Polystyrén či PVC fólie jsou plasty, které začínají někde rychleji, někde pomaleji mizet z výrobků na regálech velkých obchodních řetězců. Nahrazovány jsou buď jinými plasty, nebo papírem. Důvod je jejich nerecyklovatelnost a závazky nadnárodních řetězců s takovými materiály skoncovat.

Obchodní řetězec Tesco se například zavázal k odstranění všech těžko recyklovatelných materiálů z obalů vlastní značky do konce roku 2020. Zatím má splněno z 82 procent, což představuje 130 tun materiálu za rok.

Největší změny jsou zatím vidět u balené zeleniny a ovoce, kde Tesco a jeho dodavatelé nahradili problematický polystyren materiály jako PET, polypropylen nebo polyetylen. Konkrétním příkladem jsou třeba rajčata z Farmy Bezdínek, která jsou nyní v papírovém obalu s příměsí trávy.

„Momentálně naše krabička z travního papíru obsahuje dvacet pět procent trávy. Pracujeme na tom, aby se tento podíl zvýšil,“ uvádí Monika Zábojníková, marketingová manažerka z farmy Bezdínek. Při výrobě jedné tuny travního papíru se spotřebuje až o tři tisíce litrů méně vody než při výrobě běžného papíru, dodává.

Další změny v britském řetězci se týkaly například PVC fólie, která držela pohromadě energetické nápoje. Místo PVC je nyní LDPE. PVC je materiál, který nesmí ani do spalovny kvůli chloru, a končil proto na skládce.

“V roce 2019 jsme sestavili seznam materiálů běžně používaných v obalech výrobků a rozdělili jsme je do kategorií podle recyklovatelnosti a dostupných alternativ,“ popisuje jejich postup Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco pro střední Evropu.

Podobně postupují i další řetězce. Nejčastěji vyměňovaným materiálem je polystyren, který se používal hlavně u ovoce a zeleniny, sýrů a masa. Například Globus už dnes místo polystyrénových podtácků pod zeleninovou směs do polévky využívá papírové. Polystyrén mizí i od sýrů, alespoň tam kde je to možné. Některé měkké druhy se do vylehčeného plastu nehodí.

Nenápadné změny mohou ukázat na nadbytečnost některých materiálů

Některé změny jsou přitom nenápadné a teprve jejich provedení ukáže na to, že použití některých materiálů a obalových doplňků mohlo být nadbytečné.

„Z kelímku naší jahodové dřeně Ballino jsme odstranili plastovou lžičku, díky čemuž ušetříme 1,6 tun plastu ročně,“ uvádí například mluvčí Lidlu Tomáš Myler.

Podobný příklad udává i Václav Koukolíček za Tesco. „Například u tvrdého alkoholu byly odstraněny PVC pásky u hrdla lahví,“ uvádí.

Tesco, stejně jako například Lidl či Kaufland, chce, aby všechny výrobky vlastních značek měly od roku 2025 recyklovatelný obal. Reálně to bude znamenat největší změnu u Lidlu, kde podíl privátních značek dělá nejvíce, a to přes osmdesát procent.

„Pokud musí být použit plast, tak polypropylen nebo polyethylen. Polystyrenu a PVC se v případě obalů našich privátních značek vyhýbáme. Kde to jde, směřujeme k papírovým obalům,“ uvádí za německý řetězec Lidl Tomáš Myler.

„Průběžně analyzujeme všechny obaly v našich privátních značkách a postupně nahrazujeme obtížně recyklovatelné či nerecyklovatelné materiály za recyklovatelné,“ uvádí také Ivan Holub, koordinátor udržitelného rozvoje řetězce Billa. Změny řeší podobné, například u ovoce a zeleniny podle něj postupně nahrazují polystyren a PVC za lépe recyklovatelné plasty jako je PET, polyethylen a polypropylen.

Šetrnější obaly se snaží zavádět u své privátní značky Bez kompromisu i online prodejce Rohlík. Podle mluvčí Zdeňky Svobody Kuhnové jde například o lehčený plast s papírovým přebalem či vratné sklo. „Zároveň vnímáme tento trend i u našich dodavatelů, kteří přechází od klasických plastových obalů právě k lehčenému plastu s papírovým přebalem, ke sklu, ruší převlečná víčka u kelímků,“ popisuje.

Plastová víčka nejprve na svých jogurtových nápojích začala loni rušit Hollandia, letos v tom pokračuje i u výroby pro privátní značky řetězců.

Využije se recyklovatelný plast?

Otázkou samozřejmě zůstává, zda i přes snahu obchodníků a výrobců neskončí lépe recyklovatelné obaly stejně na skládce nebo ve spalovně. Důležitá je koncovka, tedy dostatečná poptávka po recyklátu a na ni navazující množství zpracovatelských kapacit. Což je zatím slabá stránka, jak už jsme psali v článku Investoři se do zpracování plastů nehrnou.

Zpracovatelé plastů ze žlutých popelnic se nyní dají v Česku spočítat na prstech jedné ruky. Jedním z nich je Transform Bohdaneč, využívající plasty ze žluté popelnice (jiné než nejvíce poptávaný PET) na výrobu plotů, dlažeb, dalším společnost Suez na severní Moravě, nebo Stabilplastik, výrobce palet.

Problémem u nynější velké obalové revoluce také může být, že změny materiálu si nemusí na třídící lince, které jsou vesměs manuální, ani všimnout. Respektive jen těžko lze poznat, jestli je daná vanička z polypropylenu nebo z jiného materiálu. Každý zpracovatel přitom musí dbát na čistotu materiálu, takže raději než udělat chybu a zkazit jej, nejisté obaly vyhodí.

Výroba z vlastního odpadu

O zpracování vlastního odpadu se přitom ale začaly v poslední době snažit také samotné řetězce. „Už nyní nabízíme příklady opětovného použití našeho provozního odpadu, který vznikl v našich obchodech po celé střední Evropě jako odpadkové pytle, které jsou vyrobeny z našeho plastového odpadu, papírové tašky z našeho papírového odpadu a připravujeme další,“ popisuje Koukolíček za Tesco.

Podobně i skupina Schwarz, kam patří Lidl a Kaufland, má v Německu své vlastní recyklační kapacity. Pracovat na zpracování vlastního odpadu ve formě fólií či kartónů začala podle Ivana Holuba i Billa. Pozadu není ani Rohlík.

„V tuto chvíli máme otevřenou diskuzi s jedním zpracovatelem fólie. Pokud se dohodneme, tak od nás bude odebírat naši odpadovou folii a my od něj následně strečovou folii a pytle na odpad vyrobené z naší odpadové folie,“ popisuje i Zdeňka Svoboda Kuhnová za online prodejce.