Zemědělci mohli od ledna kombinovat výrobu elektřiny s pěstováním plodin. Prozatím to šlo pouze nad sady, vinicemi a dalšími trvalými kulturami. Od listopadu by na seznamu měla přibýt orná půda se zeleninou.
Agrovoltaice loni otevřela cestu novela zákona o ochraně zemědělského a půdního fondu. V lednu pak vyhláška ministerstva životního prostředí a zemědělství určila, že soláry bude možné umístit nad vinicemi, chmelnicemi, ovocnými sady, školkami, plochami s „květináči“ nebo nad lanýži.
Neuplynul ani rok a vyhláška se dočkala novely. Nejspíš již od listopadu půjde umístit fotovoltaické panely také nad zeleninu s velmi vysokou a vysokou pracností. Do této kategorie spadají prakticky všechny běžně pěstované druhy.
Současně s fotovoltaikou bude možné pěstovat košťálovou zeleninu, jako je zelí, kapusta či brokolice, kořenovou nebo plodovou, kam spadají například rajčata a okurky. Totéž platí pro cibulovou a listovou zeleninu.
Se zeleninou navíc bude možné nově kombinovat vertikální panely, které jsou v tuzemsku zatím k vidění málokde. Ty jsou orientované na východ a západ a elektřinu vyrábějí mimo špičku, kdy jí není přebytek. Výhodou také je, že se mezi nimi na ornici mohou pohybovat zemědělské stroje.
V Rakousku to vychází pozitivně
Agrovoltaických instalací je v Česku zatím jen pár, jde spíše o malé zkušební plochy. Jejich smyslem je ukázat, jaký vliv mají panely v našich klimatických podmínkách na pěstované plodiny.
Letos se pustili do výzkumu na farmě Valečov na Vysočině. „Cílem je zkoumat, jak mohou agrovoltaické systémy pomoci zvýšit odolnost plodin, konkrétně brambor a sóji, vůči klimatickým změnám, především suchu a teplotním výkyvům,“ přibližuje Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod.
Na polích o rozloze půl hektaru pěstují odrůdy brambor Antonie a Adéla a sóji Adessa a Acassa. Brambory ani sója nicméně nepatří mezi plodiny povolené aktuální novelou. Testovací plochu rozdělují tři řady vertikálních panelů dlouhých 30 metrů, mezi nimiž jsou dvanáctimetrové rozestupy. Na stejně velké kontrolní ploše rostou plodiny bez solárů.
Prozatím jde o model panelů, plánovaná fotovoltaika nestojí. Podle Kasala by ale měl mít na prostředí srovnatelný vliv jako reálné panely.
Výzkumníci měří teplotu a vlhkost. Pozorují fyzikální vlastnosti půdy i vázání dusíku rostlinami sóji nebo porovnávají růst mezi panely a mimo ně. A to vše bude trvat následující tři roky. Projekt se zaměřuje také na efektivní hospodaření s vodou. Na části plochy proto používají kapkovou závlahu, zatímco druhá zůstává bez ní.
Testování je součástí přeshraniční spolupráce s Horním Rakouskem v rámci evropského projektu INTERREG. U jižních sousedů běží pozorování už delší dobu, výsledky vycházejí pozitivně.
„Náš předpoklad je, že panely mohou zlepšovat podmínky pěstování tím, že snižují výpar vody a zmírňují teplotní stres rostlin. Díky zastínění dochází k menším výkyvům, což vytváří stabilnější mikroklima,“ popisuje Kasal. Na konkrétní výsledky ve Valečově ale bude potřeba ještě počkat.
Cílem je motivovat zemědělce
Podobných farem by díky novele mohlo přibývat. „Bezpochyby to přispěje ke zvýšení zájmu o agrovoltaiku, což bylo také jedním z účelů změn,“ hodnotí zastupující mluvčí ministerstva zemědělství Karla Mráčková.
Ke změnám přistoupila ministerstva podle mluvčí zejména na základě návrhů zemědělských nevládních organizací v rámci připomínkového řízení. „Doplnění má za cíl motivovat zemědělce k produkci těchto citlivých komodit s vysokou přidanou hodnotou,“ dodává mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
„Jde o kompromisní návrh, který rozšíří výměru zemědělské půdy způsobilé k instalaci agrovoltaiky, a přitom zajistí skutečný účel agrovoltaiky, tedy dvojí využití zemědělské půdy s prioritou produkce potravin,“ upřesňuje Mráčková z ministerstva zemědělství.
Mráčková tvrdí, že by novela měla začít platit od listopadu nebo prosince tohoto roku. „Návrh novely vyhlášky předložilo nyní ministerstvo do Legislativní rady vlády,“ dodává.
Na novelu naváže dotace
Kladně změny hodnotí Jiří Bím, vedoucí sekce povolovacích procesu a agrovoltaiky Solární asociace. „Do finální podoby se podařilo doplnit několik dalších zásadních změn mimo přidané plodiny. Především jde o možnost žádat o povolení k agrovoltaice společně s instalací bateriového úložiště,“ doplňuje.
Vyhláška upravuje i pravidla pro úhor, tedy neobdělávanou půdu. Nově se nebude muset dokládat už při zahájení řízení, ale až v době realizace projektu, což odstranilo předchozí nejasnosti.
Bím upozorňuje na to, že agrovoltaika o výkonu do 100 kilowattů nebude vyžadovat stavební povolení. Mohlo by jít podle něj o výrazný impuls. „Jde nově o drobnou stavbu, takže menší zemědělci si budou moci postavit agrovoltaiku vedle svých provozoven úplně ve stejném režimu jako střešní fotovoltaiku,“ dodává.
Rozvoj agrovoltaiky nicméně závisí na dotační podpoře. „Bez ní tyto projekty bohužel nejsou konkurenceschopné, bez ní to prostě nejde,“ dodává Bím.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) potvrdil Ekonews, že na dotačních programech se pracuje. „S vyhlášením výzvy počítáme, a to v návaznosti na aktualizaci vyhlášky o agrovoltaické výrobně elektřiny, která je v přípravě na daných resortech,“ uvedla Stanislava Beyerová, vedoucí tiskového odboru SFŽP.
Seznam by se mohl rozšiřovat
Jiří Bím považuje připravovanou vyhlášku za důležitý krok. Solární asociace by do budoucna ráda viděla rozšíření seznamu o další kultury, včetně trvalých travních porostů, pastvin, o které mají podle něj zájem sami zemědělci.
Agrární komora České republiky vítá propojení výroby energie se zemědělstvím. Prezident komory Jan Doležal upozorňuje, že vyrobenou elektřinu by měli zemědělci přednostně využívat pro vlastní spotřebu, například při energeticky náročném skladování zemědělských produktů.
„Co se týká rozšíření na další plodiny, je třeba postupovat po diskuzi s odbornou zemědělskou veřejností a po vyhodnocení dosavadních zkušeností propojení agrovoltaiky s trvalými kulturami. Zároveň by mělo být rozšíření možností pro využití agrovoltaiky navázané na produkci zeleniny a dalších plodin,“ dodává Doležal.
„Tyto projekty by měly sloužit především pro aktivní zemědělce, v opačném případě hrozí zneužívání a maximalizace zisků některých skupin či spekulantů,“ soudí.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
