Hlavně na plasty pocházející ze zemědělství se zaměří modernizovaná linka na odpad, kterou u Nelahozevsi vybudovali bývalí hráči amerického fotbalu bratři Loudové. Plastový odpad zpracuje na takzvaný regranulát – ten jde dál využít třeba na výrobu pytlů na odpad.

„Aktuální plán výroby na letošní a příští rok počítá se sto až dvěma sty tunami měsíčně. Navýšení až do plných kapacit a třísměnného provozu plánujeme na přelom roku 2021 a 2022,“ uvádí Tomáš Louda, šéf společnosti ETW.

Tomáš Louda se pustil do recyklačního byznysu se svým bratrem a dalším fotbalistou, Griffinem Nealem. Ten má zkušenosti se zemědělskými fóliemi z rodinné bramborářské farmy v rodných Spojených státech. Letos do jejich podnikání investoval holding SFG pod vedením Michala Dědka zaměřující se na udržitelné projekty, a to výměnou za podíl ve firmě.

Nelahozeveská linka se chce soustředit hlavně na takzvané zemědělské plasty, především fólie, jimiž je chráněna třeba píce nebo senáž. Ty dokáže linka i přes znečištění zpracovat. „Použité fólie nám dodávají odpadové společnosti, sběrné dvory, případně obchodníci, kteří sváží a třídí komunální či zemědělské plasty, místní i zahraniční. Obchodní řetězce a další producenti nejsou nyní hlavním zdrojem na vstupu,“ uvádí Tomáš Louda.

Bratři Loudové u recyklační linky. Foto: ETW

Jím řízená společnost ETW ve zprávě uvedla, že se v Česku ročně spotřebuje čtyři tisíce tun zemědělských a až 26 tisíc tun komunálních a průmyslových fólií, které dosud nikdo v tuzemsku recyklovat neuměl. Prostor je zřejmě hlavně u fólií ze zemědělství. Obchodní řetězce mají podle získaných odpovědí svoz a recyklaci fólií vyřešenou.

„Fólie z řetězců jsou v rámci systému Eko-kom na základě smluv přímo s řetězci, či svozovými firmami sváženy a předávány k recyklaci. Většinou se jedná se o velmi kvalitní fólie z přepravních a skupinových balení. Tato fólie nekončí ve žlutých nádobách, ale je samostatně shromažďována přímo v areálech prodejen a řetězců a následně odvážena k recyklaci,“ uvádí Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-kom zajišťující sběr odpadu.

Podle odhadu ministerstva životního prostředí (MŽP) vznikají v Česku desítky tisíc tun odpadních fólií ročně. Jen některé druhy se zatím zpracovávají, a to u několika výrobců. „Například společnost Suez provozuje v Němčicích na Hané linku na zpracování LDPE fólií s kapacitou zhruba pěti tisíc tun ročně. Výstupy z této linky, plastový regranulát, se používají jako vstupní surovina pro návazné technologie pro výrobu nových fólií, plastových pytlů a dalších výrobků,“ uvádí Dominika Pospíšilová z tiskového odboru MŽP.  Dalším zpracovatelem fólií je například společnost Transform Lázně Bohdaneč.

EWT plánuje po najetí na plnou kapacitu linky vyrobit až šest tisíc tun regranulátu ročně. Tato surovina se potom může využít k výrobě nákupních tašek, pytlů na odpadky, fólií určených pro stavebnictví nebo k výrobě závlahového potrubí. Podle Tomáš Loudy se primárně chtějí zaměřit na zpracování odpadu ze zemědělství. Žluté popelnice, kde se shromažďuje plast z domácností, zatím nechávají stranou. „Pokud se naskytne zajímavá spolupráce s Pražskými službami tak ano, technologicky to zvládneme, nicméně primárně se chceme zaměřit na zemědělské plasty,“ uvádí k tomu Tomáš Louda.

Nízké recyklační kapacity

Celkem je v Česku podle informací ministerstva 124 zařízení na zpracování a recyklaci plastových odpadů všeho druhu. MŽP přispívá na budování nových kapacit z Operačního programu životního prostředí.

„V programovém období 2014 až 2020 bylo podpořeno 51 třídících a dotřiďovacích linek za 207 miliónů korun a dále 134 projektů na materiálové využívání odpadů za celkových 753 miliónů korun,“ doplňuje mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. V rámci ostatních projektů však tímto směrem směřoval takřka nejmenší podíl z vyčleněných peněz.

Podle lidí z byznysu je problém nedostatek kapacit hlavně na vytřídění a zpracování obsahu žlutých popelnic, tedy plastového komunálního odpadu. Ty pak končí na skládce či ve spalovně. Na třídících linkách se zpravidla fólie z LDPE třídí.

„Ale recyklační kapacity v Česku jsou v této oblasti velmi nízké vzhledem k celkovému množství plastového odpadu,“ uvádí Josef Hejl, ředitel společnosti Petka CZ. Potřeba jsou podle něj hlavně recyklační linky na zpracování tohoto odpadu. „Většinou jsou linky zaměřeny na odpady z vlastní výroby nebo z průmyslových podniků. Zde se jedná v podstatě o naprosto čistý materiál, kdy si jen firmy snižují procento vlastního odpadu a vracejí jej v určitém poměru zpět do výroby,“ dodává.

Kam jdou peníze v rámci podpory provozů na zpracování odpadů

Z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) bylo v letech 2014 až 2020 podpořeno 1800 projektů za 6,1 miliardy Kč (celkem bylo v programu pro toto období 6,4 miliardy Kč). Většina z poskytnutých prostředků šla na projekty zaměřující se na třídění, ne na recyklaci.

Typy projektů, o které byl největší zájem Podíl v %
Oddělený sběr odpadů 30
Energetické využívání odpadů 20
Sběrné dvory 23
Kompostárny 13
Materiálové využívání vyjma kompostáren 7
Dotřiďování/třídění 4,7
Nakládání s nebezpečnými odpady 2

Zdroj: MŽP

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.