Česko potřebuje chytřejší a odolnější energetický systém, který pomůže udržet náklady na letní chlazení i zimní vytápění na přijatelné úrovni. Elektrifikace může pomoci řešit obě výzvy. Musí však být založena na dostupné elektřině z obnovitelných zdrojů a podpořena moderními sítěmi, akumulací, flexibilním řízením spotřeby a energetickou účinností.
Letošní léto znovu ukázalo, že možnost uchýlit se před horkem do chladu může být otázkou života a smrti. Pondělí 29. června 2026 se stalo nejsmrtelnějším letním dnem v Česku za posledních 30 let. V Doksanech v Polabí vystoupila teplota na historických 41,9 stupně Celsia. Toho dne v tuzemsku zemřelo 425 lidí, což je výrazně více, než je pro toto období roku obvyklé. K mimořádně vysoké úmrtnosti pravděpodobně přispěly extrémní teploty.
Ochrana před horkem přestává být jen otázkou pohodlí – stále víc jde o otázku bezpečí. Klimatizace se z luxusu postupně stává nezbytností. Pomáhá udržet domácnosti obyvatelné a umožňuje nemocnicím, školám i firmám fungovat během stále častějších vln veder.
Udržet doma v létě příjemnou teplotu ale něco stojí. Domácnosti se potýkají s vyššími účty za elektřinu, zatímco rostoucí využívání klimatizací vytváří další tlak na elektrizační soustavu. Extrémní vedra navíc mohou ovlivnit i výrobu elektřiny: právě ve chvíli, kdy poptávka po elektřině roste, mohou vysoké teploty snižovat účinnost elektráren, včetně těch jaderných.
Právě tady může elektrifikace být součástí řešení. S tím, jak se elektřina stále více využívá k vytápění, chlazení a v dopravě, potřebuje Česko energetický systém, který dokáže pokrýt rostoucí poptávku, aniž by spotřebitele vystavil závislosti na drahých fosilních palivech a cenovým výkyvům. To znamená rychle rozvíjet výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň investovat do akumulace, flexibility a posilování elektrických sítí.
Drahý problém, který má řešení
V zimě je tato otázka ještě důležitější. Přibližně 40 procent obyvatel Česka je napojeno na systém dálkového vytápění, které zajišťuje vytápění budov i dodávky teplé vody. Vytápění v Česku je však stále výrazně závislé na fosilních palivech: zhruba 40 procent energie pochází z uhlí a 22 procent z fosilního plynu. To vystavuje domácnosti výkyvům cen paliv a činí odklon od vytápění fosilními palivy stále naléhavějším.
Elektrifikace vytápění však může tento začarovaný kruh přerušit. Tepelná čerpadla dokážou využít stále větší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů k účinnému a nízkoemisnímu vytápění. Elektřina z obnovitelných zdrojů může také pomoci s modernizací systémů dálkového vytápění.
Dobrou zprávou je, že jedno řešení může snížit náklady na letní chlazení i zimní vytápění a zároveň posílit odolnost energetického systému. Tam, kde je to možné, elektrifikovat, vyrábět elektřinu čistěji a levněji a vybudovat dostatečně flexibilní systém, který zvládne špičky poptávky.
„Elektrifikaci v Česku stále brzdí způsob, jakým je nastavena podpora jednotlivých zdrojů energie. Elektřina zůstává ve srovnání s fosilními palivy relativně drahá, zatímco fosilní paliva nadále těží z různých forem dotací a daňových úlev,“ uvádí Nika Murzynová, expert*ka na energetickou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku. „Nejde tak pouze o technologickou výzvu – je to také otázka politického rozhodnutí. Pokud chce Česko, aby domácnosti a firmy přešly na elektrické vytápění, musí elektřinu učinit dostupnější, postupně odstranit pobídky zvýhodňující fosilní paliva a investovat do sítí a další infrastruktury potřebné k pokrytí rostoucí poptávky po elektřině.“
Elektrifikace, která dává smysl
Akční plán EU pro elektrifikaci, zveřejněný v červenci, stanovuje orientační cíl dosáhnout do roku 2040 míry elektrifikace 46 procent. Jeho naplnění by znamenalo zhruba zdvojnásobit současné tempo elektrifikace v Evropě během pouhých 14 let.
Bez důrazu na rychlé rozšiřování nové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů hrozí, že rostoucí poptávku po elektřině místo toho pokryjí fosilní paliva, zejména plyn. Elektrifikace poháněná plynem by Evropu nadále vystavovala výkyvům cen fosilních paliv na globálních trzích a podkopávala její energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost i klimatické cíle.
„Je zásadní elektrifikovat naši spotřebu a přejít od spalování fosilních paliv k využívání elektřiny. To například znamená zbavit se špinavých, neefektivních a zdraví škodlivých plynových kotlů a přejít k tepelným čerpadlům,“ říká Tom Lewis, expert na energetickou politiku z organizace CAN Europe.
Co je potřeba
Elektrifikace může Česku pomoci snížit náklady na vytápění i chlazení – pokud bude dobře nastavená. Cílem by neměla být pouze elektrifikace spotřeby, ale vybudování čistšího, decentralizovanějšího a flexibilnějšího systému, který dokáže pokrýt rostoucí potřeby, aniž by zvyšoval náklady.
Zaprvé musí Česko urychlit rozvoj decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Solární energie obzvláště dobře funguje s rostoucí poptávkou po chlazení: když teploty stoupají a klimatizace se používají nejvíce, je výroba ze solárních elektráren rovněž nejsilnější. Výroba většího množství elektřiny blíže místu její spotřeby může navíc snížit tlak na síť a omezit potřebu zbytečného přenosu elektřiny napříč zemí.
Zadruhé je potřeba více akumulace a flexibility na straně spotřeby. Baterie mohou ukládat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů v době vysoké výroby a uvolňovat ji v době nejvyšší poptávky, například večer. Flexibilní spotřeba může domácnostem i firmám také umožnit přesouvat odběr do doby, kdy je elektrizační soustava méně zatížená a elektřina levnější.
Zatřetí musí jít elektrifikace vytápění a chlazení ruku v ruce s účinnějšími technologiemi. Tepelná čerpadla jsou klíčovou součástí této transformace: reverzibilní tepelná čerpadla mohou v zimě účinně vytápět a v létě chladit, přičemž využívají elektřinu namísto fosilních paliv. Současně musí renovace budov, zateplování a účinnější spotřebiče snížit množství energie, které potřebujeme. Koneckonců nejlevnější a nejčistší energie je ta, kterou nemusíme spotřebovat.
A konečně Česko potřebuje silnější a odolnější elektrizační síť, a to jak na národní úrovni, tak přeshraničně. Omezení kapacity sítě už dnes brání připojení a plnému využití části levné výroby z obnovitelných zdrojů. Investice do sítí proto nejsou jen otázkou toho, aby zůstala rozsvícená světla – jsou zásadní také pro to, aby se výhody elektřiny z obnovitelných zdrojů skutečně dostaly k domácnostem a firmám.
Zásadní je správné nastavení
Právě proto je zásadní, aby čeští představitelé tuto transformaci nastavili správně. Elektrifikace dokáže mnohem víc než jen nahradit fosilní paliva: může zajistit chladnější domovy v létě, teplejší v zimě a dostupnější účty za energie po celý rok. To se však podaří pouze tehdy, pokud Česko vybuduje infrastrukturu a nastaví politiky potřebné k tomu, aby elektrifikovaná energetika fungovala ve prospěch lidí.
To znamená urychlit investice do elektrizační sítě a zajistit větší transparentnost dostupné kapacity pro připojení, aby bylo možné skutečně připojit a využívat cenově dostupnou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Znamená to také podporovat rozvoj akumulace energie, digitalizace a flexibility na straně spotřeby, aby domácnosti a firmy mohly přesouvat svou spotřebu do doby, kdy je elektřina levnější a síť méně zatížená. A znamená to umožnit lepší sdílení energie a chytřejší propojení systémů vytápění a chlazení, místo abychom s elektřinou, vytápěním a chlazením zacházeli jako s oddělenými systémy.
Česko by také mělo zajistit, aby rostoucí poptávka po chlazení nevedla pouze k vyšší spotřebě elektřiny a vyšším účtům. Minimální požadavky na účinnost klimatizačních a chladicích zařízení spolu s renovacemi budov a lepší izolací mohou pomoci udržet chlazení cenově dostupné a současně omezit tlak na elektrizační soustavu.
Nakonec by příjmy z EU ETS měly být využity k urychlení této transformace – na investice do sítí, obnovitelných zdrojů, akumulace, úspor energie a cílené podpory domácností. Namísto využívání veřejných prostředků k udržování závislosti na fosilních palivech může Česko příjmy z povolenek využít k vybudování energetického systému, který bude čistší, levnější a odolnější.
Elektrifikace může buď zvýšit tlak na české domácnosti a elektrizační soustavu, nebo přispět k tomu, aby bylo letní chlazení i zimní vytápění dostupnější. Jak tento systém nastavíme, rozhodne o tom, která z těchto možností převáží a jak bude česká energetika v budoucnu vypadat.
Alžběta Jurčová
Alžběta Jurčová je koordinátorka digitální komunikace v nevládní neziskové organizaci Centrum pro dopravu a energetiku.
Katarzyna Piasecka
Katarzyna Piasecka je koordinátorka komunikace pro východní Evropu v koalici nevládních organiazací Climate Action Network (CAN).
