Každý, kdo vlastní starší dům, ten pocit velmi dobře zná. Kuchyň by si zasloužila vyměnit, podlaha už má nejlepší léta za sebou, v zimě přicházejí astronomické účty za vytápění a v létě se v patře nedá dýchat. A když soused zrovna vymění okna, říkáte si, že byste mohli udělat totéž…
Jakmile ale dojde na „lámání chleba“ a reálná rozhodnutí, objeví se silný vnitřní blok. Rekonstrukce totiž znamená spoustu práce, nemalé výdaje, dočasnou ztrátu pohodlí a často i napětí v rodině. A data z našeho aktuálního průzkumu ukazují, že obavy lidí jsou reálné – 49 procent majitelů domů uvedlo, že jejich rekonstrukce trvala déle, než bylo v plánu, a 45 procent zaplatilo více, než byl jejich původní rozpočet.
Přesto se po dokončení prací často dostaví fenomén, pro který mám výraz „rekonstrukční amnézie“. I já sama jí trpím. Ačkoliv nás celý proces rekonstrukce a budování domova mnohdy vyčerpává, po jeho ukončení vydržíme v klidu jen chvíli a už plánujeme, co bychom ještě…
První rekonstrukce bývá nejtěžší
Čtyři z pěti majitelů, kteří v posledních pěti letech na svém domě prováděli nějaké rekonstrukce, hodnotí celkovou zkušenost pozitivně. Vyšší komfort, modernější bydlení a nižší účty za energie nakonec přebíjí vzpomínky na zpoždění i dohadování s řemeslníky. Přibližně 62 procent lidí plánuje v návaznosti na první opravy okamžitě další. Vlastně to není až tak překvapivé. Jakmile člověk překoná počáteční strach a projde si první rekonstrukcí, chuť svůj domov dál vylepšovat, opravovat a modernizovat často ještě zesílí.
Tato „závislost“ má ale i své praktické důvody. Z pohledu efektivity a nákladů je nejlepší udělat rekonstrukci komplexně na jeden zátah. Ušetříte na koordinaci řemeslníků, často i na materiálech, a vyhnete se tomu, že práci, kterou uděláte v jedné etapě, budete kvůli navazujícím úpravám za pár let předělávat.
Zároveň si tím ušetříte i značnou dávku mentální zátěže a nepohodlí – rekonstrukci a s ní související nepořádek a omezení absolvujete najednou. Ne každý si to ale může dovolit, a to nejen finančně: velké rekonstrukce vyžadují vyšší rozpočet a často i dočasné přestěhování, což znamená další náklady nebo provizorium u příbuzných. Pro řadu rodin je proto finančně, psychicky i logisticky snazší rozdělit rekonstrukci do několika menších etap. Neodpustím si však jednu poznámku – etapová rekonstrukce je náročná na organizaci. Nesmí být chaotická.
Aby z domu nevznikl nahodilý kočkopes, měli by mít majitelé od začátku jasný plán a postupovat logicky. Nemá například smysl ve starém domě, kde je vám zima, investovat do nového výkonnějšího kotle a rozvodů, dokud nezateplíte. Bez izolace vám ani nejvýkonnější kotel trn z paty nevytrhne.
Jakmile zateplíte, často zjistíte, že vám původní zdroj tepla ještě nějakou dobu vydrží, případně že postačí menší a levnější nový zdroj. Dům totiž mnohem lépe udrží teplo, takže už nebudete muset topit na takový výkon.
Dobrý řemeslník je k nezaplacení
Klíčovým faktorem, který odlišuje zkušené renovátory od nováčků, je praxe s celým procesem i s hledáním spolehlivých firem. Náš průzkum ukázal, že právě výběr důvěryhodného dodavatele je pro lidi největším strašákem.
Ti, kteří se už spálili s nespolehlivými řemeslníky, se při další rekonstrukci obvykle dělí na dva hlavní tábory: jedni oslovují více firem a důkladně prověřují reference, druzí sázejí na pečlivé zasmluvnění. Z vlastní zkušenosti už totiž vědí, že ústní dohody často nestačí, a trvají na písemně ošetřené ceně, termínech i jasných podmínkách.
Z mé profesní i osobní praxe se vyplatí kombinace obou přístupů: najít správného dodavatele vyžaduje čas a pečlivost, ale dobře sepsaná smlouva je to, co drží férové podmínky po celou dobu spolupráce. Právě tato jistota je nejlepší investicí do toho, aby celá rekonstrukce proběhla bez zbytečných vrásek a s výsledkem, ze kterého se budete těšit dlouhé roky.
Hana Burečková
Hana Burečková je manažerkou externí komunikace a CSR ve Stavební spořitelně České spořitelny známé jako Buřinka.
