Klimatická změna jako ekonomické riziko. Přesně tak se na ni dívají pojišťovny a řeší, jak snížit její dopady. Před šesti lety proto založily speciální tým pod názvem Mojžíš II. Pod jeho taktovkou vznikly například aktualizované povodňové mapy, které budou platit od tohoto léta a mají přesněji zachytit rizika spojená s velkou vodou.
Aktualizované povodňové mapy přinášejí nový způsob modelování povodňových rizik. Cílem je pokrýt jak povodně vzniklé vylitím vody z řek nebo potoků, tak záplavy způsobené přívalovými dešti, které mohou vzniknout prakticky kdekoliv. „Nově jsme dokázali stanovit zóny i pro přívalový déšť, tedy i pro oblasti bez vodních toků. To se dřív vůbec nemodelovalo,“ říká pojistný matematik a vedoucí týmu Mojžíš II Adam Voldán.
Díky novému modelování pojišťovny mohou lépe vyhodnocovat rizika pro extrémní lokální srážky. Ty způsobují škody i v místech, která dosud z pohledu povodňových rizik problematická nebyla. Klimatické predikce navíc předpokládají, že četnost těchto událostí poroste. Přesnější data pomáhají nejen při nastavování pojištění, ale i při rozhodování o tom, která preventivní opatření se v konkrétní oblasti vyplatí.
Zmapovali větší území než stát
Zatímco státní mapy pokrývají zhruba 16 tisíc kilometrů říčních toků, pojišťovny mají zmapováno přes 30 tisíc kilometrů. Pojišťovny by chtěly, aby se jejich povodňové mapy častěji využívaly při rozhodování, co se kde postaví. Jednají proto s ministerstvem pro místní rozvoj. „Stále se poměrně masivně staví tam, kde by se nemělo,“ vysvětluje Voldán. To představuje dvojí problém. Zástavba v nivách snižuje schopnost krajiny vsakovat a zadržovat vodu v době sucha a zároveň zvyšuje budoucí škody ze zaplaveného území.
O využití dat jednají pojišťovny také s bankami. Chtějí, aby se povodňová rizika více promítala už do schvalování hypoték nebo rozhodování o tom, kde se bude stavět. „Ideální by bylo řešit riziko ještě předtím, než si člověk postaví dům nebo žádá o úvěr,“ myslí si Voldán.
Záplavy způsobené přívalovými dešti jsou podle něj jedním z nejrychleji rostoucích rizik. Na rozdíl od povodní z rozvodněných řek, u nichž lze ohrožená místa chránit hrázemi nebo jinými protipovodňovými opatřeními, se u přívalových dešťů riziko mnohem hůř předvídá a lokalizuje. Voda se může během krátké chvíle nashromáždit v místech, odkud nemá kudy odtéct.
Zaplaveni kvůli těžbě dřeva
Čestným viníkem záplav je špatný stav krajiny a lesů. Půda, která kvůli špatnému hospodaření nebo odlesnění ztratí schopnost zadržovat vodu, může riziko záplav výrazně zvyšovat. Podle Voldána to bylo dobře patrné při povodních v roce 2024 v Jeseníkách. Těžba dřeva po kůrovci na některých místech vytvořila nové svážnice, po nichž odtékala voda podstatně rychleji než při obdobně velkých povodních v roce 1997.
Voldán připomíná také případ Šumvaldu na Olomoucku, kde voda v roce 2020 zaplavila domy a silnice a odnášela auta. Neštěstí, které si vyžádalo jeden lidský život, odstartovala průtrž mračen, ale hlavním důvodem bylo odlesnění po kůrovci. Chyběly koruny stromů, ve kterých by se srážky zpomalily, les ztratil svojí vodozádržnou funkci.
Stav lesů ale pojišťovny sledují i kvůli riziku požárů. Ty podle Voldána s postupující klimatickou změnou začínají být tématem i ve střední Evropě, například v Sasku, kde jsou rozsáhlé borové lesy citlivé na sucho, nebo v Českém Švýcarsku.
„Uvědomujeme si, že i tohle bychom měli evidovat. Uvědomují si to i hasiči, se kterými o tom diskutujeme. Vývoj je zatím velmi pomalý, ale vedeme to v patrnosti a chceme přemýšlet o tom, jak toto riziko modelovat,“ říká Voldán. Podle něj může jít třeba o lepší přípravu protipožárních nádrží v lesích nebo o průseky, které by bránily rychlému šíření ohně.
Eroze za 200 milionů korun
Podobný problém pojišťovny řeší také v případě zemědělské půdy. Způsob hospodaření totiž často rozhoduje o tom, jestli se voda vsákne, nebo se spolu s bahnem povalí do vesnic. Pojišťovny proto připravují propojení svých systémů s prediktivními modely Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Ty umějí vyhodnocovat vlastnosti půdy, osev, srážky nebo sklon terénu a odhadnout, kde může po intenzivních deštích dojít k eroznímu smyvu, tedy odnosu půdy vodou.
Pojišťovnám by to umožnilo lépe rozlišit, která část škod po přívalových deštích souvisí s erozními splachy. Zároveň by získaly data pro debatu o preventivních opatřeních v krajině a důslednější ochraně zemědělské půdy.
„Máme hrubé odhady, že eroze půdy způsobuje škody až 200 milionů korun ročně,“ tvrdí Voldán. Kvůli klimatické změně podle něj mohou tyto škody dál růst. Analýzy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy přitom ukazují, že velké části erozních událostí by se dalo předejít dodržováním správných zemědělských postupů.
Přemnožená zvěř
Pojišťovny se snaží sledovat i další přírodovědné studie a souvislosti, které na první pohled s povodněmi přímo nesouvisejí. Jedním z nich je přemnožená zvěř. Ta podle Voldána komplikuje obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, protože okusuje mladé stromky. A slabý les rovná se riziko záplav pod ním.
Pro pojišťovny má přemnožená zvěř dopad také na autopojištění. Z dat vyplývá, že počet střetů aut se zvěří za posledních deset let vzrostl zhruba pětinásobně. Dnes tvoří více než 16 procent všech hlášených autonehod, zatímco v roce 2010 tvořil pouze necelá 4% všech autonehod. Sledování podílu na počtu všech nehod je nejobjektivnější, protože vylučuje růst počtu aut, řízení řidičů nebo inflaci cen. Ve celkové výši škod znamenají oproti roku 2010 zhruba 600 milionů korun uhrazených škod navíc.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
