Pokud člověk nebydlí v domě se zahradou, nemá v Praze příliš mnoho možností, jak nakládat s bioodpadem. Jednou z nich je kompostování v bytě, do toho se ale ne každému chce. Kam pak se vzniklým kompostem v centru města?
Praha jako spousta dalších tuzemských měst poskytuje obyvatelům zdarma popelnice na bioodpad. Bezplatný je i jeho svoz. Podle informací Portálu hlavního města Prahy nádoby na bioodpad využívá téměř padesát tisíc pražských domácností. Stát se ale jednou z těchto domácností může být složitější, pokud bydlíte v pronájmu. Přitom podle průzkumů stále až 40 procent černé popelnice tvoří bioodpad a místo v kompostárně končí na skládce či ve spalovně.
Jestliže si popelnici objedná majitel domu, jedná se o jednoduchý proces skrze portál životního prostředí hlavního města Prahy. Jako nájemník však musíte požádat o objednání vlastníka objektu. Tento postup jsem zvolil i já, ale narazil jsem. Majitelka budovy, ve které v pronájmu bydlím, totiž byla proti zavedení z důvodu možných poplatků za poskytnutí nadstandardních služeb.
Mezi takové patří například zanáška nad 15 metrů od hrany pozemní komunikace. Každý schod se přitom počítá coby jeden metr zanášky, což pro některé domy zvyšuje náklady.
Cena za odemykání
Další zpoplatněnou službou je poskytnutí více klíčů k zámku, kterým by měla být nádoba opatřena, pakliže ji využívá šest a více domácností.
„Uzamčení biopopelnice je obecně doporučeno zejména v případech, kdy se předpokládá vyšší frekvence a počet uživatelů (například nájemní bydlení) a kde není možné spolehlivě ohlídat kvalitu vytříděného materiálu, nebo je nádoba umístěna na veřejně přístupném místě. Naopak pokud je nádoba umístěna v neveřejném prostoru (například ve vnitrobloku) a všichni uživatelé dodržují pravidla třídění, není její uzamčení nezbytné,“ objasňuje Radim Polák, vedoucí oddělení odpadů Magistrátu hlavního města Prahy.
„Zámek je rovněž možné pořídit dodatečně, pokud se provoz nádoby bez uzamčení neosvědčí,“ dodává Polák.
Zámek včetně dvou klíčů se poskytuje bezplatně. Další klíče je možné doobjednat, a to za cenu 48 korun bez DPH za kus. „Pokud není k nádobám na tříděný odpad zajištěn volný průchod a v cestě k nim si musí pracovníci svozové společnosti odemknout dveře, je to úkon, který je zpoplatněn dle ceníku platného pro rok 2026, který je součástí smlouvy na zajištění svozu komunálního odpadu a jeho využitelných složek. Konkrétně cena za odemykání dveří při četnosti vývozu jedenkrát za 14 dní činí 46,30 korun bez DPH za měsíc. Při frekvenci odemykání jedenkrát týdně činí cena 92,60 korun bez DPH za měsíc,“ doplňuje Polák.
„Nádoby se uzamykají a klíč obdrží jen ten, kdo je ochoten bioodpad třídit. V případě, že bionádoba obsahuje zakázaný odpad, svozová společnost nádobu nevyveze a klient musí následně obsah přetřídit, nebo zajistit jeho svoz na vlastní náklady,“ objasňuje Hana Fiedlerová, referentka odpadového hospodářství Magistrátu hlavního města Prahy.
Guerilloví třídiči
Pakliže člověk bydlí v bytovém domě, překážkou může být neochota obyvatel ostatních bytových jednotek bioodpad třídit. Studentka vysoké školy a majitelka bytové jednotky v Praze 13 Natálie se snažila o to, aby její dům měl vlastní biokontejner. Na zasedání společenství vlastníků jednotek ale s požadavkem nepochodila, rozhodla se proto nádobu zřídit jen pro svou domácnost.
Po kontaktování zákaznického centra Pražských služeb, které zařizují svoz v Praze 13, se však nikam neposunula. Pro objednání nádoby je totiž zapotřebí identifikátor objednávky svozu odpadu plátce poplatků za komunální odpad, který Natálie nemá. Problematiku s tříděním bioodpadu tak vyřešila po svém. „Ve vedlejší ulici je přistavěna popelnice bez zámku, je veřejně přístupná. Je to asi nádoba jiného SVJ, ale tam teď bioodpad odnáším,“ popisuje Natálie.
Já jsem situaci vyřešil jinak. Po odmítnutí ze strany majitelky budovy, ve které bydlím, odnáším kuchyňský bioodpad do kompostéru nacházejícího se v prostorách fakulty univerzity, na které studuji.
Veřejné nejsou v plánu
Jako řešení by se nabízelo zavedení veřejných kontejnerů na bioodpad. V Praze ale nejsou v žádné městské části. „V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by město uvažovalo o umístění nádob na bioodpad na stanovištích tříděného odpadu,“ komentuje Alexandr Komarnický, tiskový mluvčí svozové společnosti Pražské služby.
Radim Polák dodává, že tyto nádoby objednává výhradně vlastník nemovitosti, který zároveň odpovídá za jejich umístění, využívání i čistotu třídění. „Z uvedeného důvodu nejsou na veřejných prostranstvích běžně umisťovány volně přístupné nádoby na bioodpad, jako je tomu například u jiných složek tříděného odpadu. Tento přístup je uplatňován plošně na území celé Prahy, přičemž v hustě zastavěných lokalitách je důslednější zejména s ohledem na hygienu, kapacitní možnosti a prevenci znečišťování.“
Pokud popelnici na bioodpad nemáte k dispozici, je možné ho uložit do velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v hlavním městě během roku, ve sběrném dvoře, nebo v kompostárně. Odtud si zájemci mohou na oplátku odnést kompost pro vlastní potřebu.
Tomáš Zelený
Tomáš je studentem žurnalistiky Fakulty sociálních věd v Praze a zajímá se o témata ekologie a životního prostředí.
