Pražskou Zbraslav nejspíš čeká rozšíření místního kamenolomu. Občanům nevyhovuje, že zmizí další rozsáhlá plocha lesa, částečně i v katastru Jíloviště. Zazlívají vedení městské části, že věc s místními nekomunikuje a „nebije“ se za jejich práva na magistrátu.
Když se ve čtvrtek kolem jedné hodiny odpolední rozezní siréna, manželé Novotní zpozorní. Vědí, že za chvíli se ozve rána, po které se otřese celý dům – v kamenolomu u Zbraslavi právě proběhl odstřel. „Pokaždé musím narovnat všechny obrázky na stěnách,“ říká Václav Novotný.
Dům Novotných se nachází asi kilometr od lomu, dopady těžby přesto dlouhá léta pociťují. V dílně za garáží ukazuje důchodce v obou rozích domu viditelné praskliny. „Je to z těch otřesů z lomu. Nedovedu si představit, že by těžba zasahovala až ke kapličce,“ říká.
Na Zbraslavi žijí s manželkou skoro šedesát let. Pamatují, když se ještě mluvilo o útlumu těžby. „Slibovali, že až se dotěží, bude tam autokempink nebo skokanský můstek,“ vzpomíná Novotný na dobu před revolucí.
Dvoumilionový dar
Kamenolom je na Zbraslavi už přes sto let. Za poslední dekády se ale zvětšil víc než za celé století. Kamene je totiž ve schválených ložiscích nedostatek a nové lomy se v Česku neotvírají.
Nových stavebních projektů, které potřebují kámen, oproti tomu bude spíše přibývat. Praha navíc schválila svůj stěžejní rozvojový dokument – metropolitní plán, který předpokládá development na velkých brownfieldech. Nový stavební zákon vše ještě zrychlí.
Těžební společnost Kámen Zbraslav chce proto současný lom rozšířit a zabrat dalších zhruba 35 hektarů lesa, kam místní chodí na procházky. Vede tam například svatojakubská cesta. Rozšířením těžby se ale velikost kamenolomu prakticky zdvojnásobí, proti čemuž občané protestují. Necelých sedm stovek se zatím podepsalo pod petici.
Radek Rejna působil na Zbraslavi jako radní pro životní prostředí, v uplynulých letech byl opozičním zastupitelem. Kandidovat už znovu neplánuje, chce ale dál bojovat proti rozšíření kamenolomu. Vadí mu hluk, prach a těžká nákladní doprava, které se s jeho provozem pojí.
„Kamiony začínají jezdit už kolem šesté ráno. Výpadovka ze Slap je přetížená, největší riziko představuje z dlouhodobého pohledu polétavý prach. Lom má drtičku, třídičku, betonárku a zabírá velkou plochu,“ popisuje Rejna.
„Je tu 120 let, tak možná by bylo na čase, aby se ta zátěž přesunula někam, kde by to bylo atraktivní i z pohledu nových pracovních míst. Jsou regiony, kde by se to podařilo vyvážit líp než na kraji Prahy,“ dodává Rejna. Má zároveň obavu, že když těžba sebere další „půlku“ kopce, vzroste riziko nestability domů na okolních pozemcích.
Nelíbí se mu ani postup hlavního města. Magistrát odsouhlasil pořizování změny metropolitního plánu, která by rozšíření těžby umožnila. Metropolitní plán byl totiž teprve nedávno po dlouhých letech zapracovávání připomínek konečně představen obyvatelům Prahy jako hlavní vodítko pro budoucí rozvoj metropole, které má do plánování vnést stabilitu.
„To načasování nás jako zbraslavské zastupitele překvapilo. Možná je za tím prodeveloperský stavební zákon nebo snaha prosadit to ještě než se obmění vedení Prahy,“ myslí si Rejna. „Současné vedení Zbraslavi bohužel vždy bylo na straně těžaře. Ať už šlo o cokoli,“ dodává. Připomíná, že před pár týdny se ukázalo, že Kámen Zbraslav vedení Zbraslavi poslal mimořádný dar ve výši dvou milionů korun, což nepovažuje za náhodu.
„Nikdo ze Zbraslavi nepřišel“
Chování dosavadního vedení radnice se nelíbí ani Otakarovi van Gemund, který je veřejnosti známý především jako spoluzakladatel a hlavní tvář politicko-aktivistického spolku Kaputin. Pravidelně organizuje happeningy, demonstrace a protesty zaměřené proti ruskému režimu. Na svém domě má teď plachtu vyjadřující nesouhlas s rozšířením kamenolomu.
„Zahájení řízení o rozšíření kamenolomu se podle mého přesvědčení dalo zabránit. Na magistrátu proběhla jednání a zasedání zastupitelstva, kam byla starostka pozvaná, ale ignorovala je. Protože nikdo ze Zbraslavi nepřišel, tak se to celé spustilo. Šance, že se kamenolom rozšíří, je teď veliká. To je katastrofa pro desítky obyvatel části Zbraslav-Baně, ale i pro krajinu a široké okolí,“ myslí si Otakar van Gemund.
Jak zobrazuje jeho protestní plachta, uvítal by raději revitalizaci Zbraslavského náměstí, aby z něj ubylo zaparkovaných aut a nebylo jen vytíženou křižovatkou. „Rada teď tvrdí, že bude proti kamenolomu horlivě bojovat, ale už je pozdě. Z nějakého důvodu svou šanci nevyužili,“ dodává.
První místostarosta Aleš Háněl na otázky směřované na vedení města a související s dvoumilionovým darem, vztahy radnice se společností Kámen Zbraslav a jejím přínosem pro město nereagoval. Poslal jen obecné vyjádření a na prosbu o doplnění neodpověděl (článek vznikal těsně před komunálními volbami 9. a 10. října 2026, pozn. aut.).
„V usnesení Zastupitelstva městské části Praha-Zbraslav ze dne 16. 9. 2026 je jednoznačně vyjádřen náš nesouhlas s rozšířením kamenolomu Zbraslav a s dalším rozšiřováním těžební činnosti na území,“ napsal Háněl.
Městská část podle něj nebyla o záměru informována s takovým předstihem, aby měla dostatečný prostor se s podklady seznámit a připravit své stanovisko ještě před jeho projednáním. Starostka Kateřina Pavlíková na videozáznamu ze zastupitelstva v půlce září občanům tvrdila, že pozvánka na magistrátní jednání se k ní vůbec nedostala.„Jak jsme se o problematice dověděli, hned jsme začali jednat a zadali právní analýzu,“ dodala.
Kámen Zbraslav mlčí
Společnost Kámen Zbraslav na dotazy Ekonews do uzávěrky článku nereagovala. V „Návrhu na pořízení Změny Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy“ společnost uvádí, že v současné době se na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje ročně vyrobí a spotřebuje cca 5,5 milionu tun stavebního kameniva. Z toho podíl kamenolomu Zbraslav činí přibližně 18 procent.
„Kamenolom je schopen ročně vyrobit až cca 1,7 milionu tun kvalitního a prověřeného přírodního stavebního kamene,“ píše se v dokumentu, který rozšíření těžby zdůvodňuje končící životností stávajícího ložiska.
„S ohledem na skutečnost, že kvalitní drcené kamenivo nemá v současnosti ani blízké budoucnosti náhradu, je zajištění jeho dostatečné dostupnosti klíčové pro realizaci stavebních záměrů, včetně dopravní infrastruktury a rozvoje sídel. Stavební rozvoj v Praze a přilehlém regionu je proto přímo podmíněn zachováním a rozšířením těžby v rámci stávajících ložisek,“ píše se v návrhu, pod nímž je podepsán předseda představenstva Kámen Zbraslav Tomáš Nezbeda.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
