Tuzemští chovatelé ovcí každý rok vyhodí dohromady až 600 tun vlny. Novopacká společnost GreenWool ji vykupuje a dělá z ní pelety a mulčovací drť. Využití vlny běžné v zahraničí se tak dostává do Česka.
Když manželé Jaroslava a Filip Vanclovi řešili, co dělat s vlnou po stříhání ovcí, zjistili, že o ni prakticky nikdo nestojí. Materiál, který většinou končí jako odpad, proto začali zkoumat. Zkoušeli, jak rychle se vlna v přírodě rozloží. Vyhazovat se jim ji nechtělo.
Inspiraci nakonec našli v Německu. Filip Vancl tam na setkání chovatelů poprvé viděl ovčí vlnu zpracovanou do pelet sloužících ke hnojení. V roce 2023 tak vznikla společnost GreenWool, která v Královéhradeckém kraji vyrábí pelety ze surové ovčí vlny. Využívají je hlavně ekologičtí pěstitelé zeleniny a ovoce, ale uplatní se i ve městských výsadbách nebo permakulturních zahradách.
Pohnojeno na půl roku
Pokud se surová vlna rozmělní a zapraví do půdy, během roku se rozloží. Zpracování do pelet celý proces urychlí a zjednoduší použití. „Peleta do půdy pozvolna uvolňuje živiny šest měsíců. Je to vlastně jen jiná forma rohoviny a je velmi vhodná pro dlouhodobou a vybalancovanou výživu,“ popisuje Radek Banýr, stratég a obchodní expert společnosti GreenWool. Hnojivo z ovčí vlny je bohaté na dusík, draslík, síru i železo.
Další výhodou pelety je, že v půdě zadržuje vodu a zároveň ji provzdušňuje. „Při styku s jakoukoliv vlhkostí zvětší svůj objem až čtyřikrát. V půdě vytvoří takovou kapsu, která ji provzdušní a vytvoří místo, kam rády koření menší kořínky při tvorbě kořenového systému. Zároveň se do toho prostoru dostávají i půdní mikroorganismy nebo žížaly a chvostoskoci. Právě jejich aktivita má rozhodující vliv na zlepšení půdy, a tedy na její úrodnost,“ popisuje Banýr.
Vedlejším efektem hnojiva je krátkodobé odpuzování slimáků. Ovčí vlna totiž obsahuje lanolin, přírodní tuk, který slimákům nevoní. „Lanolin slimáky nezabíjí, ale odpuzuje zápachem, takže potravu hledají jinde,“ vysvětluje Banýr. Upozorňuje ale, že efekt proti slimákům trvá jen dva až tři týdny, protože se lanolin postupně vyplavuje vodou spolu se zálivkou nebo deštěm.
Tři kila pelet z jedné ovce
Zpracování ovčí vlny na hnojivo je relativně snadné. Vlna nejprve projde hygienizační komorou, kde se hodinu zahřívá na 80 stupňů Celsia. Poté se drtí a lisuje do pelet. „Díky přirozeným vlastnostem a obsahu lanolinu při vyšším tlaku a teplotě poměrně přirozeně vznikne peleta,“ popisuje Banýr. Ztráty materiálu při zpracování jsou minimální, z kilogramu surové vlny vznikne zhruba kilo hnojiva v peletách.
Ovce se většinou stříhají jednou ročně a z jedné je tři až pět kilogramů vlny, záleží na velikosti zvířete. Firma GreenWool ovčí vlnu od chovatelů vykupuje za pět až deset korun za kilogram. „Na plemenu nám nezáleží. Pro naší technologii ale není dobré, když je vlna vlhká, nebo hodně znečištěná,“ popisuje Banýr. Firma má v současnosti roční kapacitu na výrobu až 90 tun hnojiva, naplněnou ji zatím nemá.
Kromě pelet prodává také drcenou vlnu, která se dá použít jako mulč. „Má také hnojivý účinek, ale především velmi efektivně zadržuje vodu,“ popisuje Banýr. Pelety podle firmy obsahují až sedmkrát více živin než mulčovací drť.
Zájem chovatelů o odkup vlny podle Banýra roste. Pro mnohé je to totiž materiál, který by jinak museli za úplatu likvidovat. „Pro menší chovatele a ty z našeho okolí nabízíme možnost, aby nám ovčí vlnu přivezli sami,“ popisuje manažer firmy z Nové Paky. „Případně si pro vlnu dojedeme v rámci celé republiky, ale musí být ve větším množství. Váhově od tuny a více,“ dodává Banýr.
V tuzemsku se podle odhadů vyhodí až 600 tun ovčí vlny ročně. „Dříve se v Česku ovce chovaly i na vlněné příze, ale situace se změnila a v současnosti jsou chovy určené primárně na maso a mléčné produkty. Takové druhy ovcí mají hrubé rouno, které nelze použít na výrobu moderních vlněných textilů,“ popisuje Banýr.
Testují už i hnojivo ze skla a vlny
GreenWool se snaží hnojivo dál vylepšovat. Firma už nabízí varianty obohacené například o biouhel nebo hmyzí frass. Nově testuje i spojení s fosfátovým sklem od společnosti Preciosa. „Skelné hnojivo je vlastně drcené sklo, které má vysoký obsah fosfátu a síry. Jediné, co tomu hnojivu chybí, je dusík. Spojením skla s ovčí vlnou jsme vytvořili unikátní pelety, které vydrží dodávat živiny dlouhodoběji a mají bohatší nabídku živin,“ popisuje Banýr.
Hnojivo z ovčí vlny se zatím testuje především v menších projektech a ekologickém zemědělství. Využití našlo například při výsadně komunitního sadu na Moravském Předměstí v Hradci Králové. Před dvěma lety tam při vzniku nového sadu zaměstnanci technických služeb vysadili více než sedm desítek ovocných stromů a keřů. Projekt vznikl ve spolupráci města a Technologické agentury ČR.
Použití ovčího hnojiva při revitalizaci městské zeleně zatím město nevyhodnotilo. „Projekt probíhá, výsledky prozatím nejsou k dispozici,“ uvádí Kateřina Rohlíčková, tisková mluvčí Magistrátu města Hradec Králové.
Možná pomůže hroznům
Hnojivo z ovčí vlny se využilo i při sázení hrušní a jabloní na Statku Cidlina či při zakládaní jedlé zahrady pro základní a mateřskou školu v Železnici. Prvním rokem ho navíc na části vinic zkouší rodinné Vinařství Nepraš & Co v Jihomoravském kraji.
Na dvou hektarech z celkové rozlohy sedmi hektarů vinařství ověřuje, jak hnojivo ovlivní kvalitu půdy i výnos révy. Všechny vinice mají biocertifikaci a podnik hledal alternativu ke klasickému hnoji, který je podle enologa Ondřeje Veselého špatně dostupný kvůli menšímu počtu dobytka i vysokým nákladům na dopravu.
Hnojivo z ovčí vlny použili na pozemcích s dlouhodobě nižšími výnosy, kde rostou odrůdy Ryzlink vlašský a Chardonnay. Výsledky chtějí vyhodnotit před začátkem sklizně pomocí takzvaného sběru tisíce bobulí, při němž budou sledovat různé parametry úrody i parlamenty moštu.
Veselý neočekává změny hned v první sezoně. Hlavní přínos vidí spíše v dlouhodobém zlepšování stavu půdy. „Ovčí hnojivo má dlouhodobý efekt. Obsahuje živé mikroorganismy, zlepšuje absorpční schopnosti půdy i život půdy jako takový,“ říká Veselý. Pokud ho výsledky uspokojí, plánuje hnojivo využívat na celé rozloze vinic.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
