Plýtvání potravinami je jedním z mnoha problémů, s nimž se lidstvo v současnosti potýká. Podle dřívějších odhadů se v Evropské unii ročně vyhodí asi devadesát milionů tun jídla, přičemž náklady spojené s tím se pohybují okolo 150 miliard eur. Více než polovinu potravinového odpadu přitom vytvářejí domácnosti.

Nejvíce se vyhazuje ovoce a zelenina, pečivo a hotová jídla. Mezi nejčastější příčiny vyhazování jídla patří nevhodné skladování, překročení data minimální trvanlivosti a spotřeby, velké množství navařeného jídla či nepřitažlivý vzhled potraviny. Podle Petry Čížkové z organizace Zachraň jídlo mají domácnosti v Evropské unii na svědomí až 53 procent všeho vyhozeného jídla. Je tak větší než součet odpadu z výroby jídla a maloobchodu.

Mendelova univerzita v Brně ve svém projektu zaměřeném na plýtváním potravinami zjistila, že v průměru se loni v 900 sledovaných brněnských domácnostech vyhodilo až 33,3 kilogramu potravin na osobu. Nejvíce na sídlištích, nejméně na vesnici, kde podle vědců lidé častěji přebytky spotřebují do kompostu či na krmení domácích zvířat.

Podle dat Mendelovy univerzity plýtvání potravinami roste s častěji prováděnými velkými nákupy, vyšším příjmem domácností či větším počtem členů v domácnosti. Zbytečnému vyhazování jídla se nicméně dá předejít mimo jiné jeho správným uskladněním. „Hodně lidí neví, co kam patří. A to jak ve smyslu, co do lednice a co do spíže, tak ve smyslu, kam přesně do lednice a do spíže,“ upozorňuje Čížková.

Každá polička má trochu jinou teplotu

Teplota lednice by měla být ideálně nastavená mezi třemi až pěti stupni. I když je ale správně nastavená, rozdíly mezi úložnými poličkami a boxy jsou značné. Důležité je také nastudovat, jak správně skladovat jednotlivé druhy potravin, aby vydržely co nejdéle. Do spodního šuplíku lednice patří ovoce a zelenina. Kořenová zeleniny by měla být uskladněná bez natě a v prodyšném sáčku. Listová zelenina zase v otevřené krabičce s ubrouskem, bylinky vydrží déle v pootevřeném sáčku.

„Do lednice se nejčastěji chybně dává avokádo, tropické ovoce nebo třeba rajčata. To vše by mělo být v pokojové teplotě. Mezi časté chyby patří také česnek a cibule v igelitovém sáčku v lednici. Ty mají být na suchém a větraném místě,“ popisuje Čížková.

Ve spodní části lednice je nejnižší teplota, proto je spodní police ideálním místem pro uskladnění masa. Do středu lednice patří vejce a mléčné výrobky. Potraviny je přitom lepší řadit podle data spotřeby – ty s dřívějším datem spotřeby člověk rychleji spotřebuje, pokud jsou vpředu.

V horní části lednice se nejlépe daří načatým marmeládám, konzervám či máslu. Organizace Zachraň jídlo doporučuje vytvořit v lednici i „záchranářský box“, kam umístit potraviny, které je potřeba zpracovat, co nejdříve.

Suché, temné, chladné spíže

Aby člověk zamezil plýtvání, dodržovat některé zásady se vyplatí i pro skladování ve spíži. „Všechny sypké potraviny by měly být v dobře uzavíratelných nádobách, jinak se do nich pustí moli,“ doporučuje Čížková. Sypkým potravinám se nejlépe daří v suchu a temnu. Například správně uskladněná mouka vydrží i devět měsíců.

Brambory a cibule vydrží déle, pokud jsou v chladu a temnu. Exotické ovoce by mělo být v pokojové teplotě. Jablka a banány urychlují dozrávání dalšího ovoce, proto by měly být skladovány odděleně. Koření by mělo být v uzavíratelných nádobách, aby nevyčichlo. Pečivo nejlépe zabalené v utěrce v chlebníku. Káva a čaje v dobře těsnících nádobách.

„Spotřebujte do“ není totéž co minimální trvanlivost

Kromě správného skladování jsou důležitá data spotřeby. Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd chápe 75 procent respondentů správně označení potravin „spotřebujte do“, kdežto pojem „minimální trvanlivost“ je jasný pouhým 49 procentům. I to vede k plýtvání.

„Spotřebujte do“ se používá u potravin, které se snadněji kazí a musí být rychle spotřebovány. Toto označení najdeme na mléčných výrobcích, chlazeném masu nebo rybách a výrobcích studené kuchyně.

Označení „minimální trvanlivosti“ najdeme například na těstovinách, rýži, čajích či sušenkách. Tedy výrobcích, které se rychle nekazí. Ve většině případů potraviny zůstávají vhodné ke konzumaci i po uplynutí minimální doby spotřeby. V takových případech pouze výrobce negarantuje plnou výživovou a chuťovou kvalitu potraviny. Organizace Zachraň jídlo doporučuje se v obou případech označení potraviny rozhodovat podle smyslů. Pokud je potravina po datu spotřeby nemusí to nutně znamenat, že je zkažená.

Výzkum Mendelovy univerzity nicméně zatím naznačuje, že pokud si domácnosti problém s plýtváním uvědomují, výsledky se dostavují rychle. V roce 2020 totiž zmíněných devět stovek domácností v průměru vyhodilo na osobu 37,4 kilogramu jídla. Loňské výsledky tak byly o čtyři kilogramy na hlavu lepší.

Čtěte také Vyhazování jídla v restauracích je často zbytečné, ale situace se lepší

Jde o první díl z našeho seriálu Udržitelný život. Partnerem Speciálu je společnost Skanska. Obsah vytváří redakce Ekonews.