Od půlky roku, či od okamžiku schválení české úpravy, má začít platit zákon zakazující vybrané jednorázové plasty. Většina firem proto nyní řeší, jak nahradit brčka a další věci. Podle Lenky Mynářové, předsedkyně správní rady Incien a členky představenstva Nafigate Corporation, věnující se dlouhodobě tématu plastů a udržitelnosti, ale cílem evropské směrnice není hledání náhrad jednorázových plastů, ale jejich eliminace a hledání jiných řešení.

„Je třeba změna chování. Dříve jsme jednorázové produkty spotřebovávali méně. Cílem je podpora všeho, co je opakovaně použitelné, vratných obalů. Jen tam kde není jiná možnost, můžeme hledat náhrady,“ zdůraznila Lenka Mynářová tento týden na webináři iniciativy No Greenwashing.

Plasty jsou podle ní démonizovány a brány automaticky jako špatné řešení. „To ale není pravda, problém je v tom, jak se k tomu materiálu chováme a že jej vyhazujeme,“ vysvětlovala.

Najít náhradu třeba za plastové jednorázové nádobí je relativně snadné, i když dražší a nese to s sebou řadu provozních problémů. Neřeší to ale problém odpadu a nadměrnou spotřebu původních zdrojů. „Celé roky zodpovídám otázky, že není možné odnést řízek na papírovém tácku. Souhlasím, ale zkoušejme hledat jiné řešení,“ uvedla.

Pozitivní příklady se podle expertky najít dají. Například restaurační skupina Ambiente se snaží ve vybraných provozovnách jídlo i pro odnos s sebou dávat do vratných obalů. Už třetím rokem funguje projekt REkrabička, kdy je možné si jídlo odnést z restaurace ve vratném obalu. Podle webu je do něj nyní zapojeno zhruba 350 podniků. Vratné obaly nabízí na svém e-shopu pro partnery i jednička v rozvozu z restaurací Dáme jídlo. Vzhledem k celkovým číslům jde ale stále jen o minoritní podíl.

Jak vyplývá z odpovědí oslovených expertů i firem, většina dotčených nyní s blížícím se zákazem vybraných plastových výrobků jde nejjednodušší cestou hledání náhrady. K částečnému omezení spotřeby jednorázových pomůcek by ale dojít mohlo.

„Co se týče příborů, tak pro naše zakázníky je dřevo poslední variantou díky své nižší funkčnosti. Zavádíme tedy do našeho sortimentu opakovaně použitelné příbory, které lze bez problému mýt v myčkách na nádobí, minimálně 125 krát,“ uvádí Martin Odvárko, šéf společnosti Bunzl, dovozce převážně jednorázového nádobí. Opakovaně použitelné příbory jsou sice také částečně vyrobené z plastu, ale zákaz se na ně nevztahuje a lze je mýt. „Zákazník dostane příbor, který má stejnou nebo lepší funkčnost jako zakázané jednorázové a cena oproti jiným materiálům jako je například bambus, papír nebo nerez je nízká,“ dodává.

V dalších oblastech už to však s náhradami dle jeho zkušeností vypadá jinak. V brčkách vede jednoznačně papír, u nádob na potraviny z expandovaného polystyrenu, které budou zakázané, jdou nejvíce na odbyt nádoby z extrudovaného polystyrenu, na který se zákaz nevztahuje. Poptávané jsou i nádoby a obaly z cukrové třtiny, papírové krabičky a misky.

Například v salatériích Ugo se už delší dobu zákazníci nají na porcelánu a normálním příborem, obaly nicméně musí měnit pro odnos jídla a nápojů s sebou. „Naše misky na čerstvé saláty i teplá jídla jsou vyrobeny z papíru a jediným pojivem je cukrová třtina. Neobsahují žádnou plastovou složku nebo nástřik. Víčko salátové misky je vyrobeno z recyklovaného PETu,“ popisuje marketingový manažer firmy Stanislav Pekárek.

Na nápoje dnes restaurace Ugo používají v poslední době hodně se rozšiřující víčka s pítkem, kterými se firmy snaží předejít používání brček. „Pro minoritní skupinu zákazníků, která je stále vyžaduje, máme připravena brčka z pevného papíru, které bez dalšího obalového materiálu umisťujeme do samoobslužných podavačů,“ dodává Pekárek s tím, že u příborů přechází na bambus.

Výrobky, které bude od července (či od doby schválení českého zákona) zakázáno uvádět na trh:

  •        plastové vatové tyčinky,
  •        plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),
  •        talíře,
  •        brčka, na která se nevztahuje jiný právní předpis,
  •        nápojová míchátka,
  •        tyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití,
  •        nádoby na potraviny z expandovaného polystyrenu,
  •        kelímky z expandovaného polystyrenu nádoby na nápoje z expandovaného polystyrenu,
  •        výrobky z oxo-rozložitelných plastů (kompletní zákaz).

Pramen: Mžp

Zákaz uvádění na trh znamená, že po datu účinnosti zákona (který je nyní v Parlamentu) už nebude možné uvedené plastové výrobky do země dovézt či je zde vyrobit. Nakoupené zásoby ale mohou distributoři, velkoobchody či koncové obchody prodávat až do konce června příštího roku. Rovněž lze očekávat, že někteří prodejci se mohli plastovými věcmi předzásobit. Z hlediska funkčnosti a ceny totiž vyhrávají.

Zákaz uvedených jednorázových výrobků se zároveň týká i tak zvaných bioplastů. „Evropská komise jednoznačně říká, že neexistují věrohodné důkazy, že bioplasty jsou řešením. Revize bude až 2027. Když vás kontaktují výrobci s bioplasty, budete platit sankce stejně jako za použití plastů,“ varuje Lenka Mynářová.