Firmy potřebují specialisty, kteří jim pomohou stát se udržitelnější a zelenější. Vznikají díky tomu pracovní pozice, které tu dosud nebyly. Zkušených expertů, kteří by je obsadili, je ale málo. A tak jsou firmy ochotné dobře je zaplatit.

Že chce stále více klientů poradit, jak podnikat s co nejmenším dopadem na životní prostředí nebo být sociálně odpovědný, vnímají například v poradenské společnosti PwC. Pro ni je celá oblast, pro kterou se vžila zkratka ESG z anglických slov Environmental, Social a Governance, do budoucna klíčová. Aby větší poptávku pokryli, hledají nyní do týmu nové experty.

Řeší nejen nábor lidí, ale také například názvy samotných pozic, které jsou na českém trhu práce v podstatě úplnou novinkou. Mezi pracovní nabídky tak PwC nově zařazuje pozice jako třeba „Manager decarbonization plans for private sector“ (manažer plánování dekarbonizace pro soukromý sektor) či „Senior Expert Sustainable finance“ (seniorní specialista na udržitelné finance).

„Většinu těchto pozic nabíráme nyní poprvé, takže nelze jednoduše vzít existující popis či definici nebo například předešlý inzerát a ten jed- noduše zkopírovat,“ vysvětluje partner PwC Jan Brázda, který má ESG problematiku na starosti.

Ani 200 tisíc nemusí stačit

Třeba manažer dekarbonizace má pomáhat klientům se snížením uhlíkové stopy. Jeho úkolem bude zjistit, jak na tom firma je, najít nejvhodnější cestu ke zlepšení a pomoci ji zrealizovat. Například vytvořením studie proveditelnosti, přes detailní finanční model až po technickou asistenci, jako je například výběr vhodných solárních panelů.

Na poradenství v oblasti udržitelnosti se chce víc zaměřit také mezinárodní realitní poradenská společnost JLL, která letos v červnu vytvořila novou pozici Head of Sustainability Services & ESG (šéf pro udržitelnost a ESG), kterou zastává Holanďan Steffen Walvius. Jeho agenda zahrnuje pomoc firmám s nastavením ESG strategie, řešení energeticky úsporných budov nebo energetický audit.

„Trvale udržitelné nemovitosti jsou čím dál tím více v oblibě. Investoři do nemovitostí, developeři, financující banky i uživatelé budov chtějí být v souladu se svými ESG ambicemi,“ vysvětluje motivaci ke zřízení nové pozice Alexandra Tomášková, manažerka pro kancelářský sektor v JJL.

Jak v JJL, tak v PwC se shodují na tom, že hledání zkušených specialistů na udržitelnost je složité. „Obracíme se proto hodně do zahraničí nebo například na Čechy v evropských institucích, kteří s tím zkušenosti mají,“ vysvětluje Brázda z PwC s tím, že firma může často nabídnout odpovídající ohodnocení i pro kolegy ze západní Evropy nebo USA.

Seniorní experti v PwC berou, s ohledem na danou pozici, přibližně 100 až 200 tisíc korun měsíčně a další peníze a benefity formou bonusů. Ani to ale nemusí stačit, protože poptávka po těchto expertech je po celém světě.

Další možností, jak se ke klíčovým lidem dostat, je nákup celé firmy, jejíž zaměstnanci tuto problematiku řeší. „I takové transakce máme teď v Česku a regionu střední a východní Evropy rozjednané,“ dodává Brázda.

Stále důležitější nefinanční data

Poptávku po službách souvisejících s ESG žene dopředu celosvětový tlak související například se snahou čelit klimatické změně. I kdyby s tím některý podnikatel nesouhlasil, moc na výběr nemá, pokud chce například v budoucnu dostat úvěr od banky nebo se nechat pojistit.

Součástí tohoto tlaku je zveřejňování i takzvaného „nefinančního reportingu“. Zatímco dnes je v EU povinný jen pro malé procento firem, od roku 2023 bude nutností pro všechny společnosti nad 250 zaměstnanců s obratem přes 40 milionů eur (přes miliardu korun). Ty budou muset ve výroční zprávě za rok 2023 kromě klasické účetní závěrky vykazovat i to, jak jejich byznys ovlivňuje životní prostředí nebo jaký má jejich činnost společenský dopad.

Zájem na dobrém obraze společnosti mají i manažeři. Při stanovování výše jejich bonusů se stále větší důraz klade právě na plnění kritérií udržitelnosti. Například poradenská společnost Alvarez & Marsal nedávno zveřejnila výsledky průzkumu, podle kterého 61 procent největších firem obchodovaných na londýnské burze (index FTSE100) se při rozhodování o výši bonusů řídí také splňováním cílů v oblasti ESG.

Udržitelnost se stává v byznysu tématem číslo jedna a pro řadu investorů už je stejně důležitá jako hospodářský výsledek. O nefinanční data se budou při poskytování úvěrů pro firmy opírat zmíněné banky, roste i tlak na poskytování nefinančních dat v rámci dodavatelských řetězců. Třeba IKEA už nyní požaduje od svých dodavatelů reportování nefinančních dat. A na jejich velikosti nezáleží. Je tak možné, že z podobných důvodů bude nefinanční reportování nutností i pro firmy, pro které to nebude povinné.

Pro poradenské firmy to bude znamenat stále důležitější část jejich byznysu. Někde budou s nefinančními reporty přímo pomáhat, jinde je budou auditovat. Například zmíněná společnost PwC v červnu informovala, že v příštích pěti letech celosvětově investuje hlavně do rozvoje ESG služeb 12 miliard dolarů a přijme 100 tisíc lidí. Nyní má přitom zhruba 284 tisíc zaměstnanců.

Z CSR na ESG

Velké firmy řeší problematiku ESG zpravidla interně vlastními silami. Příkladem je automobilka Škoda Auto. V ní už od roku 2019 řeší centrálně témata udržitelnosti tým alokovaný v oddělení Strategie společnosti a inovačního managementu. Firma má podle její mluvčí Kamily Biddle výhodu, že může nedostatek lidí vhodných na tuto práci řešit například rozvojem stávajících zaměstnanců nebo spoluprací a výměnou v rámci koncernu Volkswagen. V Moneta Money Bank spadá problematika ESG pod šéfku komunikace Zuzanu Filipovou.

„Když jsem v roce 2019 přišla do Monety na pozici šéfky komunikace banky, byla tato role spojená i s agendou CSR, tedy korporátní odpovědnosti, do které patří především filantropie a dobrovolnictví,“ uvedla Filipová. Letos na jaře se její pozice přejmenovala na ředitelku ESG a s tím se rozšířila koordinace celé agendy napříč bankou. To, že „zelená“ agenda ve firmách často spadá právě pod experty na CSR, tedy společenskou odpovědnost, je jednak z důvodu příbuznosti obou agend, ale i kvůli zmiňovanému nedostatku lidí.

Zlepšit situaci na pracovním trhu by mohli absolventi vysokých škol. Například pražská VŠE ale v tuto chvíli speciální program zaměřený výhradně na udržitelný management nemá a a ni o něm neuvažuje. „Ale vzhledem k tomu, že se jedná o aktuální téma, dostává se přirozeně do všech předmětů. Speciální programy nepřipravujeme, protože se domníváme, že by se tato problematika měla stát přirzenou integrální součástí výuky ve všech programech,“ uvedla mluvčí VŠE Andrea Petránková.

Tento článek byl publikován v Hospodářských novinách a také na serveru iHned.cz.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinářskému řemeslu naučila v plzeňské redakci MF Dnes. V roce 2007 ji profesní cesta zavedla do celostátní ekonomické redakce iDNES.cz, kterou několik let vedla. V roce 2020 založila s Martinou Ekonews.