Vatové tyčinky, jednorázové plastové příbory a talíře, plastová brčka, nápojová míchátka nebo tyčky k uchycení balonků. Stejně tak rozložitelné pytle na odpadky a další výrobky z oxo-degradabilních plastů nebo nádoby z expandovaného polystyrenu, do nichž restaurace často balí jídla s sebou. Všechny tyto výrobky mohou od července zmizet z prodejen, pokud parlament schválí zákon o jednorázových plastech.

Smyslem zákona je snížit množství plastového odpadu, který lidé vytvářejí. „Odhadujeme, že to mohou být řádově desítky tisíc tun plastových odpadů,“ uvádí Dominika Pospíšilová, mluvčí ministerstva životního prostředí. Češi v roce 2020 vyprodukovali podle Českého statistického úřadu přes 184 tisíc tun plastového komunálního odpadu. Kolik z toho tvořily jednorázové plasty, statistici nesledují.

Výrobci cigaret budou přispívat na úklid

Kromě zákazu jednorázových plastů zákon nutí výrobce k novinkám, které mají postupně zavádět v následujících letech. Od července 2024 by měli povinně připevňovat víčka k plastovým nádobám na nápoje nebo uvádět obsah recyklovaných plastů ve výrobku. Od roku 2025 budou muset plastové lahve obsahovat minimálně 25 procent recyklovaného PET.

„Je vysoce pravděpodobné, že nám vzniknou náklady spojené se změnou technologie uzavírání lahví. To bude souviset s novou povinností pevně uchytit víčko k lahvi,“ uvádí mluvčí společnosti Mattoni 1873 Andrea Brožová. „Je to další krok na cestě k udržitelnému nápojovému odvětví. Do české legislativy se tak dostanou závazné cíle sběru a recyklace PET lahví, jež Česko nedokáže splnit bez zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky,“ vysvětluje Brožová.

Zákazníci postrádají podle tvůrců zákona rovněž informace o tom, co mají s prázdným obalem udělat. Více se proto od výrobců dozvědí třeba o tom, jak likvidovat dámské hygienické potřeby, vlhčené ubrousky či cigarety s filtrem.

Výrobci navíc mají mít kvůli zákonu větší odpovědnost za to, co se děje s odpadem z jejich produktů. Například výrobci cigaret s filtrem se budou muset v obcích finančně podílet na úklidu odpadu. Kolik peněz to bude, zatím tabákové společnosti netuší. „Aby bylo možné hradit obcím část nákladů spojených s úklidem a sběrem nedopalků ve veřejném prostoru, je nutné zjistit, kolik nedopalků ve veřejném prostoru vlastně je. Veřejná data o produkci odpadů z nedopalků totiž nejsou k dispozici,“ vysvětluje Roman Gramerbauer, manažer pro udržitelnost společnosti Philip Morris ČR. Výše finančního zapojení tabákových společností se nicméně má odvíjet od reálných nákladů obcí na úklid.

Plastů ve zdravotnictví se to netýká

Návrh zákona nezakazuje všechny plastové výrobky. Na trhu nadále zůstanou například vlhčené ubrousky s obsahem plastu, jednorázové dámské hygienické potřeby či nádoby na potraviny a kelímky z jiných plastů, než je expandovaný polystyren. „Kelímky a nádoby z expandovaného polystyrenu není možné recyklovat. Proto se jejich použití zakázalo. Evropská unie má cíl do roku 2030 vyrábět pouze recyklovatelné plastové výrobky,“ vysvětluje Ivo Kropáček, expert na odpady z Hnutí Duha.

Zálohy budou. My jsme připraveni pro to udělat vše, i investice do recyklace, říká šéf Mattoni

Zákon se navíc nedotkne zdravotnictví. „Zákazy se nevztahují na ochranné pomůcky používané ve zdravotnictví. Není tedy nutné se obávat, že ve zdravotnictví zákon způsobí problémy. Brčka a plastové vatové tyčinky používané ve zdravotnictví mají ze zákona výjimku kvůli zajištění adekvátního fungování zdravotnictví,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Pospíšilová.

Unijní směrnice zakazující jednorázové plasty začala platit už v červenci loňského roku. Kvůli tomu, že Česko směrnici doposud nezačlenilo do své legislativy, zahájila Evropská komise řízení o porušení smlouvy. Česko musí reagovat do 27. května letošního roku.

„Zákony, kterými se směrnice promítne do českého práva, se aktuálně projednávají v Parlamentu České republiky. Věříme proto, že Česká republika dosáhne souladu s unijním právem dříve, než jí bude bezprostředně hrozit uložení sankcí,“ dodává Pospíšilová.

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.