Bioodpadu je ve směsném komunálním odpadu čím dál tím méně, a přesto nadále tvoří přes dvacet procent obsahu černých popelnic. Často končí ve spalovně nebo na skládce, kde se kvůli nedostatku kyslíku nerozkládá přirozeně, ale podléhá anaerobním procesům. A při těch vzniká metan, silný skleníkový plyn.
Jednou z možností, jak lze likvidovat kuchyňský odpad z domácnosti, je vyhazovat ho do popelnice na bioodpad. Kdo chce jít ještě o krok dál a odpad snížit na minimum, může si pořídit vlastní kompostér. Díky moderním variantám už dnes není kompostování omezené jen na zahrady, ale může probíhat i v bytě.
Při výběru kompostéru je důležité nejdříve promyslet, kam ho umístit. I se zahradou ho člověk může mít v domě. Dobré je si i předem ujasnit, jaký typ bioodpadu v domácnosti nejčastěji vzniká a v jakém množství.
Vermikompostér
Vermikompostér je vhodný pro lidi, kteří bydlí v bytě a mají rádi žížaly. Ty denně dokážou zkonzumovat desítky až stovky gramů bioodpadu v závislosti na tom, kolik jich v kompostéru žije. Tento systém kompostování je ideální především pro rostlinné zbytky, zatímco živočišné produkty nebo výrazně kyselé potraviny, například citrusy, do něj nepatří. Výsledkem je kvalitní kompost i tekuté hnojivo neboli „žížalí čaj“.
Bokashi kompostér
Bokashi kompostér funguje na principu fermentace s pomocí mikroorganismů. Na rozdíl od vermikompostéru zvládne i živočišné zbytky, ale po dobu jejich zpracování by se do nádoby neměl dostávat kyslík. Po naplnění nádoby je potřeba bioodpad nechat vyzrát po dobu dvou týdnů. Během procesu zrání vzniká tekutina, kterou lze rozředěnou použít jako hnojivo. Samotný bioodpad se ale v nádobě nerozloží úplně, a je proto potřeba ho následně zakopat do půdy, nebo přidat do klasického kompostu. Zbytky z bokashi kompostéru lze vyhodit i do popelnice na bioodpad.
Elektrický kompostér
Elektrické kompostéry patří mezi technologicky nejpokročilejší řešení. Jsou nejméně náročné na obsluhu, ale také nejdražší. Většina z nich dokáže zpracovat téměř veškerý bioodpad včetně zbytků masa a mléčných výrobků, i když si obvykle neporadí s kostmi nebo tvrdými skořápkami. Elektrické kompostéry jsou rychlé a hnojivo vytvoří většinou během pár hodin, záleží na složení odpadu. Živočišné produkty se zpracovávají déle než slupky od zeleniny.
Některé elektrické kompostéry pracují s pomocí mikroorganismů, jiné bioodpad nejdříve vysuší a následně rozdrtí. Výsledkem nebývá úplně vyzrálý kompost, ale stabilizovaný materiál, který je možné rovnou přidat do půdy.
Zahradní kompostér
Na zahradě zůstává nejběžnější volbou klasický kompostér, který může být dřevěný nebo plastový. Často se vyrábí i ve vícekomorové variantě, kdy jedna část slouží pro čerstvý odpad a druhá pro zrání kompostu. Velkou výhodou je přirozený výskyt žížal a mikroorganismů.
Rotační kompostér
Rotační kompostér má podobu otočného bubnu, který umožňuje snadné promíchávání a provzdušnění obsahu. Díky tomu může být rozklad rychlejší než u klasického kompostu. Tento typ se hodí nejen na zahradu, ale i na balkon nebo terasu. Jeho nevýhodou je omezený přístup žížal a mikroorganismů přímo z půdy.
Podzemní kompostér
Podzemní kompostéry se umísťují do klasických nebo vyvýšených záhonů. Bioodpad se v nich rozkládá přímo v půdě a živiny se postupně uvolňují tam, kde je rostliny mohou využít. O rozklad se starají organismy přirozeně přítomné v půdě. Do větších podzemních kompostérů lze nasadit kolonii žížal.
Komunitní kompostér
Pro lidi, kteří doma nemají místo anebo nechtějí žít s kompostérem, může být řešením komunitní kompostér, o který se stará více domácností. Tento přístup funguje například ve vnitroblocích nebo v sousedských komunitních zahradách.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
