Akcelerátor Start it @ČSOB pomáhá začínajícím firmám z podnikatelského nápadu vybudovat soběstačný podnik. Zuzana Paulovics ho založila před čtyřmi lety a od té doby stojí v jeho čele.

„České eko start-upy se teď zaměřují na solární energii, například jak zpřístupnit solární elektrárny lidem, kteří je nemají kam umístit,“ říká Paulovics. Nyní se do programu mohou hlásit všechny typy start-upů, a to až do 20. října.

Přibývá v poslední době podnikatelských nápadů zaměřených na udržitelnost?

Určitě, startupisti už dnes zcela běžně uvažují o tom, aby neplýtvali zdroji a aby jejich podnikání bylo i společensky zodpovědné. Celkový dopad na životní prostředí nebo na společnost se stává hlavní motivací u necelé třetiny startupů, které se hlásí do našeho programu Start it @ČSOB, a jejich poměr v čase roste. Pouhý stroj na peníze už zkrátka spoustě zakladatelů nestačí. Je potřeba ale dodat, že aby byly startupy skutečně udržitelné, tak si na sebe taky musí vydělat, jinak velký přínos mít nebudou.

Jaká témata nejčastěji zelené start-upy řeší?

V posledních pár letech se objevuje tématika obnovitelných zdrojů, nových udržitelnějších materiálů, recyklace, opakovaného využití materiálu a zboží, lepší logistika, práce s různými komunitami, diverzita v zaměstnání a podobně.

Zmínila jste obnovitelné zdroje, jaký typ obnovitelných zdrojů hlavně táhne?

V přihláškách do minulého ročníku Green Challenge bylo několik projektů, které se zabývaly solární energií. Řešily hlavně otázku, jak zpřístupnit solární elektrárny i lidem, kteří bydlí v bytě a nemají panely kam umístit. V nápadech bylo například řešení pokrýt solárními panely brownfieldy a nechat do nich lidi kolektivně investovat. Šlo by o sdílenou elektrárnu pro komunity lidí, kteří obnovitelným zdrojům věří a chtějí je podpořit, ale nemají vlastní prostor. Další myšlenka byla, že by si lidé mohli zelenou energii, která přebývá ze solárů, přeprodávat mezi sebou nebo ji prodávat firmám. Stali by se tak nezávislí na velkých dodavatelích.

Jak válka na Ukrajině ovlivnila zaměření start-upů? Soustředí se jich teď na energetiku víc?

My zatím změnu v této souvislosti nepozorujeme. Start-upy zaměřené na energetiku byly už dříve a neřekla bych, že se situace nějak výrazně změnila. Je ale možné, že tu změnu bude možné pozorovat až s určitým zpožděním. Velký vliv bude mít jistě i to, nakolik se bude válka protahovat. Když například začal covid, mnoho start-upů řešilo práci z domova a vzdělávání na dálku. Vždy to chodí ve vlnách podle toho, co se právě děje. Uvidíme, co přinese příští jarní kolo Green Challenge. Už nyní ale vidíme, že se start-upy velmi zaměřují na udržitelné stavební materiály. Pracují například s konopím, ze kterého lze vyrábět speciální stavební panely. S obnovou Ukrajiny vzrostou ceny stavebních materiálů, a tak se dá přepokládat, že se těmto typům start-upů bude dařit.

Módní řetězce čelí obviněním, že klamou ohledně udržitelnosti. Pod palbou je H&M, Asos či Boohoo
Švédský módní gigant H&M se podobně jako další řetězce rychlé módy zaměřuje na propagaci témat jako jsou nové a udržitelnější materiály či používání recyklátu a cirkularitu výrobků. Zároveň ale ve světě...

Co start-upům a jejich zakladatelům obvykle chybí?

Nejvíc času doporučuji věnovat ověření skutečné poptávky na trhu. Je obrovská škoda, když týmy marní energii, čas a peníze na vývoji produktu, který nakonec nikdo nekoupí.

A to se stává?

Ano a často – 42 procent našich startupů skončí právě na tomhle bodě. Tři mladí lidé třeba na projektu pracují dva roky, programují a programují, a když to pak chceme prodat, zjistíme, že produkt má velmi slabou poptávku a na trhu se neuchytí. I proto chceme ještě letos spustit program, který bude učit vysokoškoláky ověřovat poptávku trhu.

Jak má takové ověření poptávky vypadat?

Za prvé je potřeba ověřit, že vůbec existuje potřeba po jejich produktu a jak je ta potřeba velká. Start-upy se musí umět dobře ptát. Když se pobavíte se svým známým, řekne vám, že váš produkt potřebuje, ale říká to jen proto, aby vás potěšil. Je tedy potřeba udělat si skutečně průzkum mezi potenciálními uživateli a ptát se jich, jak daný problém řeší, když ještě start-upové řešení neexistuje. A musí to být opravdu velký problém.

Dost často se stává, že pokud pro něco neexistuje řešení, je to proto, že není potřeba, nejde o palčivý problém. A když už poptávka existuje, je potřeba zjistit, jak velká je a jestli se dané řešení na trhu zaplatí. Pak přichází validace, tedy potvrzení poptávky. Velmi dobře se validuje předprodejem, kdy se řešení prodá ještě dříve, než přijde na trh. To se dá zařídit například přes crowdfundingovou kampaň jako HitHit a podobně. Nebo připravíte na webu landing page, kam zákazník klikne, produkt je tam popsaný a on si jej již může koupit, zatímco příprava produktu finišuje.

Podle čeho se rozhodujete, které start-upy podpoříte?

Při výběru posuzujeme kvalitu týmu, inovativnost jejich řešení a potenciál na trhu. V prvním kole vyhodnocujeme údaje z přihlášek a ve druhém kole se odborná porota včetně investorů vyptává na věci, které z přihlášky nejdou zjistit. Všechny start-upy mají šanci získat detailní zpětnou vazbu a doporučení.

„Sekáče“ už dávno nejsou staré hrabárny, část lidí si to ale stále myslí, říká zakladatel secondhandového tržiště
Internetová platforma Leepa se snaží digitalizovat a sjednotit trh se zbožím z druhé ruky. Na počátku stála v roce 2019 swapovací aplikace, v níž si lidé mezi sebou vyměňují oblečení, knihy nebo doplňky do domácnosti. Nedávno...

Jak poznáte kvalitní tým?

Třeba tak, že pracuje se zpětnou vazbou od zákazníků, což je velmi důležité. Když vám zákazník říká, že si vaši virtuální realitu nechce koupit, a vy děláte, že to neslyšíte, asi se na trhu moc daleko nedostanete. Tým navíc má být různorodý. Není ideální, pokud jsou v týmu pouze tři ekonomové. Nebo pokud tam jsou jen tři programátoři a nemají nikoho, kdo by rozuměl ekonomice produktu. Když mám start-up, který se zaměřuje na online terapii, je určitě namístě mít v týmu také psychologa. Je smutné, pokud máte start-up zaměřený na solární energii a není v něm ani jeden člověk, který ví, jak solární panely fungují. Zeptáte se jich: A potřebujete nějaké povolení od Energetického regulačního úřadu? No, to my netušíme.

Jakou úroveň mívají zelené start-upy, které se hlásí do akcelerátoru?

Zelené start-upy mívají mnohem lepší vizi do budoucnosti a jasný tah na branku. V čase roste i orientace dopadových founderů (zakladatelé zaměření na startupy s pozitivním společenským dopadem, pozn. red.) na ziskovost a tím i stabilní budoucnost firmy. Cesta k ní vede jedině tak, že přináší jasnou přidanou hodnotu zákazníkům. Lidé totiž sice deklarují, že by se rozhodli raději pro udržitelný produkt, faktem ale zůstává, že cena a vlastnosti produktu při nákupním rozhodování převažují. V průzkumech se uvádí, že jen osm procent uživatelů si ve finále udržitelný produkt opravdu koupí.

Jak společensky prospěšné start-upy vnímají investoři?

Z logiky věci investoři očekávají výnos ze své investice – takže ve zkratce to skutečně dělají pro peníze. Na udržitelnost se dívají jako na předpoklad zajištující lepší pravděpodobnost přežití a prosperity start-upu.

Jak byste popsala současnou českou startupovou scénu zaměřenou na udržitelnost a jak je na tom Česko v porovnání se sousedními státy?

Tuzemský startupový rybníček je malý, zakladatelé se mezi sebou znají a snaží se navzájem si pomáhat. V Česku ale máme obecně tendenci myslet v menším měřítku a s tím musíme cíleně pracovat. Tedy dívat se nejen na to, jestli můj produkt uspěje na českém desetimilionovém trhu, ale jestli má šanci uspět také v zahraničí.

Na co zelené start-upy nejčastěji na trhu narážejí?

Především na B2B trhu (business to business, produkty nebo služby určené pro firmy, pozn. aut.) nestačí být zelený, je potřeba se zaměřit na konkurenci a přidanou unikátní hodnotu vlastního produktu. Častokrát jdou zakladatelé do start-upu s tím, že zachrání planetu, ale když start-up není ziskový a oni si nemohou vyplatit mzdu, tak vyhoří a start-up skončí. Proto jim zdůrazňujeme: o peníze si musíte říkat, jinak za dva roky zkrachujete a dopad bude mnohem menší, než když dobrou věc budete dělat deset let.

Kupovat si u nás čerstvé řezané květiny v prosinci nedává smysl, říká zakladatelka platformy Výkvět
Platforma Výkvět sdružuje ekologické pěstitele řezaných květin od letošního června, kdy ji spustila Jolana Teuberová. V rozhovoru pro Ekonews vysvětluje, proč je podle ní pěstování květin sexy, proč u nás nedává smysl...

Co váš akcelerační program start-upům nabízí?

Pomáháme jim vyvarovat se častých chyb, pracujeme s nimi na ověření poptávky na trhu, nabízíme nezávislý pohled na jejich finanční plány a nastavení strategie pro budoucí růst. Kromě společných workshopů na startupová témata dostávají start-upy mentora podle svých individuálních potřeb, setkávají se s investory, učí se jim atraktivně prezentovat svůj projekt. Start it @ČSOB navíc pomáhá startupům i při hledání obchodních příležitostí a komunikaci jejich projektu.

Jaký zajímavý zelený start-up jste v poslední době podpořili?

Ráda bych zmínila tři, které prošly Start item. První je ETW, což je úžasný podnik, který se zabývá inovativním způsobem recyklace plastů. Když to zjednoduším, ETW umí ze špinavých měkkých plastů, které nikdo neumí pořádně zpracovat, vyrobit materiál s takovými vlastnostmi, který jsme dosud uměli vyrobit pouze z ropy. Například jde o strečové folie a další podobné druhy plastů.

Druhým zajímavým startupem je Green0meter, který navazuje na taxonomii EU a pomáhá firmám s ESG reportingem a proaktivní prací s jejich dopadem na společnost i životní prostředí. Umožňuje firmám měřit dopad celého dodavatelského řetězce. Už dnes v oblasti automobilového průmyslu a stavebnictví začínáme pozorovat tlak velkých firem na snižování uhlíkové stopy u dodavatelů. Věřím, že to ve finále bude mít velmi pozitivní přínos.

Extrémně zajímavý je také projekt Rethink Architecture, který založily dvě architektky. Jedinečný je nejen tím, že jej založily ženy, kterých je na české startupové scéně zhruba pět procent, ale také tím, že je to kompletní databáze všech udržitelných řešení pro stavební firmy, investory, developery a tak dále. Takže pokud stavíte, nemusíte horko těžko dohledávat, kde jsou jaká dostupná zelená řešení, můžete jednoduše použít tuhle databázi.

A tyto startupy jsou finančně soběstačné? Jak se jim daří?

Ano, jsou velmi úspěšné. Například u ETW v současné době poptávka po jejich produktu, tedy strečových foliích z recyklovaného plastu, mnohonásobně převyšuje jejich výrobní kapacitu, musí doslova odmítat zákazníky. Jsou celou dobu v zisku, teď budou rozšiřovat výrobu a já se těším na sledování jejich expanze. Green0meter má první velké zákazníky a daří se jim také velmi dobře. A Rethink Architecture právě spouští databázi udržitelných technologií pro trh a projevily o ni zájem i velké developerské společnosti.