Zjednodušit nákup potravin pro školy a podpořit jejich regionální produkci – to je hlavní smysl elektronického tržiště, které jako první před časem vytvořil Jihočeský kraj. Dnes funguje i v Královéhradeckém kraji a další regiony podobný systém připravují.
Elektronické tržiště pomáhá zjednodušit objednávání potravin pro školní jídelny a zajistit pravidelný odbyt produkce regionálním zemědělcům. Jihočeský kraj ho spustil před třemi lety jako první kraj v Česku a v současnosti ho využívá 48 školních jídelen.
„Nebylo snadné sladit požadavky školních jídelen a zvyklosti v oblasti objednávkových systémů dodavatelů tak, aby tržiště fungovalo bez větších problémů a umožnilo školám nakoupit v jeden moment od různých producentů potřebné potraviny pro jídelny a včas je doručit,“ popisuje mluvčí Krajského úřadu Jihočeského kraje Hana Dědičová.
Zájem je hlavně o hovězí
Tržiště aktivně zásobuje 74 dodavatelů. V nabídce je téměř 2500 produktů, přičemž převažují čerstvé potraviny. Největší zájem je o hovězí maso – jak konvenční, tak v bio kvalitě, vepřovou plec, kuřecí prsa a ryby. V nabídce jsou také mléčné výrobky, vejce, čaje a koření nebo bylinky. „V záři letošního roku vstoupil na tržiště dodavatel s bio ovocem a zeleninou. Dostupné jsou i bio mléko a mléčné výrobky,“ dodává Dědičová.
Obrat tržiště v loňském školním roce vzrostl oproti předloňsku o 3,6 procenta na 11,5 milionu korun. Počet objednávek meziročně stoupl o devět procent na zhruba 8,6 tisíce. Nabídku využívají především jídelny ve městech, jako jsou České Budějovice, Písek, Tábor, Blatná nebo Český Krumlov, kde jsou dodavatelé schopni pravidelně plnit dodávky.
Počet zapojených školních jídelen prý neustále roste. Do systému se připojilo už také osm domovů pro seniory. Celkem tak e-tržiště využívá 56 zařízení, přičemž sídlo v Jihočeském kraji je podmínkou zapojení.
Menší školní jídelny, které vaří pro 20 až 30 dětí, do systému zapojené nejsou. „Pro farmáře není rentabilní dodávat malé množství,“ vysvětluje Dědičová. Kraj neřeší logistiku, o tu se starají producenti a systém podle kraje funguje bez problémů. „S logistikou jsme nezaznamenali žádné problémy. Vždy jde o první kontakt, školy i dodavatelé si na sebe musejí zvyknout,“ dodává Dědičová.
Skutečně zdravá škola pomůže
Podobný systém letos v září spustil také Královéhradecký kraj. „Požadavek na systém, který by umožňoval propojení lokálních producentů se školními jídelnami, vzešel od producentů z Krkonoš, kteří chtěli svou produkci nabízet v regionu,“ uvádí Dan Lechmann, mluvčí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Pořízení elektronického systému na míru stálo přibližně 780 tisíc korun bez DPH. Servisní smlouva na čtyři roky má hodnotu asi 260 tisíc korun bez DPH. Příprava trvala zhruba rok.
Do systému se zapojilo zatím jen pár škol. „Nechceme žádná stravovací zařízení do nákupů přes tržiště nutit, nicméně už přes dva roky spolupracujeme s projektem Skutečně zdravá škola, ve kterém máme zapojeno 34 škol z celého kraje. Tím jsme si připravili půdu mezi školami, které chtějí přistupovat ke stravování a dalším aktivitám trochu jinak a motivovat děti i pedagogický sbor ke změně myšlení,“ popisuje Lechmann. Kraj předpokládá, že právě tyto jídelny tržiště začnou využívat mezi prvními.
Dodavatelů je zatím více než deset. Požadavkem pro zapojení do systému je sídlo, nebo provozovna na území Královéhradeckého kraje, případně krajů sousedních. V nabídce je maso a masné výrobky, ryby, vejce, mléko, mléčné výrobky i lokální těstoviny. „V systému pak bude možné vybrat z označení výrobků například bio nebo Skutečně zdravý dodavatel,“ popisuje Lechmann.
Zkracují cestu ke strávníkům
Výhodou pro stravovací zařízení je, že mohou nakoupit na jednom místě zboží od více producentů. Navíc když potraviny nakupují přímo od pěstitelů či zpracovatelů, bio či lokální potraviny mohou vyjít levněji. Producenti zase těží z toho, že prodávají v kraji a budují si lokální reputaci.
„Při objednávce od více producentů se na konci košík rozdělí dle dodavatelů a každému dodavateli přijde samostatná objednávka, kterou následně potvrzuje stravovacímu zařízení a poté probíhá napřímo i fakturace,“ popisuje mluvčí.
„Logistika je na straně dodavatele, ale máme zapojeného i regionálního distributora, který může případně zavážení objednávek zajistit pro producenty, kteří nemají možnost vlastního závozu,“ vysvětluje Lechmann.
Kraj předpokládá, že elektronické tržiště může fungovat i jako první propojení mezi odběrateli a dodavateli. „Pokud budou obchodně fungovat bez tržiště napřímo, tak se i tím naplní hlavní cíl tržiště, a to krácení dodavatelských řetězců a zvyšování soběstačnosti a konkurenceschopnosti našeho kraje,“ dodává Lechmann.
Olomoucký a Liberecký kraj začnou příští rok
Také další kraje testují možnosti, jak podpořit odběr lokální produkce potravin. Olomoucký kraj v letech 2023 a 2024 zkoušel takzvaný dynamický nákupní systém v kombinaci s e-katalogem. Zapojily se do něj například Odborný léčebný ústav Paseka a Centrum sociálních služeb Prostějov. Organizace přes e-katalog nakupovaly trvanlivé potraviny a pečivo.
Jelikož se pilotní projekt osvědčil, kraj od začátku příštího roku spustí rozšířenou verzi systému – dynamický nákupní systém pro centrální dodávky potravin a nápojů. Nově bude nabízet 12 kategorií potravin a zapojit se do něj může všech 145 příspěvkových organizací zřízených Olomouckým krajem.
Liberecký kraj plánuje spuštění elektronického tržiště v prvním čtvrtletí příštího roku. „Zásadními argumenty pro jeho zavedení je podpora místních farmářů a potravinářů a s tím spojená podpora lokální ekonomiky, zvýšení kvality stravování ve školních jídelnách a jídelnách sociálních zařízení a zkrácení dodavatelského řetězce,“ uvádí Andrea Fulková, mluvčí Libereckého kraje.
V Ústeckém kraji probíhá prostřednictvím místních akčních skupin terénní šetření mezi zemědělci, zda by chtěli se školními jídelnami spolupracovat. Výstupem má být adresář producentů pro jídelny. Následně se vyhodnotí, zda je potřeba zřídit tržiště. „Podle předběžných výsledků je však zájem ze strany dodavatelů spíše menší,“ uvádí mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.
Podobný projekt zatím neplánují ve Středočeském, Moravskoslezském ani v Jihomoravském kraji. Plzeňský kraj situaci ohledně lokálních dodavatelů mapuje. „Některé školy už nyní nakupují potraviny přímo od regionálních dodavatelů, například ze Sadů Nebílovy, Farmy Loužná nebo Mlékárny Diviš,“ uvádí mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.
Jičín pomůže při nákupu
O propojení lokálních producentů se školními jídelnami se snaží i některá města. Například šestnáctitisícový Jičín připravil Strategii odpovědného stravování, ve které dbá na potravinovou udržitelnost a kvalitu a podporu místní ekonomiky.
„Pomalu naplňovaná vize města je zprostředkovat pravidelný nákup a závoz regionálních, sezonních, ale i biopotravin za přijatelné ceny pro své jídelny s více než 3300 strávníky,“ uvádí Lenka Hollerová, vedoucí oddělení veřejných zakázek na Městském úřadu Jičín. Město je zřizovatelem čtyř základních a pěti mateřských škol. Aktuálně se cena za potraviny ve všech zařízeních pohybuje kolem 17 milionu korun ročně.
Město nemá elektronické tržiště, ale nabízí podporu. „Mapujeme trh, zprostředkováváme komunikaci mezi školami a dodavateli a sami s dodavateli vyjednáváme o podmínkách dodávek, kvalitě, ceně, závozu,“ popisuje Hollerová.
Tento model podle města umožňuje školám udržet si „administrativní autonomii“, ale zároveň těžit z ekonomické síly koordinovaného postupu. Ani při nákupu biopotravin údajně nedochází k velkému zdražení. „V jedné z našich modelových kalkulacích vyšel například rozdíl mezi běžnou a bio variantou žemlovky jen na 70 haléřů na porci, přitom s použitím bio tvarohu místo konvenčního,“ uvádí Hollerová.
Dodavatelé si pochvalují především stabilnější a předvídatelný odbyt produkce. Město chce do budoucna do systému zapojit i zařízení spadající pod sociální služby. „Cílem je, aby výhody koordinovaných nákupů, lokálních dodávek a lepší komunikace pocítily nejen školy, ale i senioři v sociálních službách města,“ říká Hollerová.
„Město bude v projektu pokračovat. Cílem je, aby co nejvíce surovin pro školy i sociální zařízení pocházelo z blízkého okolí a přinášelo dlouhodobý užitek dětem, klientům sociálních služeb i lokální ekonomice,“ dodává vedoucí oddělení veřejných zakázek v Jičíně.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
