Polská vláda chce namísto spalování uhlí z Turówa a dalších dolů začít využívat ve větší míře plynové elektrárny. Náklady na výstavbu pěti nových plynových zdrojů v Polsku ale budou podle studie britské neziskové organizace Carbon Tracker větší, než by byly investice do obnovitelných zdrojů o stejné kapacitě. Polská vláda tak podle studie podkopává vlastní snahy o dosažení nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050.

Studie Polské energetické dilema upozorňuje, že by pro Polsko bylo výhodnější od výstavby elektráren upustit. Zdroje, k jejichž připojení by mělo postupně dojít během let 2023 až 2027, vyjdou podle Carbon Trackeru na téměř 4,5 miliardy dolarů (přes 95 miliard korun). „Využívání plynu bude stát daňové poplatníky miliardy na dotacích a vyšších účtech za energii, podkope klimatické cíle Evropské unie a vystaví zemi tlaku zahraničních dodavatelů plynu,“ uvedl autor studie Jonathan Sims pro server Euractiv.

Navzdory Zelené dohodě i bezpečnosti

Nové elektrárny by muselo Polsko uzavřít po několika letech fungování. Pokud by je nechalo v provozu po celou dobu jejich třicetileté životnosti, země by překročila cíl stanovený na úrovni Evropské unie, varují autoři zprávy Jonathan Sims a Lorenzo Sani. Polsko jako jediné ze zemí EU při hlasování v roce 2019 Zelenou dohodu nepodpořilo.

Cíl nulových emisí v roce 2050 je právně závazný pouze na úrovni Evropské unie. Polsko neslíbilo, že ho dosáhne i na vnitrostátní úrovni.

Sázkou na plyn se nicméně Polsko nevystavuje pouze klimatickým problémům. Sims a Sani uvádějí, že využití tohoto paliva představuje také riziko pro energetickou bezpečnost Polska. Dvě třetiny dovezeného plynu pocházejí z Ruska a dalších bývalých sovětských republik. Při zvyšujícím se napětí na hranici Ukrajiny s Ruskem je spoléhání se na ruské dodávky velmi nejistým krokem.

Evropa se v současnosti potýká s rekordně vysokými cenami plynu a jeho celkovým nedostatkem. EU počítá s tím, že obnovitelné zdroje budou zapotřebí k vytvoření větší energetické nezávislosti Evropy a ekologičtějších dodávek energie. „Čím rychleji přejdeme k využívání obnovitelné energie, tím rychleji dokážeme ochránit naše občany před vysokými cenami,“ prohlásil loni šéf klimatické politiky EU Frans Timmermans.

Elektrárna bude nekonkurenceschopná od prvního dne

Přestože plynové elektrárny často fungují jako ideální doplněk obnovitelných zdrojů, využívají při svém chodu fosilní paliva. Studie tvrdí, že obnovitelné zdroje s bateriovým skladováním budou do poloviny dvacátých let levnější než plyn, což jim umožní lépe se přizpůsobit změnám v poptávce.

Sluneční energie s možností skladování bude podle studie levnější než plyn již od roku 2024. Větrná energie získávaná na pevnině bude podle Simse a Saniho finančně dostupnější než zemní plyn o rok později. Možnost skladování energie by měla vyřešit problém nedostatku slunečního svitu nebo větru, takže by plynové elektrárny nebyly potřeba.

Čtěte také Vodík má potenciál změnit rozložení sil v energetice. Ale jen ten zelený

Autoři studie varují, že paradoxně jedna z plánovaných elektráren, Grudziądz o celkovém výkonu 750 MW, bude ode dne otevření v roce 2027 nekonkurenceschopná. Odvozují to z předpokládaných klesajících nákladů na čisté zdroje energie a rostoucích cen plynu. „Náklady na čistou technologii nadále klesají a v polovině desetiletí budou solární a větrné elektrárny podpořené bateriovým skladováním schopny poskytovat služby srovnatelné s elektrárnami na plynový pohon za nižší náklady,“ uvedl Sims pro server Euractiv.