového odpadu naše značky v Řecku, České republice, Rumunsku a Srbsku,“ uvádí zmíněná zpráva.

Nefinančních dat bude přibývat

Hlavním zdrojem dat jsou pro nás Zprávy o udržitelnosti řídící se směrnicí o nefinančním reportingu. Publikace nefinančních dat zatím není pro většinu společností v Česku na pořadu dne. Podle nové směrnice Evropské komise, která je nyní ve schvalovacím procesu, bude ale nefinanční reporting povinný pro více firem od roku 2023. Experti Frank Bold odhadují, že na místo dnešních pětadvaceti českých společností bude nově muset tato data publikovat více než tisíc subjektů.

Klíčová se stává role nefinančních dat i pro investory a banky. „Finanční sektor a zejména banky jsou globálním leaderem v monitoringu a vyhodnocování informací o udržitelnosti přímo ve svém byznyse,“ uvádí Ondřej Ptáček, expert na udržitelnost z PwC Česká republika.

Některé banky již přijaly závazek například nefinancovat aktivity spojené s uhlím a v dalším kroku očekáváme, že budou české banky stejně jako jinde v Evropě přijímat své cíle ve smyslu podílu zelených aktiv, dodává expert poradenské firmy.

„V Monetě zatím analyzujeme nefinanční data a celkový přístup k environmentální problematice u našich dodavatelů, nicméně tento přístup se u nás dal letos do pohybu a bude se měnit i ve vztahu k našim klientům,“ dodává za Monetu také Zuzana Filipová, šéfka odboru komunikace a ESG.

Maloobchod je pouze prvním oborem, kde Impact Metrics data srovnává. Následovat budou banky a pojišťovny, telekomunikační a IT firmy, energetické společnosti, automobilky a další výrobní firmy. Více informací bude k dispozici na webu www.impactmetrics.cz.