Lyžařská střediska se pomalu chystají na zimu a musí počítat s tím, že kvůli zvyšování průměrné teploty pozvolna ubývá dnů se sněhovou pokrývkou. Postupující klimatická změna tak nutí provozovatele lyžařských středisek k investicím do infrastruktury, která zajistí umělý sníh a co nejdelší provoz během roku.
„Jedná se o úbytek sněhových srážek a rapidní úbytek počtu mrazových dní, kdy je možné alespoň uměle zasněžovat. Tyto trendy jsou na základě klimatologických měření Českého hydrometeorologického ústavu pozorovány i v Krkonoších,“ uvádí mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Z dat platformy Climrisk Ústavu výzkumu globální změny AV ČR vyplývá, že třeba v Janských Lázních, kam se Ekonews vypravily na reportáž o budoucnosti lyžování, bylo v roce 1995 celkem 141 mrazových dní, předloni už jen 121 a za deset let jejich počet klesne na zhruba 113 na základě dosavadního vývoje.
Počet dní se sněhovou pokrývkou přesahující 30 centimetrů podle Climrisku v Janských Lázních klesl za 101 v roce 1995 na 69 v roce 2023 a v následujících deseti letech se sníží na 63. Podobné vyhlídky mají všechna tuzemská lyžařská střediska.
Méně mrazivých dnů, méně sněhu
Vodítkem, jak bude v Česku jednou vypadat zima, může být podle Drahného území francouzských Vogéz nebo německého Schwarzwaldu. Obě pohoří se svým přírodním prostředím i nadmořskými výškami Krkonoším podobají.
„Jelikož leží v oceáničtějším klimatu západní Evropy, je v nich klimatická změna ‚trochu napřed‘. Jinými slovy to, co je dnes ve Vogézách a Schwarzwaldu, lze očekávat za patnáct let v Krkonoších,“ líčí Drahný.
Optimističtěji vidí budoucnost lyžování v kontextu klimatické změny Tomáš Fryč z Českého hydrometeorologického ústavu. Ten si myslí, že lyžovat se na našich horách bude i za sto let.
„Nebude to však tak jako nyní v krásné bíle zasněžené krajině, ale technický sníh bude stále více dominující. Kdo jezdí lyžovat do Itálie, tak jistě ví, na co narážím. Tam již dlouho nejsou bílé ‚pisty‘ v zelené krajině nic neobvyklého. Klíčovou surovinou je však voda,“ varuje Fryč.
Areál plánuje další stavby
Současnou situaci českého rekreačního lyžování a snahu skloubit tento sport s přírodou ilustruje příklad areálu SkiResort Černá hora – Pec, který čítá asi 50 kilometrů sjezdovek. Krkonošský národní park (KRNAP) považuje současné pojetí střediska za kompromis mezi ochranou přírody a ekonomickým využitím Krkonoš.
Lyžařský areál by se podle výkonného ředitele společnosti Mega Plus Jakuba Jandy neměl dále rozšiřovat, spíše je cílem zlepšovat služby. V plánu je ovšem sedačková lanovka na sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou, s jejíž stavbou se počítá zhruba do tří let. V Peci pod Sněžkou byl měla také vzniknout třetí retenční nádrž na vodu, z níž se vyrábí technický sníh. Projekt zatím nemá termín.
Propojení všech areálů systémem lesních cest a vleků, který firma plánovala, když v roce 2012 získala na dvacet let pronájem sjezdovek v Peci pod Sněžkou, se prozatím odkládá. Podle Jandy se SkiResort nyní soustřeďuje na dobudování infrastruktury ve stávajících střediscích.
Umělý sníh není bezproblémový
Dopady lyžování zkoumal před třemi lety zesnulý přírodovědec a odborník na ptactvo Krkonoš Jiří Flousek. V roce 2016 je pak shrnul v rešerši „Vliv lyžování na horskou přírodu: shrnutí současných poznatků a stav v Krkonoších“. Pro přírodu nejdestruktivnější je podle něj samotný vznik skiareálu a jeho rozšiřování, výstavba sjezdových tratí, přibližovacích zařízení a doprovodné infrastruktury, kdy lidé zasahují do půdy a vody.
Podobně situaci vnímá starosta Janských Lázní Martin Hudrlík, který je zároveň farmářem. „Osvětlení pro večerní lyžování a hluk ze zasněžování a sjezdovek ruší zvěř a mění její chování. A nejde jen o divokou zvěř. Zasněžování ruší i moje krávy a koně. Ale jde to za správou parku, že to historicky umožnila,“ podotýká starosta. „Zdejší lázně i SkiResort nicméně přispívají na různé akce, máme korektní vztahy,“ dodává Hudrlík.
Sjezdovky rozdělují území, zejména lesy. Tím se mění struktura rostlinných společenstev, vznikají ostré přechody mezi lesní a nelesní vegetací, mizí vhodné biotopy pro lesní druhy a zhoršuje se průchodnost krajiny pro živočichy.
Nezanedbatelné jsou také vlivy dlouhodobého provozování skiareálů a jejich modernizace. Technické zasněžování může způsobovat eutrofizaci, tedy hromadění živin a minerálů v ekosystému, které narušuje jeho rovnováhu.
„Obecně se věří, že technické zasněžování není pro přírodu škodlivé, protože veškerá použitá voda se vrací zpět a jediným rozdílem od přirozeného sněhu je její návrat do přírody o něco později. Tato úvaha je však mylná, protože už jen zpomalení koloběhu vody a její koncentrace na povrchu znamená, že se jí rychlým odtokem a odpařováním ztratí více, než je obvyklé,“ napsal Flousek.
Experimentální měření z Alp a z pohoří Atlas ukázala, že téměř třetina vody přeměněné v technický sníh se z území vytrácí – sublimací ve vyšších polohách, odparem ze zasněžovacích nádrží nebo odvátím krystalků ledu bezprostředně po jejich vyrobení.
Technické zasněžování navíc „prodlužuje zimu“, což způsobuje opožděný vývoj vegetace a negativně dopadá i na zvířata. Umělý sníh totiž odtává totiž zpravidla o dva až pět týdnů později než ten přírodní. Pohyb těžké techniky – sněžných roleb – zase způsobuje změny ve složení vegetace. Počet druhů klesá zejména při dlouhodobé kombinaci zasněžování a úpravy svahů.
Vliv zasněžování
Jako problematické vidí Flousek i zemní práce při budování rozvodů vody, čerpacích a kompresorových stanic. Výkopy totiž většinou směřují po spádnici, což vede k rychlejšímu odvádění vody z území.
Asociace horských středisek České republiky na svém webu uvádí, že odběr pro zasněžování vůči celkovému množství vod tvoří pouze 0,2 procenta. „Mnohem větším problémem je například zavlažování trávníků a napouštění bazénů, kde se navíc často používá pitná voda,“ tvrdí.
Asociace také při obhajobě lyžařského průmyslu argumentuje analýzou vlivu technického zasněžování na biologické složky přírodního prostředí z let 2018 až 2021, kterou zpracovala na základě poptávky ministerstva životního prostředí Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity Brno. Studie sice potvrdila, že pomalé odtávání technického sněhu oddaluje počátky vegetačního období, ale podle závěrečné zprávy není vliv zasněžování na půdní faunu zásadní.
Aditiva se téměř nenašla
Často se také mluví o chemických aditivech, která mají usnadňovat výrobu sněhu. Podle zástupců asociace se v tuzemsku s aditivy experimentovalo před dekádou až dvěma, ale nakonec se od nich ustoupilo, protože se nevyplácela. V chráněných oblastech je navíc jejich používání vysloveně zakázáno.
V Krkonoších se o aditiva zajímal KRNAP například v roce 2016. „V případě biologických nebo chemických aditiv naznačily výsledky analýz technického sněhu, opakovaně odebíraného Správou KRNAP v zimním období 2015–16, že některé z krkonošských skiareálů takovéto látky (přinejmenším DRIFT) při zasněžování používají, přestože aktuální plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo jejich povolování neumožňuje,“ tvrdil Jiří Flousek ve svém článku z roku 2016.
V roce 2018 zkoumal přírodní a uměle připravený sníh státní podnik Povodí Labe. Zaměřil se na lyžařské areály ve své oblasti působnosti v jarní a podzimní sezoně. Pouze dva vzorky z dvaceti obsahovaly stanovitelná aditiva, a to těsně nad hranicí detekce.
Mezi negativní dopady turismu v horských oblastech patří také výstavba apartmánových domů a související terénní úpravy a celkově příliš mnoho turistů, kteří ruší v letním i zimním období volně žijící živočichy. Například skialpinisté, kteří nezákonně vstupují mimo vymezené trasy v klidových územích, narušují život tetřívka obecného. Krkonošská populace tetřívků má kvůli lidem omezené možnosti kontaktu s okolními populacemi a je na pokraji vymizení.
Tento článek vznikl díky podpoře Journalismfund Europe.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
