Audio verze článku:

Sto kilometrů severně od Florencie se staví kontroverzní projekt, který prosadili politici a provozovatelé lyžařských areálů. Část místní komunity protestuje marně. Lanovka v horách uprostřed Itálie, kde sněží čím dál méně, má mnoho problémů.

Investice sedmi milionů eur do nové lanovky na nejvyšší vrchol Boloňských Apenin Corno alle Scale, který se tyčí do výšky 1945 nad regionem Emilia-Romagna, vyvolala bouřlivou diskusi. Někteří v ní vidí příležitost k oživení oblasti. Nebo alespoň možnost, jak by tam mohl přežít byznys spojený s turistikou.

Jiní protestují proti dopadu lanovky na životní prostředí a proti nárůstu počtu turistů, které přivede do chráněných oblastí. Investice do lyžování v nízkých nadmořských výškách jim uprostřed klimatické krize připadá jako anachronismus.

Lanovky jsou součástí lyžařského střediska Corno alle Scale v toskánsko-emiliánských Apeninách. Foto: Michael Martinelli, Unsplash
Italské středisko se navzdory oteplování nechce vzdát lyžování. Naděje na sníh vyjde na půl miliardy korun

Ve dvoutisícovém městečku Lizzano in Belvedere se však našli i ti, kteří se pokusili najít kompromis. Je jím udržitelnější verze projektu, která vznikla na základě studie a za účasti celé komunity.

Kompromis však neprošel, odpůrci projektu u soudu neuspěli a i ti politici, kteří dříve vyjádřili pochybnosti, novou lanovku nakonec podpořili. Po letech diskusí a rostoucích odhadovaných nákladů nicméně hrozí, že nová lanovka bude mít technické problémy, které by mohly snížit její funkčnost.

Nová, nebo jen modernizovaná?

Nápad na novou lanovku na Corno alle Scale se zrodil v roce 2016 v rámci podpory italské vlády, která vyčlenila 20 milionů eur (v přepočtu 48 milionů korun) na podporu a propojení lyžařských areálů v Toskánsko-emiliánských Apeninách. Stavět se začalo letos v létě, přičemž náklady se momentálně odhadují na sedm milionů eur.

Jedná se o čtyřsedačkovou lanovku, která spojuje Lizzano in Belvedere (patří do metropolitního města Boloňa) s jezerem Scaffaiolo ve Fananu (provincie Modena), a prochází dvěma chráněnými oblastmi: parkem Corno alle Scale a parkem Frignano.

„Předpisy stanoví, že bez posouzení vlivu na životní prostředí nelze v těchto oblastech stavět nové lanovky, ale jsou povoleny rekonstrukce a modernizace stávajících lanovek,“ vysvětluje Vinicio Ruggeri, předseda Italského klubu alpinistů (Club Alpino Italiano) v regionu Emilia-Romagna. Ruggeri je členem výboru Un altro Appennino è possibile (Jiné Apeniny jsou možné), který založili v roce 2020 odpůrci lanovky z řad občanů i sdružení, mezi nimiž je zmíněný horolezecký spolek, Světový fond na ochranu přírody nebo nezisková organizace Legambiente.

O rozdílu mezi „novým zařízením“ a „modernizací“ se vedl dlouhý právní spor mezi aktivisty a regionem Emilia-Romagna. Nová lanovka má totiž nahradit dvě starší zařízení – lanovku Direttissima, která je ještě v provozu, a vleky Cupolino, které již dosloužily. V roce 2021 podal výbor odvolání ke správnímu soudu Emilia Romagna proti schválení projektu bez posouzení vlivů na životní prostředí. Podle regionu nebylo posouzení nutné, protože se jedná o modernizaci starých zařízení.

„Stará [lanovka] se zcela zbourá. Nová bude mít tři stanice, které budou na zcela jiných místech než předchozí dvě, a dosáhne o sto nadmořských metrů výš,“ vysvětluje Vinicio Ruggeri. „Jedná se o nové zařízení, ne o přestavbu stávajícího,“ domnívá se.

Záhadné změny názoru a Théseova loď

Diskuse připomíná paradox Théseovy lodi, známý myšlenkový experiment týkající se plavidla hrdiny z antických bájí: pokud se vymění všechny součásti lodi, je to stále tatáž loď? Podle zastánců projektu ano, i když v tomto případě „přibylo několik prken navíc“, kvůli nimž lanovka bude šplhat až do výšky 1782 metrů nad mořem.

Debata skončila letos v únoru po čtyřech letech, dalších odvoláních a různých protestních pochodech. Úřady rozhodly, že sedačková lanovka není novým zařízením a může být postavena bez posouzení vlivu na životní prostředí.

Odůvodnění cituje kladná stanoviska dvou orgánů ochrany životního prostředí – Správy krajiny a Správy národního parku. A také zdůrazňuje, že obec Fanano a provincie Modena změnily názor. Během první fáze hodnocení před posouzením vlivu na životní prostředí byly proti projektu, ale na poslední chvíli jej podpořily.

Turbínová sněžná děla na horní stanici Černohorského Expressu. Foto: Kateřina Hefler, Ekonews
Lyžovat se bude, ale v zelené krajině. Klíčovou surovinou bude voda

Proč? „Upřímně řečeno, už si to nepamatuji,“ odpovídá dnes starosta Fanana Stefano Muzzarelli na otázku týkající se jeho někdejšího negativního stanoviska k projektu. V roce 2021 prohlásil pro deník Resto del Carlino, že posouzení vlivu na životní prostředí je nezbytné.

Pro Gian Domenica Tomeiho, tehdejšího prezidenta provincie Modena, byl jedním z problémů lanovky nedostatek adekvátních sociálních zařízení pro turisty, kteří přijíždějí k jezeru. Tomei prohlásil pro Slow News, že změnil svůj názor kvůli tomu, že jeho technici dostali v této věci záruky, a nikoli z „politických důvodů“.

Dodnes se však v tomto ohledu nic nestalo. Jediným ubytovacím zařízením v blízkosti jezera je horská chata Rifugio Duca degli Abruzzi, které má pouze dvě toalety pro turisty plus další dvě pro hosty, kteří zde přenocují. Žádné úpravy se přitom neplánují, jak webu Slow News potvrdil horolezecký klub CAI Bologna, který je vlastníkem chaty.

„Nezneužívejte osoby se zdravotním postižením“

Bez lanovky je jezero dostupné po několika stezkách. Za méně než dvě hodiny chůze se k němu člověk dostane přes vrchol Monte Cupolino, nebo asi za hodinu z oblasti Polla. Navzdory tomu je už nyní v létě hojně navštěvované, což na malou horskou chatu vytváří tlak.

Nová lanovka, která má kapacitu 1800 osob za hodinu, tlak turistů na chráněnou oblast ještě zvýší. Na druhou stranu zlepší přístup k jezeru pro seniory a osoby s tělesným postižením, jak často zmiňují zastánci projektu.

Je však třeba upozornit, že pobočka Italské federace pro překonávání handicapů (Federazione Italiana per il superamento dell’Handicap) v regionu Emilia-Romagna se veřejně staví proti nové lanovce. Žádá přitom, aby „nebyla zneužívána potřeba přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením k ospravedlnění zásahu, který by měl velmi silný dopad na životní prostředí, zatímco přínos by byl prakticky neexistující“.

Horní stanice lanovky Černohorský Express se nachází téměř třináct set metrů nad mořem. Foto: Kateřina Hefler, Ekonews
Česká lyžařská střediska bojují proti klimatu zasněžováním a nádržemi na vodu. Zatím se to vyplatí

„Velmi silný dopad na životní prostředí“, který zmiňuje Italské federace pro překonávání handicapů, nebyl podle rozhodnutí státních úředníků na překážku tomu, aby výstavbě lanovky dali zelenou. Někteří místní politici se nicméně snažili najít kompromis, který by vyhovoval i environmentalistům.

Elena Torri, která dnes pracuje v soukromém sektoru v oblasti udržitelnosti, byla starostkou Lizzana in Belvedere v době, kdy obec získala vládní příspěvek pěti milionů eur (a později sedmi milionů) na výstavbu lanovky. S finančním přispěním regionu Torri zadala vypracování studie, která měla určit nejlepší způsob investování dotace, a zapojila do ní odborné pracovníky, státní orgány i dotčené sociální skupiny.

„Byl to proces, kterého se účastnila celá komunita, a to i kriticky. Rozhodli jsme se zapojit do rozhodování o této investici všechny. Nejen ty, kteří sněhem žijí, protože v tomto odvětví pracují,“ vypráví bývalá starostka.

Veřejná setkání byla prý velmi bouřlivá. Na jednom z nich se objevila skupina provozovatelů lyžařských areálů oblečená ve žlutých vestách jako francouzské protestní hnutí a hodila na stůl pytel brambor. Význam: Nová lanovka se musí postavit, protože nemůžeme žít z pěstování brambor.

Udržitelná alternativa v koši

Studie ovšem nenavrhovala, aby se lanovka nepostavila. Porovnávala čtyři různé scénáře výstavby, přičemž z environmentálního a ekonomického hlediska byl za nejlepší považován scénář, kdy by se místo vyřazeného vleku Cupolino postavilo menší zařízení a současná lanovka Direttissima by se nerozebírala. Tato možnost byla součástí širší strategie racionalizace lanovek v oblasti Corno alle Scale, navíc by byly peníze na další investice do areálu.

„Nemůžete stavět tolik nových lanovek, aniž byste přemýšleli a plánovali dlouhodobě. Zejména v oblasti, která je z klimatického hlediska tak kritická. Pokud vybudujeme efektivní lanovky, optimalizujeme investice a nezničíme všechno, má v Apeninách smysl stavět, ale takhle ne. Studie se zaměřovala na dlouhodobý horizont,“ uvádí Elia Guidi, syn bývalé starostky a lyžařský instruktor, který v té době pracoval v Corno alle Scale.

Po Eleně Torri ovšem přišel starosta Sergio Polmonari, který označil klimatickou změnu za „propagandu“ s cílem vylidnit hory, studii zahodil a rozhodl o zbourání staré lanovky Direttissima a postavené nové, delší. Podle této verze projektu se nyní staví. Je méně udržitelná, zato více vyhovuje provozovatelům lyžařských středisek.

Stavět na toxické skládce a vést skrz ni železniční tunel? Pražský magistrát v tom nevidí problém

Na začátku Polmonariho funkčního období odpovídala za lyžařské středisko radní Clarisse Roda, ředitelka místní lyžařské školy a dcera Flavia Rody, prezidenta Italské federace zimních sportů (FISI). Ten je zároveň šéfem společnosti s ručením omezeným Corno alle Scale, která spravuje lanovky vedoucí na Corno.

„Projekt, který bude realizován, vypracovali odborníci v oboru v úzké spolupráci se všemi zainteresovanými stranami, včetně regionu v osobě pro nás klíčového [regionálního radního pro cestovní ruch] Corsiniho a jeho spolupracovníků,“ prohlásila Clarisse Roda pro Slow News.

Corsini přitom na začátku roku 2019 prohlásil, že studie určí „nejvhodnější a nejschůdnější technické řešení“ a následně „postup pro zadání projektu zařízení“. Poté však změnil názor kvůli „novým technickým posouzením“ a popřel hodnotu studie, jak vyplývá z odpovědí na dotazy regionálních radních strany Zelených Silvie Zamboniové a Giulie Gibertoniové.

O „nových technických posouzeních“ ale dnes v rozhovoru pro Slow News neposkytuje žádné podrobnosti. „Obec změnila projekt, ministerstvo s tím souhlasilo a my jsme neměli žádné námitky. Nebyl jsem technik, a proto jsem se spolehl na hodnocení,“ prohlásil bývalý radní.

Vítr bude nejspíš proti

Nelze s jistotou říci, proč odpovědná místa studii ignorovala, proč bývalý radní Corsini změnil názor nebo proč provincie Modena i obec Fanano na poslední chvíli změnily své hlasy ve prospěch lanovky. Jisté je, že i když projekt nabral několikaleté zpoždění, stále se ubírá směrem odpovídajícím očekávání podnikatelů v lyžařském středisku.

Konečný projekt by však mohl nakonec být horší variantou i pro ty, kteří pracují se sněhem. Tvrdí to Elia Guidi, který dnes pracuje jako lyžařský instruktor na Monte Rosa, a další osoba pracující v Corno alle Scale, která si přála zůstat v anonymitě.

Hlavním problémem je, že nová horní stanice lanovky ve výšce 1782 metrů se nachází ve velmi větrné oblasti. Oblast jezera Scaffaiolo je podle meteorologa Luca Lombrosa jednou z největrnějších v severních Apeninách.

„Zvláštní orografie hřebene napomáhá usměrňování větrů z jihozápadu a v některých situacích i ze severozápadu, což vytváří výrazný efekt „gap flow“. V praxi to znamená, že vzduch, který je nucen procházet průsmyky a soutěskami, prudce zrychluje a vytváří intenzivní proudy, které mohou překročit 100 km/h a v soutěskách a průsmycích dosáhnout dokonce 150 až 200 km/h,“ vysvětluje Lombroso.

První společnosti letos začaly povinně zveřejňovat nefinanční zprávy podle standardů ESRS. Ilustrační foto: Getty Images
EFRAG zveřejnil zjednodušené standardy pro nefinanční reporting. Počet datových bodů klesl o 70 procent

Ušetřili na sedačkách

V listopadu roku 2020 zaznamenala meteorologická stanice Passo della Croce Arcana, nacházející se tři kilometry od jezera, rekordní poryv větru o rychlosti 270 km/h. To odpovídá hurikánu nejvyšší intenzity (kategorie 5 na stupnici Saffir-Simpson).

„Když vítr fouká rychlostí 70 až 80 km/h, jste nuceni uzavřít lanovku,“ tvrdí anonymní zdroj Slow News. Podle něj hrozí, že nová lanovka bude muset kvůli větru v zimě stát více dní než současné zařízení.

Problém je technický a vyplývá z výše rozpočtu. První výběrové řízení na stavbu skončilo neúspěchem, protože firmy považovaly sedm milionů eur za nedostatečnou částku na provedení prací. Ve druhém výběrovém řízení, které vyhrála firma z Turína, byla navržena stejná částka za levnější zařízení s pevným uchycením sedaček místo automatického připínání.

Jedná se o méně moderní technologii, při které sedadla zůstávají vždy připevněna a jedou konstantní nízkou rychlostí. To znamená, že na rozdíl od automatického připínání musí sedadla vždy projet celou trasu lanovky. Pokud se tedy musí provoz horní stanice lanovky zastavit kvůli větru, zastaví se i prostřední a dolní stanice, což znemožní používání sjezdovek.

Obecně navíc platí, že automatické připínání zvyšuje bezpečnost instruktorů při práci se začínajícími lyžaři. Lanovka totiž při příjezdu do stanice zpomaluje, což usnadňuje nástup a výstup.

logo Journalismfund Europe

Před rizikem spojeným se silným větrem varovala rovněž studie, která počítala s novou menší lanovkou místo té dosavadní. Současné vedení Lizzano in Belvedere stejně jako provozovatelé lyžařských areálů ji však ignorovali, takže všechna její doporučení zůstala pouze na papíře.

Tento článek vznikl díky podpoře Journalismfund Europe. Publikován byl na webu Slow-News.

Matteo Scannavini
Matteo Scannavini

Matteo Scannavini je nezávislý investigativní novinář působící v Bologni. Zabývá se environmentálními a sociálními tématy, zejména v regionech silně zasažených klimatickou změnou. Spolupracuje mimo jiné s italským webem Slow News v rámci společného projektu s Ekonews.