13 druhů odpadků, při jejichž třídění Češi nejčastěji udělají chybu

Správné třídění vypadá jako banalita, ale občas není. Co třeba s krabicí od pizzy? Zaleží na tom, jestli je čistá, anebo není? Ačkoliv Češi patří v Evropě k nejpoctivějším třídičům, u některých druhů odpadu stále dělají chyby. O které jde?

Na jednoho člověka připadá v tuzemsku průměru asi 80 kilogramů vytříděného odpadu ročně. Průměrný Čech vytřídí zhruba 30,5 kilogramu kovů, 24,4 kilogramu papíru, 18,1 kilogramu plastů, 14,8 kilogramu skla a necelého půl kilogramu nápojových kartonů.

Odpad třídí zhruba dvě třetiny obyvatel a mají k tomu k dispozici přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Celkem loni podle dat společnosti Eko-kom vzniklo v Česku přes 1,3 milionu tun obalových odpadů. Přes milion tun putovalo na recyklaci, 160 tisíc tun se využilo energeticky.

Největším problémem je, že každá obec má při třídění odpadu svá specifika. Někde se do žlutých kontejnerů spolu s plasty mohou házet hliníkové plechovky, jinde to nejde. To ale mimořádně lidem komplikuje rozpoznat, co kde kam vyhodit.

Mezi základní doporučení proto patří řídit se nálepkami s informacemi na kontejnerech. Všude ale platí, že odpad by měl být před vhozením do třídicího kontejneru čistý. Hlavně nesmí být mastný ani obsahovat velké množství zbytků. Vhodné je zmenšit velikost odpadu sešlápnutím, zmačkáním nebo v případě krabic jejich rozložením. Vejde se tak toho do kontejnerů víc.

V čem tedy Češi nejčastěji chybují? Tohle je 13 „potížistů“ mezi odpadky.

1. Papírové kelímky na kávu

Papírové kelímky na kávu pokrývá uvnitř plastová vrstva, která komplikuje jejich recyklaci. Sice se nerozmočí, ale ani nedají znova použít.

2. Bioplastové sáčky

Bioplasty jsou buď biologicky rozložitelné, nebo vyrobené z obnovitelných zdrojů. Existují tři typy bioplastových sáčků – nerozložitelné, ale vyrobené z obnovitelných zdrojů, rozložitelné a vyrobené z obnovitelných zdrojů a rozložitelné a vyrobené z fosilních zdrojů. Žádný z bioplastových materiálů nepatří do kontejneru na plasty, protože mohou dělat problémy při recyklaci. Bioplasty označené jako kompostovatelné také patří do směsného odpadu, nikoli do popelnice na bioodpad. Pro rozložení totiž potřebují velmi specifické podmínky, které ani průmyslové kompostárny často nezajistí.

3. Krabice od pizzy

Mastný či jinak znečištěný papír se nedá recyklovat a patří do směsného odpadu. Před vytříděním je potřeba krabici rozdělit a špinavou část vyhodit do směsného odpadu, čistou do modrého kontejneru.

4. Ruličky od toaletního papíru

Ruličky od toaletního papíru se třídí do modrého kontejneru na papír.

5. Plata od vajec

 

Dříve se plata od vajec vyhazovala do směsného odpadu, dnes už je ale lze recyklovat. Patří tedy do modrého kontejneru.

6. Obal od šlehačky ve spreji

Obal od šlehačky patří do šedého kontejneru na kovy, v případě multikomoditního sběru do žluté popelnice. V obcích, kde probíhá multikomoditní sběr, můžete obal hodit i do kontejneru na plasty. Důležité je ho vždy řádně vyprázdnit, protože natlakované spreje mohou při zpracování vybouchnout, což na třídicích linkách nemají rádi.

7. Papírové ubrousky a kapesníky

Použité nebo znečištěné ubrousky a kapesníky nepatří do kontejneru na papír, ale do směsného odpadu. Do směsného odpadu patří i vlhčené ubrousky, které se kvůli složení z netkané textilie nebo plastu nedají recyklovat.

8. Mikrotenové sáčky

Čisté mikrotenové sáčky, například od pečiva nebo ovoce, patří do kontejneru na plasty. Pokud jsou mastné nebo jinak znečištěné, patří do směsného odpadu.

9. Jednorázové cigarety

Jednorázové elektronické cigarety patří do červeného kontejneru na elektroodpad. Lze je také odevzdat v obchodech či trafikách, kde mají pro tento druh odpadu sběrné nádoby.

10. Blistr na léky

Blistr je vyroben z plastu a hliníku, které se při recyklaci nedají oddělit. Jde o takzvaný kompozitní materiál označený písmenem C a zkratkou převládajícího materiálu. Patří do směsného odpadu.

11. Sáčky od instantních polévek

Sáčky od instantních polévek jsou kompozitní obaly z více materiálů. Ty se při zpracování nedají oddělit, proto patří do směsného odpadu. Jediným kompozitním materiálem, který se v Česku třídí, jsou nápojové kartony.

12. Papírové obaly na jídlo s sebou

Papírové obaly na jídlo s sebou mají často uvnitř plastovou vrstvu, která zabraňuje prosakování a znemožňuje recyklaci. Takové obaly patří do směsného odpadu. Pokud plastovou vrstvu nemají a nejsou znečištěné, mohou se vytřídit do kontejneru na papír.

13. Kelímek od jogurtu

Kelímek od jogurtu patří do žluté popelnice. Není ho třeba umývat vodou, stačí ho dobře vyškrábat, aby v něm zůstalo co nejméně zbytků. Pokud má papírový obal, je potřeba ho před vhozením do plastů oddělit a vytřídit zvlášť do papíru. Hliníkové víčko patří do kontejneru na kovy, plastové může zůstat na kelímku.