Technická správa komunikací hlavního města Prahy ničí plevel v chodnících glyfosátem, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje za karcinogenní. Jinde přitom našli bezpečnější a ekologičtější řešení.
Na sociálních sítích se v posledních dnech objevily fotky pracovníků Technické správy komunikací hlavního města Prahy (TSK) s postřikovači v ulicích. V hlavním městě totiž v uplynulých týdnech probíhal pravidelná údržba, která má za cíl likvidaci plevele prorůstajícího mezi dlažebními kostkami a na okrajích chodníků. Podobná praxe je běžná několikrát za vegetační sezonu.
TSK, jejímž jediným akcionářem je hlavní město, nicméně k postřikům používá přípravek Roundup, který je obchodním názvem pro kontroverzní herbicid glyfosát. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při Světové zdravotnické organizaci přitom řadí glyfosát mezi „pravděpodobné karcinogeny“.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin glyfosát za karcinogenní nepovažuje, ale podle spolku Arnika se opírá o studie financované agrochemickými koncerny, zatímco IARC hodnotí nezávislý akademický výzkum. „Rakovinotvornost navíc není jediný problém, devastace ekosystémů je prokazatelná,“ uvádí Nikola Jelínek ze spolku Arnika.
Kvůli uvedeným informacím pravidelné postřiky znervózňují některé Pražany. Největší strach mají pejskaři, případně rodiče malých dětí. Zvláště když například vedení Prahy 10 ani TSK o postřicích dopředu neinformují.
Zvracení, slinění i apatie
„Tohle je bioroundup. Většinou to potom jen uschne, ale kořeny zůstanou. Takže to určitě není tak silné jako klasický roundup,“ tvrdil Ekonews pracovník Pražských služeb, který postřik prováděl v Praze 10. Obal přípravku na korbě přistaveného vozu ukázat nechtěl. Jeho četa jej prý dostává už namíchaný.
TSK v reakci na občanský dotaz v aplikaci Změňte.to potvrdila, že v dané lokalitě byl použit Roundup Biaktiv. Ten stejně jako Roundup Klasik obsahuje glyfosát. „Název ,bioroundup‘ je samozřejmě nesmysl a žádný takový produkt neexistuje. Pokud jej pracovníci v terénu použili, jde zřejmě o jejich lidovou tvořivost či nepochopení, nikoli o záměrný greenwashing nebo oficiální komunikaci. Na dodavatele budeme znovu apelovat, aby jejich zaměstnanci nepoužívali tyto matoucí pojmy,“ sdělila tisková mluvčí TSK Barbora Lišková na adresu Pražských služeb.
Největší riziko podle veterinářky Martiny Načeradské z Veterinární kliniky MVDr. Načeradská představuje situace, kdy pes přijde do kontaktu s čerstvě aplikovaným přípravkem, nebo jej přímo pozře. „V takových případech se nejčastěji objevují zažívací obtíže, jako je zvracení, průjem, nadměrné slinění nebo apatie,“ říká.
„Pokud má majitel podezření, že pes přišel do kontaktu s čerstvě aplikovaným herbicidem, je vhodné zabránit olizování tlapek, omýt je čistou vodou a při výskytu klinických příznaků kontaktovat veterinárního lékaře,“ radí Načeradská.
Ošetřené plochy by se podle ní měly označovat, nebo by město na svém webu alespoň mohlo zveřejňovat termíny aplikace postřiku. Majitelé psů by si tak mohli zvolit jinou trasu a vyhnout se kontaktu zvířat s čerstvě aplikovanými přípravky. Nejnebezpečnějším přípravkem jsou však podle ní granule proti slimákům obsahující metaldehyd.
Z chodníků přímo do Vltavy
Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR uvádí, že Roundup Klasik i Roundup Biaktiv jsou neselektivní systémové herbicidy na bázi stejné účinné látky – glyfosátu. V obou případech jde o přípravky s koncentrací glyfosátu 360 gramů na litr.
Oba přípravky se do rostliny dostanou jejími zelenými částmi a následně proniknou do celé rostliny včetně podzemních orgánů vytrvalých plevelů. „Označení Biaktiv proto nelze chápat jako označení biologického nebo neškodného přípravku. Jde stále o glyfosátový herbicid,“ vysvětluje vědec.
Rozdíl oproti přípravku Roundup Klasik spočívá především v jiném složení pomocných látek a smáčedel, která snižují povrchové napětí vody. „Ve srovnání s přípravkem Roundup Klasik má Biaktiv pravděpodobně vhodnější formulaci, takže při srovnatelné dávce glyfosátu se aplikuje menší objem přípravku. To může být určitá výhoda, ale environmentální rizika tím nemizí. Biaktiv bych proto označil spíše za méně problematickou formulaci v rámci stejné skupiny přípravků, nikoli za skutečně ekologické řešení,“ zdůrazňuje.
Podle Nikoly Jelínek z Arniky je používání glyfosátu v pražských ulicích minimálně zbytečné, dlouhodobě ale neobhajitelné. „Glyfosát a pomocné látky (smáčedla) v postřiku jsou prokazatelně toxické pro ryby, obojživelníky a vodní bezobratlé. V půdě navíc blokuje enzymatické procesy (podobné jako právě v rostlinách) půdních bakterií a užitečných hub, čímž městskou půdu dlouhodobě degraduje a oslabuje i kořeny okolních stromů,“ vysvětluje.
Jako problematické vidí i nedodržování pravidel. Nesmí se stříkat za větru, protože hrozí úlet na okolní zeleň a stromy, ani před deštěm. V praxi se ale podle ní termíny kvůli tlaku na výkon často nedodržují. „Když na čerstvý postřik zaprší, chemie se okamžitě spláchne z chodníků přímo do pražské kanalizace, potoků a Vltavy,“ dodává Jelínek.
Praha ignoruje vlastní rady
Mluvčí TSK Barbora Lišková tvrdí, že společnost postupuje v souladu s platnými legislativními předpisy. „Naši dodavatelé v žádném případě neprovádějí celoplošný postřik chodníků. Přípravek aplikují výhradně lokálně a cíleně na jednotlivá místa, kde se nežádoucí vegetace vyskytuje. Tento postup je běžný a pro chodce naprosto nerizikový,“ sdělila. Odvolává se také na bezpečnostní list výrobce Monsanto Europe.
Jak se ale přesvědčila redakce Ekonews, v praxi pracovníci aplikující postřik sice při stranách, ale po celé délce chodníku. Po několika dnech porost uschne, zežloutne, ale na místě zůstává.
„Plně vnímáme a respektujeme veřejné diskuse, které se ohledně použití těchto přípravků vedou. Jeho selektivní a cílené nasazení je však pro nás nezbytné z důvodu plnění zákonné povinnosti likvidovat invazivní a nebezpečné druhy rostlin, které nelze efektivně vymýtit pouhou mechanickou cestou,“ uvádí. Podle TSK je ruční pletí neboli šintování vysoce náročné na pracovní sílu a v kontextu celé Prahy „velmi obtížné“.
Magistrát hlavního města Prahy k problému neposkytnul jasné stanovisko. „Činnosti TSK i Pražských služeb jsou v tomto směru zodpovědností těchto společností,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Na webu hlavního města lze nicméně dohledat doporučení Výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí Zastupitelstva hlavního města Prahy ze září 2019, které radí městu neužívat nebezpečné glyfosáty. „Doporučení se týká orgánů města, městských organizací a městských částí. Glyfosáty ohrožují životní prostředí i veřejné zdraví,“ píše se v tiskové zprávě.
Jinde to jde bez glyfosátu
Že to jde i bez neselektivních herbicidů, dokazují některé pražské městské části. Například Praha 12 používání glyfosátu na svých pozemcích zakázala a nahradila ho horkou vodou, párou a mechanickým odstraňováním. Většinu ulic má ale ve správě TSK a v tom případě Praha 12 nic nezmůže.
„Chodníky v naší správě šintujeme. Občas se používá i ekologický postřik. Na chodníky ve správě TSK používá TSK postřiky,“ sdělila tisková mluvčí městské části Petra Svobodová. Co myslí ekologickým postřikem, nespecifikovala.
Podle mluvčího Brna Filipa Poňuchálka postřiky řeší jednotlivé městské části. „Jiná je situace v městských parcích nebo stromořadích, které spravuje městská příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna. Ta za použití horké vody plevel likviduje a následně ručně vytahuje,“ sdělil.
„Moderní metropole musí investovat do mechanických a termických alternativ a přijmout fakt, že trocha zeleně v chodnících, pokud se nejedná o invazivní druhy, k živému městu patří,“ shrnuje Nikola Jelínek.
Hnutí Duha v roce 2013 zjistilo ve spolupráci s organizací Přátelé země, že šest z deseti testovaných obyvatel Česka mělo glyfosát v moči. Test probíhal v osmnácti evropských zemích.
Dosud největší a nejvýznamnější projekt evropského lidského biomonitoringu HBM4EU plošně testoval přítomnost pesticidů v lidském těle napříč Evropou. Výzkum probíhající do roku 2022 potvrdil, že glyfosát nebo jeho hlavní metabolit AMPA se běžně vyskytuje v moči u více než 80 procent testovaných dětí i dospělých v Evropě. Do lidského těla se dostává především skrze zemědělské plodiny. Spotřebitelé kupující bio ho v sobě mají méně.
Co je glyfosát
* Glyfosát je širokospektrální herbicid, který slouží k hubení plevele. Látku vyvinula v sedmdesátých letech minulého století americká společnost Monsanto a prodávala pod názvem RoundUp. Od roku 2018 je podnik součástí německého koncernu Bayer.
*Jde o celosvětově nejrozšířenější prostředek na hubení plevele. V listopadu 2023 Evropská komise prodloužila licenci na používání glyfosátu v EU o deset let. Prodloužení licence vyvolalo ostrou kritiku ze strany ekologických organizací.
*Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při Světové zdravotnické organizaci (WHO) zařadila glyfosát mezi „pravděpodobné karcinogeny“. Evropský úřad pro bezpečnost potravin v létě 2023 uvedl, že neidentifikoval žádné kritické oblasti vzbuzující obavy u lidí, zvířat ani životního prostředí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
