Energetickou skupinu SK Žárovka tvoří osm domácností. Jejich cílem je vyzkoušet si sdílení a zároveň poskytnout návod dalším. „Nejsme charita, ale komunitní přesah je pro nás zásadní,“ říkají.
Nápad sdílet elektřinu vznikl v děčínské kavárně Jakuba Šmída. Když se mu narodily děti, odstěhoval se s rodinou do manželčina rodného města a založil si tam Cafe Prostor. Protože už jeden podnik spoluvlastní v Praze, měl s tím zkušenosti. „Rychle jsem navázal vztahy s místními. Vřele doporučuji, když se někam přestěhujete, otevřete si kavárnu a lidi za vámi přijdou sami,“ usmívá se.
Právě tam se postupně seznámil se všemi členy budoucí energetické komunity SK Žárovka. „Jsme hodně různorodá skupina lidí,“ přibližuje Šmíd. Někteří bydlí ve vlastním, jiní v nájmu, někdo má rodinný domek, jiný byt.
Různě velké rodiny a matky samoživitelky s dětmi doplňuje komunitní vila sociálního družstva Racek, kde společně žije jedenáct lidí okolo třicítky. S těmi se Šmíd seznámil už ve chvíli, kdy se do Děčína jeli poprvé podívat na dům, který si pak společně koupili.
„Zásadní byl pro nás počátek energetické krize a pád Bohemia Energy. V tu chvíli se nám jasně ukázala nejistota ohledně ceny energie a její dostupnosti,“ popisuje. Pomalu se s přáteli začali o sdílení zajímat, v téže době vznikala v Česku legislativa a mluvilo se o něm více i v médiích.
„Člověk má pocit, že je trochu méně závislý a může určovat, za kolik energii bude mít, což žádná velká společnost garantovat nemůže,“ shrnuje Šmíd, proč se do sdílení nakonec pustili.
Vytvořili návod, jak na to
Několik let projekt připravovali po večerech. „Naším cílem je si to vyzkoušet a dát návod dalším. Nejsme charita, ale komunitní přesah je pro nás zásadní,“ dodává Šmíd. Společně s platformou Re-set sestavili příručku s návodem krok po kroku, jak založit podobnou skupinu.
Technickou stránku komunity, kde se bude elektřina vyrábět a v jakém objemu, si nechali vypracovat od Sdružení energetických manažerů měst a obcí. Na žádném z objektů zatím solární panely nemají.
V lednu teprve založili spolek. Aktuálně vybírají přes platformu Darujme pětinu potřebných peněz na vybudování vlastní fotovoltaiky doplněné baterkou. Společně s tím vysvětlují na sociálních sítích, co sdílení je a jaké má výhody. Dotace z Nové zelené úsporám využít nechtěli ani před letošní změnou podmínek, protože fotovoltaika má podle nich patřit celé komunitě, ne jednomu ze členů.
Do budoucna chtějí pořídit soláry na více budov, potom by přibrali i další členy. Začít chtějí v režimu aktivního zákazníka. Ten umožňuje sdílení elektřiny mezi maximálně jedenácti subjekty a často se označuje jako model „z chaty do bytu“. Za nasdílenou elektřinu budou účtovat cenu nižší, než je ta tržní.
Stojí to na aktivních lidech
V regionu nejsou sami. Na severu Čech v posledních letech vzniklo několik energetických iniciativ. Vlastní projekty mají ve Varnsdorfu, kde postupně rozjíždějí komplexní regionální komunitní energetiku kombinující více zdrojů. Město Děčín podle Šmída plánuje sdílení elektřiny mezi městskými budovami.
V podobných regionech může sdílení pomáhat domácnostem ohroženým energetickou chudobou. Jde o rodiny, jež vydávají za energie nepřiměřeně velkou část svých příjmů nebo žijí ve starších, neúsporných budovách. Nejde přitom jen o nízkopříjmové domácnosti či samoživitelky, ale také o nájemníky, kteří si nemohou dům zateplit.
Potenciál je podle Šmída velký. „Jenom to vždy stojí na aktivních lidech. A jak do Ústeckého kraje proudí méně peněz, tak u nás mají vždy více práce a méně času se věnovat třeba sdílení,“ dodává.
V minulých letech členové Žárovky uspořádali několik diskusí s lidmi z nižší střední třídy. „Řešili jsme s nimi, jestli by jim tento model dával smysl, jaká jsou pro ně rizika a jaké benefity,“ popisuje. Sdílení mezi nimi ale zatím nebylo příliš známé. Většina by se do projektu ráda zapojila, pokud by administrativu řešil někdo jiný.
Pokusit se o sdílení doporučují každému. „Dělat něco je vždy lepší než nedělat nic. Nejhorší, co se může stát, je, že se založení komunity nepodaří. Pokud to ale vyjde, tak si polepšíte a vytvoříte kolem sebe síť, a to nejen energetickou, ale i sociální,“ říká Šmíd. „Lidé díky tomu mají společné téma i řešení, a tím pádem se musí spolu setkávat a budovat vztahy. Prostě do toho jděte,“ dodává.
Komise sdílení podporuje
Podobných skupin, jako je děčínská Žárovka, v tuzemsku přibývá. Sdílet elektřinu je možné od srpna roku 2024 a od té doby se přihlásilo u Energetického datového centra přes 37 tisíc zájemců. Další vlna by měla přijít na jaře.
„Celkový objem sdílené elektřiny od spuštění této služby dosáhl 63,4 gigawatthodiny elektřiny,“ uvedl předseda představenstva centra Petr Kusý. Lidé si tak mezi sebou naposílali elektřinu, jež by dokázala pohánět během roku celou Litovel, Turnov nebo Boskovice.
S tím, že by sdílení mělo pomoct lidem snížit účty za elektřinu, počítá i Evropská komise. Nedávno zveřejnila balíček opatření Citizens Energy Package, který má mimo jiné pomoci dalšímu rozvoji komunit.
Komise tím reaguje na zvyšující se ceny energií. Vydaný balíček řeší ochranu obyvatel zasažených energetickou chudobou, zaručuje lidem jednodušší změnu dodavatele, lepší informace o tarifech i širší nabídku flexibilních smluv.
„Citizens Energy Package potvrzuje, že sdílení elektřiny a energetická společenství mají být běžnou součástí evropského energetického trhu. Pokud státy správně nastaví pravidla pro síťové tarify a odstraní zbytečné poplatky, mohou domácnosti i obce z lokální výroby elektřiny výrazně více profitovat,“ soudí energetická expertka Frank Bold Tereza Fialová.
Členské státy by měly odstranit překážky a zlehčit administrativu. Regulátoři by zase při nastavování síťových tarifů měly zohlednit přínosy sdílení, jako je spotřeba v okolí výroby. Cílem je, aby poplatky za využívání sítí lépe odrážely skutečné náklady.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
