Přesně před rokem zahájil tehdejší americký prezident Donald Trump odstoupení od tak zvané Pařížské klimatické dohody a minulý čtvrtek ji Amerika formálně opustila. Nový prezident Joe Biden slíbil, že jedním z prvních kroků po nástupu do úřadu bude vrátit Ameriku zpět.

„Dnes Trumpova administrativa opustila Pařížskou klimatickou dohodu. A přesně do 77 dnů se k ní Bidenova administrativa opět připojí,“ uvedl před pár dny na svém Twitteru.

Jak řekl listu The Independent bývalý „klimatický“ vyjednavač Velké Británie a Evropské unie Pete Betts, znovu připojení k Pařížské dohodě by vyslalo velmi důležitý signál zbytku světa. „Za prvé získáte největší světovou ekonomiku a druhého největšího producenta emisí, který byl dosud mimo hru, který nyní bude muset předložit ambiciózní klimatický plán,“ uvedl Betts s tím, že to bude tlačit i na posílení ambicí jiných zemí.

Pokud k tomu dojde, píše The Independent, budou tři pětiny globálních emisí zastřešeny cíli na dosažení nulové uhlíkové stopy. A bude to také znamenat, že Spojené státy by následovaly kroky ostatních ekonomik jako je Japonsko, Velká Británie a Evropská unie, které se zavázaly k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Podobným slibem, jen do roku 2060, ostatně šokovala v říjnu svět i Čína.

Komentáře světových deníků uvádějí, že znovu začlenění do Pařížské dohody bude jen první krok z řady dalších směrem k tomu, aby se Spojené státy americké více zapojily do boje s oteplováním a do řešení problémů klimatu.

Ve svém vítězném projevu o sobotní noci Biden uvedl klimatickou změnu jako jednu ze svých hlavních priorit. Řekl, že Američané musí nastartovat „sílu vědy“ v boji za záchranu naší planety, napsal Washington Post.

Už ve svém volebním programu slíbil dát na podporu čisté energie a zelených pracovních míst více než dva biliony dolarů. To je v přímém protikladu s vystupováním Donalda Trump, který podporoval uhelný průmysl, rušil enviromentální regulace a stáhl Ameriku z Pařížské dohody, píše ve svém komentáři na Bloomberg Green Leslie Kaufmanová.

Bloomberg ale zároveň připomíná, že Biden nebude mít ve věcech klimatu úplně volnou ruku, protože jeho návrhy mohou být shozeny ze stolu Republikány v americkém Senátu. O kontrole křesel v Senátu se rozhodne až v lednu podle výsledků hlasování v Georgii.

Čistá Amerika do roku 2035

Mezi Bidenovy plány patří mít do roku 2035 stoprocentně čistou elektřinu. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že lidé přesun k obnovitelným zdrojům podporují. Na druhou stranu už tak jasná podpora nezaznívá pro stanovení limitů na těžbu uhlí. Stejně tak většina voličů v průzkumech nebyla pro zavedení speciální daně na uhlí, ta se tak v Bidenových plánech ani neobjevila.

Více než polovina amerických států už cíle na podíl obnovitelných zdrojů ve veřejné sféře přijala, navíc solární a větrná energie je nyní levnější než uhlí a plyn v mnoha částech země, připomíná Bloomberg fakta, která hrají ve prospěch naplňování plánů nového prezidenta.

Další plány Bidenova týmu jsou podle Washington Post následující: omezit těžbu ropy a zemního plynu na veřejných pozemcích, posílit federální standardy, jaká auta smějí jezdit po silnicích, poskytovat pobídky k rozvoji obnovitelných zdrojů a podpořit další země ve snižování emisí oxidu uhličitého.

Jako jeden z modelových případů je dávána Kalifornie, která už adoptovala standardy na nízkoemisní paliva a má jasný cíl, aby polovina elektřiny pocházela do pěti let z obnovitelných zdrojů.