Česko znovu objevuje dřevo. Z roubenek a malých dřevěných domků nyní míří i do bytových domů nebo škol. Developery ovšem zatím brzdí předpisy omezující výšku dřevostaveb na dvanáct metrů.

Stavět ze dřeva má výhody a jednou z nich je nižší uhlíková stopa. Tu dnes sledují všechny velké společnosti a postupně k tomu budou nuceny i ty menší. Budou je k tomu tlačit jak banky, tak velcí zákazníci.

V Praze rostou v současnosti dva bytové domy, v nichž hraje dřevo coby stavební materiál hlavní roli. K tomu má na Kladensku vyrůst dřevěná školka a existují – i když zatím časově vzdálené – plány na dřevěný mrakodrap.

Bytový dům Radlický Dřevák plánuje postavit společnost Skanska, začít by se mělo příští rok. Půjde o pilotní projekt, tedy jakousi laboratoř, v níž bude firma zároveň zkoumat, jak si dřevo stojí v porovnání s konvenčními materiály, pokud jde o rychlost výstavby nebo snížení uhlíkové stopy. Vedle sebe totiž v Radlicích vyroste jak dřevěný dům, tak dva tradiční.

„Předpokládáme, že si tu ověříme, že dřevo do budoucna může nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,“ uvedl při představování Dřeváku Petr Michálek, generální ředitel rezidenčního developera Skanska.

Ve stejné části hlavního města, na pomezí Stodůlek a Řeporyjí, vzniká i dřevěný projekt Timber Praha společnosti UBM. „Pouze spodní stavba včetně základů a některé prvky schodiště budou z betonu, jinak to bude čistá dřevostavba,“ uvádí Alice Slámová, marketingová a obchodní ředitelka společnosti UBM Development Czechia. Stavba by měla být hotová příští rok.

Po vzoru své finské mateřské společnosti plánuje výstavbu dřevostaveb začít v Česku i firma YIT. „V našem plánovaném projektu na Kladně chceme postavit školku, která bude celá ze dřeva,“ uvádí Marek Lokaj, generální ředitel YIT Stavo. Zkušenosti už mají z dřívějška, kdy v rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín v Praze 9 postavili školku podle návrhu finského architekta Jyrkiho Tasy. Ta má fasádu obloženou kanadským cedrem a dřevo se použilo také v interiérech.

Kdy vede myčka a kdy vajíčko. Aneb jak můžeme snížit svou uhlíkovou stopu

Když je dům ze dřeva, nesmí v Česku moc vyrůst

Společným jmenovatelem zmíněných bytových domů je kromě dřeva to, že budou vysoké maximálně dvanáct metrů, což znamená čtyři nadzemní podlaží. Důvod? Úředně daná protipožární omezení. Právě je všichni developeři označují za hlavní problém, který většímu používání dřeva jako stavebního materiálu brání. Rádi by dřevěné stavby vyhnali více do výšky, čímž by se do nich vešlo více bytů.

Firmy proto tlačí na změnu požárních předpisů. „Dřevo chceme využít také v dalších připravovaných projektech, s čímž by nám úprava legislativy výrazně pomohla,“ říká Pavel Tomek, projektový manažer Skanska Residential, který má Radlický Dřevák na starosti.

Všichni developeři v Česku, kteří dnes zvažují větší používání dřeva, se odvolávají na zahraniční zkušenosti. Tam se z něj staví vyšší budovy, ať už ve skandinávských zemích, Nizozemsku nebo Rakousku.

„Například v Německu a Rakousku, kde působí naše mateřská firma UBM Development, již řadu let existují technické a požární předpisy umožňující výstavbu vysokých dřevěných a hybridních staveb. Běžně se tam projektují bytové a administrativní domy o šesti i více patrech,“ popisuje Slámová z UBM.

Developeři pod tlakem. Všechny budovy mají mít do roku 2050 nulové emise

Další příklady ze světa popsala nedávno agentura Bloomberg. Dvacetipodlažní dům ze dřeva byl postaven před necelými dvěma lety v petatřicetitisícovém severošvédském městě Skelleftea. V Sydney stojí devětatřicetipatrová dřevěná věž, v níž sídlí společnost Atlassian. A pařížská olympijská vesnice pro letní hry v příštím roce bude postavena z materiálů organického původu, včetně spousty dřeva.

Ve Vídni je podobnou unikátní stavbou například dřevěný mrakodrap HoHo. „Do roku 2019 se jednalo o nejvyšší dřevostavbu na světě s výškou 84 metrů a 24 nadzemními podlažími. Velmi důležité je však vědět, že vedle HoHo Wien byla postavena také menší budova ze stejných materiálů a za použití stejných technologií, která sloužila k testování konstrukčního systému, zvýšení efektivity a pochopení metodiky při stavbě budovy HoHo Wien,“ upozorňuje Petr Kuklík, který se dřevostavbám věnuje přes třicet let a působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov.

Expert upozorňuje i na další ne už tak známé detaily vídeňského mrakodrapu. Ten je postaven převážně ze dřeva a betonu, přičemž první jmenovaný materiál tvoří 75 procent z celku. „Návrh takové stavby by podle tamních předpisů požární bezpečnosti nebyl možný – stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí mohou být v Rakousku stavěny maximálně do šesti nadzemních podlaží,“ vysvětluje Kuklík. Proto se použil takzvaný „požárně-inženýrský přístup“, v jehož rámci – zjednodušeně řečeno – úřady posuzovaly stavbu individuálně coby specifickou a rozsáhlou.

Tímto způsobem by se v tuzemsku mohly schvalovat dřevěné stavby vyšší než zmíněných dvanáct metrů, ale zatím se to nevyužívá.

Víte, jaká je vaše uhlíková stopa? Bez jejího měření se firma dále nehne

Nechtějí obkládat dřevo sádrokartonem

Petr Kuklík je klíčovým člověkem pro budoucnost dřevostaveb v Česku. Vede totiž odbornou pracovní komisi, která připravuje podklady pro změnu norem požární bezpečnosti.

„V současnosti se podílíme na přípravě druhé generace eurokódů pro navrhování dřevěných konstrukcí a současně na vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví. Na základě těchto dokumentů bude možné lépe stanovit požární odolnost dřevěných konstrukcí, včetně jejich příspěvku do hustoty požárního zatížení,“ uvádí Kuklík. Nové normy by mohly být vyhlášny v průběhu příštího roku.

Developeři od nich očekávají nejen umožnění budování vyšších dřevostaveb. „Z našeho pohledu by optimální úpravou bylo zvýšení povoleného výškového limitu ze čtyř na šest nadzemních podlaží. Zároveň bychom ocenili úpravu požární kategorizace nosných konstrukcí, případně její zrušení. Tato kategorizace nyní vyžaduje zakrytí již tak dostatečně odolných dřevěných nosných konstrukcí dalšími materiály, například sádrovláknitými nebo protipožárními sádrokartonovými deskami,“ uvádí Pavel Tomek za Skansky. Kvůli posledně zmíněnému je totiž na stavbu nutné vynaložit mnohem více stavebního materiálu, než by bylo nutné. Navíc se tím zakryje atraktivní a na pohled příjemný materiál.

„Dále je třeba upravit, zjednodušit, standardizovat postupy a schvalování pro unikátní stavby, které i po změně norem bude stále nutné stavět odchylným postupem, takzvaným inženýrským přístupem,“ doplňuje Jan Nový, ESG ředitel společnosti Progresus. Ta investuje do udržitelného developmentu, rezidenčního i industriálního, a v jejím dlouhodobém plánu na deset i více let je i stavba zmíněného dřevěného mrakodrapu.

Výheň ve městech pomáhá tlumit zeleň a voda. Dokud ale splachujeme pitnou vodou, jsou řešení jen povrchní

Méně odpadu a snazší recyklace

Proč se dřevo stává v poslední době tak atraktivním materiálem, lze vysvětlit několika důvody. Většina z nich přitom není nová.

„Současné moderní postupy umožňují vysokou úroveň prefabrikace dřevostaveb, díky níž je montáž rychlejší, přesnější, jednodušší a méně náročná na dokončovací práce na stavbě. Zároveň během výstavby vzniká méně stavebního odpadu. A jelikož se jedná o obnovitelný materiál, dřevěné konstrukce charakterizuje i snadnější demontáž a možnost recyklace,“ shrnuje Marek Lokaj.

Další výhodou dřeva je menší uhlíková stopa. Budovy, včetně provozu, odpovídají v Evropě za zhruba 36 procent emisí skleníkových plynů. Samotné stavebnictví produkuje 11 procent celkového objemu emisí, přičemž jen na výrobu cementu padne osm procent emisí skleníkových plynů vypouštěných do vzduchu.

Dřevo jako obnovitelný materiál vychází z tohoto pohledu dobře, přestože se propočty různí – jak už to u uhlíkové stopy a CO2 bývá. Nicméně platí, že stromy za svého života pohlcují oxid uhličitý. A pokud se po pokácení nespálí, CO2 v nich anebo v budovách z nich postavených zůstane po dobu životnosti materiálu uzamčený.

Po uhlí na severu Čech bude mostecká „divočina“. A možná vznikne i obří přehrada na Ohři

„Historicky se pro dřevo uvažovala záporná hodnota uhlíkové stopy, protože do sebe během růstu váže takzvaný biogenní uhlík,“ říká Kuklík. Dnes se však začalo počítat i s koncem životního cyklu dřevěných budov. „Současný přístup uvažuje především o principu -1/+1, kdy se na počátku životního cyklu započítá absorbovaný biogenní uhlík, který je ale na konci životního cyklu opět vypuštěn do atmosféry, například spálením dřeva,“ uvádí Kuklík. Jinými slovy, nepočítá se pouze s pohlceným uhlíkem, bere se v úvahu i to, že dojde k jeho uvolnění.

Nicméně i tak je vzhledem k přírodnímu původu a malé energetické náročnosti na zpracování uhlíková stopa dřevěných konstrukcí výrazně nižší než u jiných materiálů. Například oproti železobetonové konstrukci vychází uhlíková stopa té dřevěné na poloviční úrovni, oproti dalším materiálům je ještě nižší.

Lepší emisní náročnosti dřeva si jsou dobře vědomi i developeři, kteří jsou pod tlakem na snižování uhlíkové stopy. A to ať ze strany svých mateřských společností, bank, zákazníků či velkých nájemců.

Společnost Skanska chce být například uhlíkově neutrální do roku 2045 a do roku 2030 snížit emise CO2 ve třetí kolonce, takzvaném Scope 3 (tam patří právě uhlíková stopa domů a objektů, které firma postaví), o polovinu oproti roku 2020. Dosáhne toho hlavně snižováním energetické náročnosti budov anebo právě použitím jiných materiálů.

Bytovky ze dřeva mohou být budoucnost, v Česku se rodí první projekty

Požár přidusil nadšení

Výhodou dřevěných budov je i jejich rychlejší stavba. Kdo si přitom představuje, že se dnešní dřevěné projekty (minimálně bytových domů) staví z prken či jako klasické roubenky, je na omylu. Trendem jsou takzvané CLT panely, což jsou vlastně křížem lepené desky, jejichž výhodou má být pevnost a zmíněné zrychlení výstavby.

„Inovativní masivní CLT panely umožňují stavět budovy, které jsou lehčí než beton, ale přitom si zachovávají velmi dobrou nosnost. Dále vynikají vysokou pevností, stabilitou a dobrou požární odolností. Zároveň eliminují vznik tepelných mostů, výborně regulují vlhkost, jsou difuzně otevřené a od tloušťky stěn šest centimetrů jsou i vzduchotěsné,“ popisuje Alice Slámová z UBM.

V Česku existuje na výrobu CLT panelů obří továrna společnosti Stora Enso, která se nachází ve Ždírci nad Doubravou na Vysočině. Linka byla spuštěna loni v říjnu a její plná roční kapacita má být 120 tisíc metrů krychlových. Investice do linky činila 79 milionů eur, což naznačuje, jaký potenciál společnost v dřevostavbách vidí. Hodnota globálního trhu s dřevěnými CLT panely loni podle průzkumu Grand View Research dosáhla miliardy dolarů, napsala agentura Bloomberg, a do roku 2030 by se měla ztrojnásobit.

I přes globální trend ovšem existují země, které jsou s používáním dřeva coby materiálu opatrné. Nejznámějším příkladem je Velká Británie, která bývala lídrem. V roce 2018 představoval tamní trh 15 procent světového trhu s CLT panely, uvedl nedávno britský deník Guardian. Dnes jde o méně než jedno procento.

Nadšení pro dřevo přidusil požár čtyřiadvacetipatrové londýnské bytové budovy Grenfell v roce 2017, který připravil o život 72 lidí. Dřevo za to sice podle zjištění vyšetřovatelů nemohlo, spíše řetězec lidských chyb, přesto nedůvěra zapustila kořeny. Británie v roce 2018 zakázala dřevěné stavby vyšší než osmnáct metrů, a starosta Londýna dokonce zakázal dřevo používat na vnější stěny domů jakýchkoli rezidenčních projektů, pokud chtějí dostat dotace.

Článek byl publikován v rámci přílohy o udržitelnosti v červnovém čísle magazínu Reportér.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina se věnuje ekonomické novinařině už déle než dvacet let. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou web Ekonews.