Elektromobily jsou jednou z možností, jak přejít na čistou mobilitu a i přes neustálou kritiku je jejich vývoj nejdále. Stát se však k přechodu na čistou mobilitu staví spíš vlažně. Stávající podpora je jen v dílčích daňových výhodách či v osvobození od některých poplatků. Přímé dotace na pořízení elektromobilu v Česku nejsou.
Dotace na pořízení elektroaut skončily loni
Majitelé elektromobilů dnes dosáhnou díky bezemisnímu provozu oproti majitelům aut se spalovacími motory na určité výhody. V některých městech mohou vozy s registrační značkou EL (tu mohou získat i některé plug-in hybridy) parkovat zdarma v zónách placeného stání bez nutnosti jakékoliv registrace (jak se o tom přesvědčila na vlastní kůži i autorka tohoto článku). Dále jsou elektromobily osvobozeny od registračního poplatku a nemusejí mít dálniční známku (týká se všech vozů s emisemi pod padesát gramů CO2 na kilometr).
Pro firmy je současná státní podpora také výrazně omezena a spíše v podobě určitých úlev. Kromě odpuštění silniční daně a zmíněného parkování zdarma mohou využít zrychlené odepisování, díky kterému jde elektromobil odepsat za dva roky. To se nyní týká vozů koupených od konce roku 2021. Zrychlené odpisy se ale do konce letošního roku vztahují i na auta se spalovacím motorem. Dotace na pořízení elektromobilu pro firmy v tuhle chvíli nefunguje, stejně jako v případě domácností.
Podpora pro podnikatele běžela do loňska v rámci operačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Byla určena na pořízení elektromobilů pro malé, střední a částečně i velké podniky. Část peněz šla využít také na dobíjecí stanice. Alokovaná částka byla poměrně nízká, přibližně 150 milionů korun ročně.
Většina firemních aut se pořizuje na leasing
Expert PwC na veřejné finance Ondřej Ptáček navíc upozorňuje, že zrychlení odepisování, stejně jako zmíněné výzvy, nezohledňují fakt, že většina firemních aut se pořizuje na leasing. Firma vůz nevlastní, takže na něj nemůže čerpat žádnou dotaci. „Leasingové společnosti mají zase v případě elektromobilů zvýšené riziko malé zůstatkové hodnoty vozu po skončení leasingu kvůli praktické neexistenci sekundárního trhu s elektromobily,“ vysvětluje Ptáček.
Podle něj by byla pro podnikatele místo klasické dotace vhodnější třeba záruka na zůstatkovou hodnotu vozidla, která sníží riziko leasingovky a tím zlevní splátku, spojená s finančním příspěvkem na leasingové splátky. Ty by ji dále snížily tak, aby elektromobil nebyl dražší než vozidlo s konvenčním pohonem. „Tím by došlo k vyřešení jak problému malého sekundárního trhu ojetých elektromobilů, tak vyššího nájemného z důvodu vyšší pořizovací ceny elektromobilu. Takové schéma by mohla připravit a podporu poskytovat Českomoravská záruční a rozvojová banka ve spolupráci s leasingovými společnostmi,“ míní Ptáček.
Jednou z klíčových oblastí rozšíření elektromobility je chybějící infrastruktura. Tady by mělo podle Ptáčka dojít ke zlepšení v rámci Národního plánu obnovy, kde by mělo být od roku 2022 k dispozici přibližně sedm miliard korun na veřejné i neveřejné dobíjecí stanice a podporu pořizování vozidel na alternativní pohon. „Do roku 2026, kdy tento program končí, by mělo být v ČR vybudováno asi osm tisíc nových dobíjecích stanic. Kromě toho budou k dispozici i další podpůrné programy na rozvoj alternativních pohonů,“ uvádí.
Další podpora na pořízení vozů s alternativním pohonem a rozšíření dobíjecí infrastruktury má jít příští rok z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období od roku 2021 do roku 2027. Konkrétní výzva bude spuštěna příští rok, v programu bude k dispozici 1,7 miliardy Kč. Dalších pět miliard korun má jít příští rok na rozvoj nabíjecí infrastruktury z Operačního programu Doprava, který spadá pod ministerstvo dopravy a peníze z něj jsou určené na rozvoj páteřní, příměstské a městské dopravní infrastruktury a udržitelné dopravy.
Ideální podpora státu? Jako v severských zemích či Německu
Dotační programy pro firmy či města však nebudou stačit na to, aby se elektromobily rozšířily víc mezi běžné spotřebitele. K tomu je podle Ondřeje Ptáčka z PwC potřeba přijít s plošným opatřením, které by vedlo ke snížení pořizovací ceny. „Zde se, podobně jako v jiných zemích, nabízí daňové úlevy na elektromobily,“ doplnil.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara by měla podpora ideálně vypadat tak, jak je nastavena v některých skandinávských zemích nebo v Německu, kde vláda podporuje nejen výstavbu infrastruktury, ale i finančně přispívá na nákup elektromobilů. „V některých státech velmi významně, až v řádech jednotek tisíc euro. My se nyní nacházíme v téměř druhém extrému, kdy podpora není skoro žádná, což vzhledem k tomu, jak významný je pro nás automobilový průmysl, není úplně šťastné,“ uvedl.
Podpora státu je velké téma i pro automobilky. Například Škoda Auto do roku 2025 investuje celkem přes 1,3 miliardy eur do nových elektrických či plug-in hybridních modelů a do výroby baterií. „Škoda Auto by uvítala rychlý rozvoj veřejného dobíjení a ekosystému elektromobility. V rámci ekosystému považujeme za důležité zachovat stávající zrychlené odpisy pro nízkoemisní vozy po konci roku 2021, nižší zdanění služebních vozů s alternativními pohony a racionální diskusi o možnosti podpory zvýhodněného prodeje fyzickým osobám,“ uvedla k tomu Kamila Biddle z oddělení komunikace Škoda Auto.
V porovnání s EU je Česko na chvostu
Leadrem elektromobility v Evropské unii je Norsko, což je výsledkem aktivní a trvalé podpory tamní vlády. Je zároveň první zemí světa, kde prodeje elektomobilů převážily nad zbytkem trhu – podíl loni prodaných elektromobilů činil 54,3 procenta. Majitelé elektromobilů neplatí registrační daň, dále jsou osvobozeni od DPH ve výši dvaceti pěti procent a platí snížené mýtné. Norsko chce do roku 2025 dosáhnout cíle, kdy by všechny nově prodané vozy měly mít nulové emise.
Podle analýzy EV Readiness Index leasingové společnosti LeasePlan je z evropských zemí na nástup elektromobility vedle Norska nejlépe připraveno také Holandsko a Velká Británie. Naopak Česká republika, Rumunsko a Slovensko jsou na tom nejhůře.
Index sleduje tři kritéria: rozsah vládních pobídek, vyspělost nabíjecí infrastruktury a registraci nových aut. Česká republika je na chvostu v připravavenosti na elektromobilitu nejen kvůli chybějící přímé podpoře nákupu elektromobilů, ale taky kvůli nedostatečné infrastruktuře. Podle studie bylo loni v České republice dostupných tisíc veřejných nabíjecích stanic, což bylo v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Hůř než my na tom bylo jen Polsko, Slovensko a Řecko. Naopak v Holandsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.
I přes téměř nulovou podporu se ale loni počet registrovaných elektromobilů skoro zdvojnásobil a bylo jich přes sedm tisíc. Národní akční plán přitom počítá s tím, že do roku 2030 bude po českých silnicích jezdit 220 tisíc až 500 tisíc elektromobilů, které budou mít k dispozici 19 – 35 tisíc nabíjecích stanic. Konkrétní návrh podpory ale chybí.
Jde o první článek z našeho seriálu o elektromobilitě a jejím rozvoji v Česku. Partnerem Speciálu Elektromobilita je společnost Moneta. Další díly budou následovat. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
