Program pro energetické úspory rodinných i bytových domů Nová zelená úsporám loni v listopadu skončil, když v něm došly finance. Stovkám domácností tak zůstaly jen rozpracované projekty a často rozkopané domy. Přislíbená kompenzace od státu jim náklady nepokryje, stěžují si.
Jana Konečná seděla 9. března před televizní obrazovkou a s napětím očekávala, co řekne nový ministr životního prostředí Igor Červený o budoucnosti programu Nová zelená úsporám. Když tisková konference končila, po tvářích jí stékaly slzy.
Dozvěděla se, že nebude mít nárok na dotaci z programu Oprav dům po babičce (ještě loni byla součástí NZÚ, pozn. aut.), se kterou dopředu počítala. Projektu a přípravám na stavby přitom už věnovala týdny práce. Poslední žádosti stát přijímal do listopadu, pak program znenadání skončil a už se neotevře. Rodina chtěla žádost podat přesně v den, kdy přišla stopka.
„Doufali jsme, že nás stát podpoří, dali jsem do toho úplně všechno. Byl to obrovský šok. Měli jsme poradcem přislíbenou podporu ve výši až 1,3 milionu korun. Jenže najednou bylo všechno zastavené,“ říká Konečná. Dotace mohla pokrýt až 50 procent nákladů na rekonstrukci, peníze se vyplácely dopředu.
Kompenzace jim náklady nepokryje
S vidinou přislíbené podpory začala tříčlenná rodina dům stavebně připravovat, aby odpovídal parametrům programu. Vypočítali si, že aby splnili podmínky pro příjem, museli by instalovat solární panely a podlahové topení. Kvůli němu už například vybourali podlahy.
„Jen za vývoz suti jsme dali asi třicet tisíc korun. Jsou to výdaje, které nikdo nevidí, ale pro rodinu na mateřské jsou obrovské,“ vypočítává matka ročního dítěte. Stejně tak rozvody elektrických kabelů a příprava na fotovoltaiku stály více, než by vyžadovala běžná rekonstrukce. Doteď vynaložili zhruba 200 tisíc korun. Dům není ani zdaleka hotový, je v něm prašno, někde i plíseň, chybí kuchyňská linka.
Dnes stojí před rozhodnutím opravit dům bez dotace co nejlevněji, nebo pokračovat v drahých opatřeních a doufat, že ministerstvo životního prostředí pod tlakem veřejnosti změní názor. V úvahu připadá i prodej.
Resort životního prostředí totiž pouze přislíbil, že žadatelé budou mít možnost na rozpracované projekty získat kompenzaci nákladů vynaložených na přípravu projektové dokumentace až do výše 50 tisíc korun pro rodinné domy a až 100 tisíc korun pro bytové domy. O tu mohou žádat od 25. března a má se týkat nákladů na projektovou přípravu uhrazených od září 2025 do konce února 2026.
Většina postižených však říká, že nebýt dotace od státu, do tak velkého projektu by se nepustili. Nyní mají „rozjeté“ projekty, na jejichž dokončení nemají peníze. A kompenzace jim nepokryje ani vynaložené náklady.
Skončili u rodičů
Jak oznámilo nové vedení ministerstva životního prostředí, v rámci NZÚ se v budoucnu budou poskytovat bezúročné úvěry, nicméně o to rodina zájem nemá. „Nám se nelíbí, že roky pracujeme na tom, abychom splnili podmínky ‚babičky‘, a teď nedostaneme ani korunu. Půjčku si brát nechceme, nechceme dlužit, potřebujeme peníze na provoz domácnosti,“ říká Jana Konečná.
Frustrace ji vedla k založení facebookové skupiny Nová zelená úsporám (pro ty, co nestihli podat žádost). Zorganizovala i petici a lobbyingu věnuje spoustu času a úsilí. Ve skupině, která se rychle rozrůstá, se schází spousta podobných příběhů. Společným cílem členů je, aby se otevřelo „okno“ pro ty, kteří měli žádosti rozpracované. Ve skupině je podpořil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, reakci od Igora Červeného zatím nemají.
Veronika Molínková z Moravskoslezského kraje už rok bydlí se dvěma mladšími dětmi u rodičů. Kdyby se NZÚ v lednu znovu rozjel, jak předpokládala, měla už teď rodina peníze z programu Oprav dům po babičce na účtu a mohli bydlet ve svém. Počítali, že dostanou zhruba 770 tisíc korun. Molínková zdůrazňuje, že kdyby nebyl program Nová zelená úsporám, nikdy by si nekoupila dům na hypotéku, ale spokojila by se s bytem.
Stejně jako ostatní lidé s podobným příběhem už přípravné práce zahájila a investovala spoustu peněz. „Musela se vybourat podlaha pro podlahové topení, to už stálo zhruba 100 tisíc korun. Měnili jsme kotel, byl sice na tuhá paliva, ale ještě splňoval normy. My ale pro dotaci pořídili nový za 100 tisíc korun. Okna v domě měla dvojskla, ale museli jsme pořídit trojskla za dalších 150 tisíc korun. Už teď nám chybí 200 tisíc korun, abychom vše poplatili,“ líčí Molínková.
S rekonstrukcí nelze přestat
Rodina má na dům hypotéku a bude si možná muset vzít další půjčku. „Nikdy bychom do toho nešli, kdybychom tušili, co se stane. Teď jsme v tíživé životní situaci, bude nám brzo čtyřicet a žijeme s rodiči,“ říká. S rozjetou rekonstrukcí v duchu „babičky“ už prý nemůže přestat, protože všechna opatření jsou propojená. „Na zateplení obálky ale peníze určitě nebudou. S tím jsme přitom kalkulovali, když jsme počítali výdaje na energie, abychom vyšli,“ vysvětluje.
U tchýně bydlí s osmiletým synem a mužem i Kristýna Daňhelová z Jihomoravského kraje. Ani oni by bez dotace dům nekupovali. Bez přípravy na dotaci by ušetřili 100 tisíc korun na projektu a energetickém hodnocení, 50 tisíc korun na výkopových pracích a dalších 50 tisíc na výměně střešních oken.
„Máme to teď ve fázi hrubé stavby, bez dotace to nedotáhneme. Měsíčně platíme 16 tisíc na hypotéku, takže abychom si vzali další úvěr z NZÚ, nepřichází v úvahu,“ zdůrazňuje Daňhelová. Zpětně lituje, že žádost nepodala nekompletní tak, jak to dělala spousta lidí. „Od listopadu jsem si to strašně vyčítala. V té facebookové skupině alespoň nacházím podporu a útěchu. Nechápu ani minulou vládu, proč nedala vědět, že v programu docházejí peníze,“ dodává.
„To už jim nikdy nikdo neproplatí“
Spolumajitel firmy Polabské dotace Kamil Popelák má v rámci Nové zelené úsporám rozpracované projekty se čtyřmi desítkami žadatelů. „Žádost jim utekla a co vím, tak asi jen tři mají zájem pokračovat s NZÚ ve formě úvěru,“ říká Popelák. „Možná někteří budou mít nárok na NZÚ Light, ale ty parametry nejsou jasné, patrně půjde o příjemce superdávky. K dispozici tam ale bude maximálně 400 tisíc na projekt. V Oprav dům po babičce si mohli sáhnout se všemi bonusy třeba i na 1,8 milionu korun,“ vysvětluje konzultant.
Peníze od klientů Popelák dostával průběžně za jednotlivé úkony, ale vzhledem k tomu, že velká suma se vyplácí po úspěšném získání dotace (cca 30 tisíc korun, pozn. aut.), s částí peněz se teď bude muset rozloučit. „To, co teď představili, už nemá s Novou zelenou úsporám nic společného. Měli by to přejmenovat,“ říká. Ani jemu se nelíbí, že program skončil ze dne na den, aniž by se na to mohli poradci a klienti připravit. Podle Popeláka je ale zásadní, že lidé by bez vidiny dotace nikdy nepřipravovali tak komplexní projekty. A to už jim nikdo neproplatí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
