Dlouhé vlny veder mohou být nebezpečné hlavně pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby s dalšími zdravotními problémy. Jak se během horkých dní chránit tak, abychom zatížili organismus co nejméně, radí lékařka Marie Bourne.
Tropických dnů a nocí přibývá. Loni Česko zažilo podle dat Českého hydrometeorologického ústavu 57 tropických dnů. Vysoké teploty přitom mají negativní vliv na zdraví člověka, zejména pokud vydrží několik dní a nocí po sobě.
„Ohroženi jsou lidé s kardiovaskulárními chorobami, onemocněním ledvin, respiračními potížemi, ale i duševními onemocněními, například se schizofrenií,“ upozorňuje lékařka Marie Bourne, která přednáší na 3. lékařské fakultě v Praze a pracuje jako praktická lékařka v Armádě spásy.
1. Pijte vodu
Pijte víc než obvykle, ideálně dva až tři litry tekutin denně. Nejvhodnější je obyčejná voda, neslazené čaje nebo zředěné ovocné šťávy. Vyhýbejte se alkoholu a sladkým limonádám. Už pocit žízně je varováním, že vaše tělo nemá dostatek tekutin.
2. Buďte o krok napřed
Sledujte předpověď počasí, ať máte čas a prostor připravit se a chránit. Důležité je vědět, zda přijde tropický den – tedy pokud denní teplota vystoupá nad 30 °C. Nezapomeňte také sledovat tropické noci. Ty značí, že teploty v noci neklesnou pod 20 °C, během takových nocí si organismus méně odpočine.
3. Jezte lehčí jídla
V horku tělo nepotřebuje těžká jídla. Dejte přednost salátům, ovoci, zelenině a lehkým jídlům ve středomořském stylu. Malé porce častěji jsou lepší než jedno velké jídlo. Vaření naplánujte tak, abyste si zbytečně neohřívali byt ve chvíli, kdy teplo nelze vyvětrat.
4. Noste světlé, vzdušné a pohodlné oblečení
Len, bavlna nebo jiné lehké a vzdušné látky jsou do veder nejlepší volbou. Vhodné je také myslet na dlouhé rukávy, nohavice či sukně, které chrání před přímým sluncem. Volte světlé barvy. Nezapomeňte si chránit hlavu – ideálně kloboukem, čepicí nebo šátkem. Pokrývku hlavy můžete i navlhčit studenou vodou.
5. Přes poledne zůstávejte ve stínu
Snažte se omezit pobyt venku mezi 11. a 18. hodinou, kdy je slunce a teplo nejintenzivnější. Pokud to nejde jinak, držte se ve stínu, používejte krém s UV faktorem a noste s sebou vodu. Osvědčený způsob, jak si zajistit stín, je slunečník – ale poslouží i obyčejný deštník. Vašimi útočišti se mohou během poledne stát místní knihovny nebo obchodní centra.
6. Sportujte buď ráno, nebo večer
Fyzická zátěž během dne tělo zbytečně přehřívá. Pokud chcete, aby vám sport prospíval, naplánujte si pohyb na ranní nebo večerní hodiny, kdy je chladněji. Vyhýbejte se sportování v době, kdy jsou teploty nejvyšší – tedy zhruba mezi 11. a 18. hodinou. A nezapomeňte na dostatek vody – při sportu to je ještě důležitější.
7. Nepouštějte horko do bytu
Okna otevírejte pouze brzy ráno, nebo v noci, kdy je venku chladněji. Přes den je lepší okna zavřít a nevětrat, aby se dovnitř nedostal horký vzduch. Pokud můžete, zatáhněte závěsy, žaluzie či rolety. Ideální je stínění z vnější strany oken, které zabrání pronikání tepla dovnitř.
8. Z klimatizace do vedra přecházejte pomalu
Přechody mezi klimatizovanými prostory (například auto, obchod či vlak) a venkovním horkem mohou být pro tělo šokem. Snažte se jim proto předcházet – například kratším pobytem ve vstupní hale nebo pozvolným ochlazováním. V autě nastavte klimatizaci tak, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl větší než pět stupňů Celsia.
9. Ochlazujte se, kdykoli to jde
Zatáhnuté závěsy a promyšlené používání spotřebičů pomohou doma udržet příjemnější teplotu. Vlažná sprcha během dne bývá rychlým a účinným osvěžením. Pomoci může i ručník ochlazený v mrazáku – třeba na čelo nebo zátylek.
10. Pomáhejte sobě i druhým
Vlny veder zatěžují tělo podobně jako maraton. Pokud se necítíte dobře a nepomáhá sprcha ani studený obklad, neváhejte si říci o pomoc. Sledujte i své okolí – především ty nejstarší, děti nebo lidi bez domova. Často stačí nabídnout stín a sklenici vody. Pokud si u někoho všimnete silné únavy, zarudlé pokožky, zmatenosti, dušnosti, nebo dokonce neobvyklé podrážděnosti či agresivity, neváhejte zasáhnout. Může jít o příznaky přehřátí nebo úpalu. V takových chvílích pomůže chlad a odpočinek. V případě pochybností se neváhejte obrátit na tísňovou linku.
Článek vznikl ve spolupráci s organizací Fakta o klimatu.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
