Aplikace, které šetří jídlo. A také peněženky. Stáhlo už si je přes milion uživatelů

Za pouhých 99 korun lze získat v bistru v centru Prahy tři koláčky, díl koláče a ještě porci halušek k tomu. Anebo za dvě stovky dostanete pár kousků sushi, porci krevet a zeleniny a nějaké závitky. Kde se dá získat jídlo za takovou cenu?

Podmínkou je chuť experimentovat, být flexibilní ve výběru pokrmu a mít trochu času navíc. A především musíte mít staženou jednu z mobilních aplikací, které se snaží omezit plýtvání potravinami.

Přes milion. Tolik uživatelů si už stáhlo dvě aplikace, které pomáhají omezit plýtvání jídlem a současně šetří peněženku. Konkrétně jde o Nesnězeno a Too Good to Go.

Funguje to úplně jednoduše. Po stažení aplikace jí buď povolíte používat údaje o svojí poloze, anebo si zadáte oblast, kam se chcete vydat. A pak stačí jen listovat podniky a jejich nabídkou pokrmů, které lze pořídit zalevno: jinak by se totiž potraviny pravděpodobně musely brzy vyhodit.

V obou aplikacích je výběr poměrně pestrý – od kaváren a sladkého pečiva a zákusků přes bistra a restaurace po hotely či samotné obchody. Ceny se většinou pohybují na polovině až třetině těch původních.

Restaurace a další podniky tak díky lidem, kteří aplikace využívají, nemusí platit za likvidaci nespotřebovaných potravin. Plýtvání jídlem je jedním z velkých problémů dnešní doby: stojí velké peníze a přispívá ke zvyšování emisí uhlíku.

Milion balíčků

Jak to funguje? Zájemce o „zbylé“ jídlo, jehož jedinou vadou je, že by ho zřejmě podnik ten den nestihl prodat, se musí pouze smířit s tím, že nemá stoprocentně dáno, co v balíčku dostane. Nabídka se odvíjí právě od toho, co dané restauraci, bistru nebo kavárně zbude. Musí také počítat s tím, že bude možná muset udělat pár kroků navíc.

I když v obou aplikacích podniků přibývá, ani v Praze, kde je jich nejvíce, není situace taková, že by byly na každém rohu. Nicméně v okruhu pár kilometrů lze vždy podniků najít více. Samozřejmě v jiných městech je situace horší, avšak i tam aplikace pomalu expandují. To, jak se šíří, lze vidět nejenom na počtech uživatelů, ale také zachráněného jídla.

„V prvním roce, kdy ještě iniciativa probíhala částečně i ve facebookové skupině, šlo o zhruba 20 tisíc balíčků. Jen za loňský rok jsme zachránili přes 600 tisíc balíčků a už letos v únoru jsme dosáhli milníku jednoho milionu zachráněných balíčků,“ popisuje zakladatel a CEO aplikace Nesnězeno Jakub Henni. Rychlému růstu v poslední době pomohlo právě rozšíření do všech krajů. Dnes je podle něj Nesnězeno v podstatě ve všech větších českých městech.

Příběh Nesnězena ukazuje, jak postupně vzrůstá povědomí o problému plýtvání potravinami i v Česku. Zakladatelé byli původně dva, kromě Jakuba Henniho ještě Michaela Gregorová. Na počátku, před sedmi lety, se inspirovali podobnými aplikacemi v Paříži, ať už šlo o Too Good To Go, Phenix, či Karmu. Na českém trhu v té době žádná podobná nebyla.

Jakub Henni tehdy s Michaelou Gregorovou působili například v dobročinném projektu Dobrokáva, jehož smyslem bylo inspirovat lidi ke konání dobrých skutků. Nesnězeno na tyto snahy navázalo.

Velkou ranou pro rozjezd start-upu však byl covid. „Velmi se nám dařilo první tři měsíce lockdownu, ale pak prodeje začaly klesat a moc jsme si nevěděli rady, jak firmu posunout. Zároveň jsme neměli dostatek financí, a tak se i má spoluzakladatelka rozhodla z firmy odejít a já na to zůstal sám,“ popisuje Jakub Henni.

Nesnězeno však pandemii přežilo, dnes má samotná aplikace přes jeden milion stažení, a v roce 2022 se navíc spojilo s aplikací Munch. Ta působí také v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku a v těchto zemích si ji stáhly další zhruba čtyři miliony lidí.

Na český trh mezitím vstoupila i zmíněná zahraniční aplikace Too Good To Go, kterou má dnes ve svých zařízeních přes 120 tisíc uživatelů. Apka působí v devatenácti zemích Evropy, Austrálie a USA.

„Každý zachráněný dobrovak (balíček jídla – pozn. red.) o váze jednoho kilogramu znamená zabránění vzniku 2,7 kilogramu emisí CO2 a zároveň úsporu cenných zdrojů, a to 810 litrů vody a 2,8 metru čtverečního půdy, které nebyly zbytečně využity,“ přepočítává Anna Podkowińska-Tretyn, country ředitelka Too Good To Go.

Kam dál?

Obě aplikace mají plány nejen navyšovat počet svých uživatelů, ale dále zahušťovat síť podniků, které se k akci připojí. „Rádi bychom se ještě více dostali do regionů a pokryli i menší města a aktivně na tom pracujeme. Také se kromě restaurací, kaváren a hotelů soustředíme na obchodní řetězce, protože i tam vidíme velký potenciál na záchranu potravin,“ uvádí Jakub Henni za Nesnězeno.

Too Good To Go v Česku spolupracuje s více než 430 partnerskými podniky, mezi nimiž jsou třeba pekařství Zrno zrnko, Vilgain, Bombay Express, EMA Espresso Bar či Costa Coffee. „Tento měsíc jsme také oficiálně zahájili spolupráci s řetězcem francouzských pekařství Paul,“ doplňuje Anna Podkowińska-Tretyn.

Firmy provozující aplikace nejsou na českém trhu zdaleka jediné, kdo se plýtváním potravinami zabývá. V neziskovém sektoru je dlouholetým hráčem organizace Zachraň jídlo, jejíž jednou odnoží je i projekt Zachraň oběd. Ten je založen na darování jídla neziskovým a charitativním organizacím, které ho dál poskytují lidem v nouzi. Celá služba je zadarmo.

V rámci projektu Zachraň oběd organizace spolupracuje s řadou podniků, včetně školních i komerčních jídelen. „Aktuálně máme v projektu zapojeno 24 dárců a 22 charitativních organizací. Přesná čísla darovaných jídel se odvíjejí od konkrétních dnů, kdy jídelnám jídlo zůstane. Například když se odhlašuje velké množství strávníků nebo zbývají porce po výdeji. V průměru se daruje okolo 150 až 200 porcí,“ popisuje Denisa Rybářová, provozní ředitelka Zachraň oběd. Od začátku projektu v březnu roku 2022 se zachránilo přes 73 tisíc porcí.

I Zachraň oběd využívá už zhruba rok aplikaci, ale ta není určena pro uživatele, ale pouze pro subjekty, které se do projektu zapojí. Slouží k evidenci darovaného jídla, pro plánování toho, komu balíčky darovat, a komunikaci mezi jídelnou a odběratelem.

Také Zachraň oběd cílí na další rozšiřování počtu partnerů, a to jak z řad gastro provozů, tak ze strany školních jídelen. Ty je podle provozní ředitelky stále častěji kontaktují samy. Právě v nich je totiž plýtvání velký problém.

Projekt Prague Food Waste loni ukázal, že třetina veškerého uvařeného jídla ve školních jídelnách končí v koši. Pro školní jídelny a další příspěvkové organizace bylo totiž darování pokrmů donedávna z legislativního hlediska příliš složité.

Článek byl publikován v časopise Reportér.